Co vás tak pozoruju na televizních obrazovkách, máte pořád dobrou postavu. Musíte si ji hodně hlídat?

Musím říct, že za to tak trochu vděčím genetice, protože moje maminka byla do padesáti let velmi štíhlá a vlastně celý můj rod nemá sklony k nadváze. Na druhou stranu patřím mezi velké gurmány, takže si musím opravdu hodně odpírat v jídle. Na své postavě navíc tvrdě makám, rozhodně ji nemám zadarmo. Víte, že televize přidává pět až sedm kilo? My, co se pohybujeme v televizi, tak vlastně musíme pořád vypadat tak trochu podvyživeně, abychom na obrazovce působili normálně. Takže ano, dám si klidně vepřo, knedlo, zelo, když mám na něj chuť, ale pak si jdu zacvičit.


Na čem ještě ujíždíte?

Já mám strašně ráda slaninu! A taky tučnější sýry, pěkně vyzrálé. To jsou takové ty dobrůtky, které se dobře baští, ale taky se velmi dobře usazují v podobě břišního tuku. Mám doma dva orbitreky, na kterých cvičím poctivě každý den hodinu, a vždycky říkám, že musím poctivě šlapat, abych mohla hodně papat.


Musíte o sebe hodně pečovat, když jste stále na očích? Nebo to máte takzvaně „na háku“?

Určitě, být vidět je moje práce. A s každou prací jsou spojeny určité povinnosti. Když to přeženu, tak právník nebo lékař se taky musí celý život vzdělávat. Moderátor zase musí mít jakýsi všeobecný přehled o společnosti nebo politice, ale ještě u toho potřebuje nějak vypadat. Lidé se nechtějí v televizi dívat na neupravené tváře, naopak se chtějí nechat třeba inspirovat. Řeknu vám ale, že je to pořádná dřina. I když mám ráda mít na sobě doma jen tepláky a drdol a být nenalíčená, tak z domu bez make-upu téměř nevycházím. Beru to tak, že musím reprezentovat svoji značku i ve volném čase. Proto i na nákup jedu upravená.


Hodně se věnujete józe, nepřemýšlela jste o tom stát se lektorkou?

Já jsem si před čtyřmi lety ke svým čtyřicetinám nadělila céčkový kurz České akademie jógy, takže jsem lektorkou, ale jógu nevyučuju, jen si to praktikuju na svých kamarádech. Cvičím ji, ale neživím se tím. Do budoucna by se mi to ale možná líbilo dělat. Zatím na lektorování ani nemám čas, stále moderuju společenské akce, mám svůj pořad v televizi a také mám dospívajícího syna, kterému se chci věnovat. V józe ale nejde jen o cvičení, zajímám se rovněž o východní filozofii, která byla součástí toho kurzu. Dalo mi to opravdu hodně. A ještě jsem se stala certifikovanou vizážistkou! Já mám vždy takové návaly a potřebu vzdělávání, ať už jde právě o formu vzdělávání mé duše, nebo je to spojené třeba s make-upem.

Myslíte si, že péče o duši je stejně důležitá jako ta o tělo?

Stoprocentně. Tak, jako si dvakrát denně čistíme zuby, myjeme si vlasy nebo se sprchujeme, tak bychom měli pečovat i o duši a udržovat ji v dobré kondici. Šoubyznys, ve kterém se pohybuju, je celkem náročná disciplína, a tak mám různé meditace, třeba odpouštěcí meditaci praktikuji obden, odpouštím v ní nejen lidem, kterými se obklopuji, ale taky sama sobě. Provádím si taky různé rituály na čištění čaker, mám svoje modlitby. Dnešní doba je hektická a pečovat o sebe samé, o svoje nitro, je moc důležité.


Jak to máte se zimními sporty, jste typ na hory?

Rodiče mě odmala vedli k různým sportům, teď se zrovna chystáme na Silvestra na hory, kam se už moc těším. Kromě lyžování i ráda bruslím. Mám ale ráda i letní sporty jako je tenis a golf, kterému jsem totálně propadla, a baví mě na něm, že se hraje venku v přírodě. Se synem Kristiánem hrajeme na zahradě ping-pong, házíme na basketový koš, prostě dělám od všeho trochu. Jsem sice rekreační sportovec, ale myslím si, že je to fajn, a snažila jsem se k tomu vést i syna, aby zkrátka uměl od všeho trochu.

Dlouho jste moderovala pořad Snídaně s Novou, který začíná v šest ráno. Dalo se zvyknout na to vstávání?

Snídaně s Novou byla sedm let trvající kapitola mého života, do které se od ledna 2023 zase částečně vrátím. Moje reportáže z pořadu Život ve hvězdách, který je o celebritách, se totiž budou objevovat i v ranním vysílání Snídaně. Těch sedm let, kdy jsem vstávala velmi brzy, bylo náročných a myslím, že se to odrazilo i na mojí psychice, mých orgánech a úplně na všem. To děsivé vstávání ve 3:45 ale bylo vykoupeno krásnou prací, všeobecným přehledem a zajímavými rozhovory s hosty.


Jak se těšíte na Vánoce?

Těším se na celkovou atmosféru Štědrého dne. Já Vánoce nazývám Božím časem. U nás to není ani tak o dárcích a hojnosti v jídle, jako o poklidné duši. Rekapitulujeme si celý rok, jsme vděční za to, co dobrého se nám přihodilo, že jsme zdraví.


A co cukroví, odoláte?

To tedy ne. Já jsem člověk, který na návštěvách ochutnává všechno a cukroví si neodepřu. My máme ale v prosinci před Vánoci v rodině dvoje narozeniny, které slaví můj syn Kristián a moje neteř Kristýnka. Takže pečeme dorty a slavíme, tudíž si dovedete představit, jak asi na konci měsíce vypadáme. Tam nastupuje na řadu opět orbitrek a jedu si pěkně dvoufázový trénink, protože jinak bych se v lednu nemohla postavit před kameru. Myslím, že bych se na tu obrazovku pak ani nevešla.

Zdroj:

magazín Kondice 12/2022