„Lidé začali držet diety spíše z estetických než ze zdravotních důvodů, což vedlo k tomu, že některé byly vyloženě životu nebezpečné. Nejenže po nich člověk příliš nezhubl, ale mohl se otrávit nebo si doživotně zkazit zdraví,“ řekla britské rozhlasové stanici BBC historička Louise Foxcroftová, autorka knihy Kalorie a korzety: Historie diet během 2000 let.

Rozžvýkej a vyplivni!

Američan Horace Fletcher začal na přelomu 19. a 20. století šířit podivuhodnou teorii, že hodně žvýkání a plivání je skvělý a laciný způsob, jak ubývat na váze. Doporučoval žvýkat jídlo tak dlouho, dokud se docela nevyšťaví, a zbylou hmotu potom vyplivnout.

Jeho metoda byla velmi oblíbená a měla řadu slavných následovníků, včetně spisovatelů Henryho Jamese nebo Franze Kafky. Došlo to tak daleko, že lidem na společenských večeřích stopovali, zda žvýkají dostatečně dlouho. Tato dieta podle Louise Foxcroftové mimo jiné způsobovala, že člověk měl stolici jen jednou za dva týdny a byla prakticky bez zápachu. Horace Fletcher ji popisoval jako cosi, co voní podobně jako teplé sušenky, a sám u sebe údajně nosil vlastní vzorek, aby toto tvrzení dokázal.

Je libo tasemničku?

Tasemnicová dieta rozhodně nebyla pro citlivé povahy, přesto po roce 1900 nabrala na popularitě. Lidé polykali boubele tasemnic z hovězího masa obvykle v podobě pilulek. Tasemnice ve střevech dospěly a začaly pohlcovat jídlo, což skutečně vedlo k hubnutí.

Nepříjemnými vedlejšími příznaky ovšem byly průjmy a zvracení. Šlo navíc o metodu zdravotně riskantní v mnoha ohledech. Nejenže tasemnice dorůstá délky až devíti metrů, ale může způsobit celou škálu nemocí, včetně bolestí hlavy, očních problémů, meningitidy, epilepsie a demence.

Kalhotky a korzety

V polovině 19. století byl objeven proces výroby gumy zvaný vulkanizace a její využití se značně rozšířilo. Zahrnovalo gumové spodní kalhotky a korzety, které – jak se věřilo – nejen stahovaly tukové polštářky, ale také způsobovaly pocení spojované s hubnutím. Nosili je jak muži, tak ženy.

Kyselá dieta lorda Byrona

Romantický anglický básník začátkem 19. století zpopularizoval takzvanou octovou dietu, která spočívala v tom, že člověk musel třikrát denně vypít deci octa a jíst pouze brambory, které si v něm namáčel. Vedlejšími účinky bylo nepříjemné intenzivní zvracení, pálení žáhy a průjem. Lord Byron byl ve své době obdivovanou celebritou a jeho nevšední dieta vyvolala oprávněné obavy mezi lékaři.

„Naše mladé dámy prožívají většinu dospívání na pokraji vyhladovění, jsou vyhublé na kost, věčně vyčerpané a bledé jako list papíru. Byron napsal nádherné verše, které nás jako lidstvo obohatily, s tím octem nám ho ale byl čert dlužen,“ napsal tehdy podle BBC jeden z kritiků.

Zdroje:

Květy 52

https://skyterrawellness.com/history-of-dieting/

https://www.muscleandfitness.com/nutrition/lose-fat/the-10-craziest-diets-youve-never-heard-of/