Dětskou obezitu bychom neměli brát na lehkou váhu. Podle Světové zdravotnické organizace může zvýšit šance na onemocnění rakovinou jater, ledvin, střev či prostaty v pozdějším věku. Státní zdravotnický ústav ve své studii Zdraví dětí z roku 2016. přitom uvádí, že procento dětí se zvýšenou hmotností (nadváha + obezita) nejvíce narůstá mezi 5. a 9. rokem. Z této studie vyšlo, že nadváhou a obezitou trpí osmnáct procent dětské populace. Náchylnější k vyšší váze jsou nepatrně více chlapci než dívky.

Obezita začíná v rodině

„Pokud dítě trpí nadváhou nebo má sklony k tloustnutí, je potřeba uvědomit si, že se problém netýká pouze samotného dítěte, ale celé rodiny včetně sourozenců a prarodičů. Není to dítě, které je v domácnosti zodpovědné za nákup a přípravu stravy,“ uvádí ve svém článku Nejčastější nedostatky ve stravování dětí nutriční terapeutka Jitka Tomešová z poradny občanského sdružení Výživa dětí. Podle ní v mnoha českých rodinách převládá v jídelníčku kvantita nad kvalitou. Ve velkém se nakupují rodinná balení uzenin, sladkostí, cukrovinek a barevných limonád, protože jsou mnohdy levnější a pro děti chuťově lákavější. Dítě si tak už od útlého dětství vytváří špatné stravovací návyky, které se s ním mohou vléct celý život.

Kromě nezdravé a tučné stravy je velkým problémem také zoufalý nedostatek pohybu, který můžeme u českých dětí pozorovat. Pravidelné organizované sportovní aktivitě se podle studie Zdraví dětí z roku 2016 věnuje ve sportovním oddíle nebo kroužku zhruba polovina dětí (54 %), celkem 20 % dětí má ale nulovou sportovní aktivitu, což je číslo bijící na poplach.

Co tyto děti dělají, když se nehýbou? Čtvrtina z nich tráví více než 3 hodiny denně doma u počítačů.

Podle zmíněné Studie zdraví jedí děti také málo ovoce a zeleniny a častěji než jednou týdně konzumují jídla typu fastfood, která jsou oblíbená hlavně u náctiletých. Pozor, každé desáté dítě konzumuje smažené hranolky a hamburgery 2 až 3krát týdně! A problémem jsou i přeslazené limonády, kterým děti dávají přednost před obyčejnou vodou. Když si shrneme tuto studii, není divu, že tolik dětí se už v útlém věku potýká s obezitou. Takže, rodiče, měli bychom zbystřit!

Pyramida správného stravování

To, že fastfoody, sladkosti a limonády jsou špatné, ví asi každý. Jak by měl ale vypadat ideální dětský jídelníček? Znáte potravinovou pyramidu? Tento systém stravovacích doporučení u nás zpopularizovala specialistka na výživu a zdravotní prevenci Margit Slimáková. Nejvíce by v jídelníčku mělo být těch potravin, jejichž úsek je nejširší – tedy ovoce a zelenina. Ty by měly být součástí každého jídla a děti stejně jako dospělí by měli denně sníst 5 porcí. Jako jednu porci si můžeme představit množství, které se nám vejde do hrsti.

Další širší skupinou je pečivo a přílohy, které by měly být zařazeny do jídelníčku také zhruba pětkrát denně jako součást téměř všech denních jídel v závislosti na tom, jak je dítě přes den fyzicky aktivní. Převažovat by měly celozrnné výrobky, protože mají vyšší obsah vlákniny, vitaminů a minerálních látek.

Dvakrát až třikrát za den by děti měly mít v jídelníčku také mléko nebo mléčné výrobky. Jednu porci představuje sklenice mléka, kelímek jogurtu nebo zakysaného mléčného nápoje a dva tři plátky tvrdého sýra.

Podle stavby pyramidy by jedno jídlo denně mělo obsahovat také maso. Je ale vhodné jej dvakrát týdně nahradit rybami, vejcem a luštěninami.

S poslední skupinou potravin je třeba nakládat opatrně. Jedná se zejména o cukr a sladkosti, solené pochutiny, uzeniny a lahůdkářské výrobky. Ty bychom měli do dětského jídelníčku zařazovat jen výjimečně.

Mějte nad dítětem dohled

Nejsnadnějším způsobem, jak obezitě u dětí předejít, je prevence. Pokud máte doma školáka, určitě je vhodnější, aby se stravoval ve školní jídelně, než abyste mu dávali peníze na obědy. Mnoho dětí si za kapesné koupí jídlo z bufetu nebo fastfoodu, případně z automatů, kde jsou plněné bagety, čokoládové tyčinky a sladké nápoje. Jestliže chceme mít nad stravováním svého dítěte dohled, připravujme mu do školy zdravé svačiny, ve kterých nebude chybět ovoce a zelenina a dětem přitom chutnají. „Typickým negativním prvkem ve stravování dětí je nepravidelnost v jídle. Děti vynechávají snídaně, svačiny nebo více jídel během dne. V jídelníčku převažují ve velkém množství potraviny s vyšším zastoupením jednoduchých cukrů, jako jsou sladkosti, sladké sycené nápoje, sladké pečivo a jiné sladké pochutiny,“ říká Kateřina Ondrušová, vedoucí terapeut Nutriční poradny Fakultní nemocnice Brno.

Bez pohybu to nepůjde

Omezit tuky a cukry a přidat více ovoce a zeleniny je jedna věc, pravidelná fyzická aktivita je ale věc druhá. Podle Světové zdravotnické organizace by se děti měly hýbat minimálně 60 minut denně. Rozložte jim proto pohyb do celého týdne. Zjistěte, jaký sport vaše dítě baví a přihlaste ho do kroužku. Vyrazte společně na kolo, koloběžku nebo se jděte alespoň projít do parku či si zaskákat na trampolíny do herny. Hrajte s dětmi fotbal, basketbal, kupte jim švihadlo, o víkendu zajděte do aquaparku nebo s bruslemi na kluziště – jakýkoli pohyb se počítá a je lepší, než aby dítě jen pasivně sedělo u počítače či televize. Myslete na to, že jako rodiče máte jít dětem příkladem. Pokud vaše dítě vidí, že ráno nesnídáte a jen v rychlosti vypijete hrnek kávy, bude mu to připadat normální. Pak opět hrozí, že si dítě kvůli pozdějšímu pocitu hladu koupí nezdravé polotovary nabité kaloriemi a tukem.

Na co si dát pozor, pokud už vaše dítě trápí obezita? Drastická dieta určitě není řešením!

„Dietu za účelem snížení váhy by děti v žádném případě držet neměly, a to ani v případě, že mají vyšší tělesnou hmotnost. K docílení úbytku hmotnosti u dětí je třeba zejména změnit nastavení jídelníčku – tedy vynechat sladkosti a slazené nápoje, jídla z fastfoodu, nevynechávat snídaně, dodržovat pitný režim a docílit pravidelnosti v podávání stravy, což je 5 až 6 jídel denně,“ doporučuje nutriční terapeutka Jitka Tomešová.

Jak obezitu léčit

Obezita ale nesouvisí jen se zdravím fyzickým. Velmi často jsou obézní děti také vyčleňovány z kolektivu a hrozí jim šikana nejen od spolužáků, což má samozřejmě negativní dopad na jejich psychiku. Děti mohou mít pocity méněcennosti, úzkosti a začnou se stranit ostatních. Pokud máte dojem, že na obezitu svého dítěte sami nestačíte, svěřte se do rukou odborníků. Začít byste měli vždy u praktického lékaře, který provede základní vyšetření a doporučí další postupy. V každém větším městě fungují obezitologické ambulance zaměřené na děti. Právě tyto poradny vám pomohou nejen s redukcí jídelníčku, ale i s upevňováním sebevědomí, motivací a podporou. Dětské obezitologické ambulance úzce spolupracují s nutričním terapeutem, endokrinologem, diabetologem, kardiologem, rehabilitačním lékařem, fyzioterapeutem, psychologem. Dobrý účinek mají i lázeňské odtučňovací pobyty v ozdravovnách pro děti. Pro samoplátce je pořádají například v lázních Poděbrady, týdenní pobyt s procedurami vyjde na 11 990 Kč. Na ozdravné pobyty, kde mohou rodiče dětem dělat i doprovod, přispívají také některé pojišťovny. Obvyklá doba léčby je 4 až 6 týdnů.

Jak poznat obezitu u dětí?

Pro posouzení dětské obezity používají lékaři u dětí do 5 let zařazení dítěte do percentilového pásma grafu hmotnosti k tělesné výšce, pro děti starší 5 let do pásma grafu BMI – Body Mass Index, který posuzuje hmotnost a výšku dítěte. Kritériem dětské obezity v České republice je 97. percentil BMI, nadváha u dětí má hranici 90. percentilu. Hranice 85. percentilu by měla alarmovat k případnému zahájení prevence a včasné intervence.

Zdroje:

  • https://www.czso.cz/documents/10180/91917742/13005319q1_53-60.pdf/f6073589-58b5-4551-9622-4a13140ee9e6?version=1.0
  • http://www.szu.cz/tema/prevence/nadvaha-a-obezita-u-deti
  • https://sancedetem.cz/obezita-u-deti-jeji-lecba
  • http://www.healthyplate.eu/cz/
  • https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight