Pokud jíte ve spěchu nebo nad talířem řešíte tisíc dalších věcí, možná tím šetříte čas, ale rozhodně neprospíváte svému tělu. Zběsilí jedlíci, kteří snídají cestou do práce, obědvají u pracovního stolu a večeří s mobilem v ruce, mají obvykle problémy s váhou. A to i v případě, že se snaží jíst zdravě nebo drží dietu.

„Můžete jíst ten nejzdravější pokrm v celé sluneční soustavě, ale pokud jej budete jíst ve stavu úzkosti, vaše schopnost trávení tím bude dramaticky snížená,“ vysvětluje americký výživový poradce a psycholog výživy Marc David ve své knize Pomalá dieta. V ní mimo jiné ukazuje, že duše a mysl hrají v procesu trávení mnohem větší roli, než si myslíme.

Stres v pase

Stejný názor zastává i celostní nutriční konzultantka a konzultantka v oblasti psychologie výživy Kateřina Literáková ze společnosti Wellnessia. Vedle toho, jak si upravit jídelníček, své klienty učí také zpomalit u stolu, věnovat jídlu plnou pozornost a těšit se z něj. „To je trojice základních předpokladů pro to, abychom se cítili dobře v našem těle, efektivně trávili a vyživovali svoje tělo na nejhlubší úrovni,“ říká odbornice.

Mnoho lidí si stěžuje, že ačkoli dodržují dietu a cvičí, stále nemohou zhubnout. Na vině je většinou hormon kortizol, který se do krve vyplavuje ve chvíli, kdy jsme ve stresu, a ovlivňuje způsob, jakým tělo zachází s přijatými živinami. Stres tělo připravuje na boj nebo útěk.

Proto organismus v takovém módu kumuluje energii, která se pak, když k boji nedojde, mění v tukové zásoby. A to zejména v oblasti břicha. Stresovou situaci si přitom mnohdy ani nemusíme naplno uvědomovat. Bohatě stačí, když budete při jídle koukat na zprávy nebo přemýšlet o tom, co všechno ještě musíte stihnout udělat.

V bludném kruhu

„Lidé, kteří jedí ve stresu, jedí automaticky rychle a pak je jim zle. Trápí je pálení žáhy či rovnou gastroezofageální reflux, nespecifické bolesti žaludku, nadýmání, bolesti břicha, střídání zácpy a průjmu... A protože i rychle snědené jídlo samo o sobě dostává tělo do stresu, je to začarovaný kruh,“ uvádí nutriční konzultantka Literáková.

Podobně to funguje i s jídlem, které člověk sní ve vzteku, po hádce s partnerem nebo třeba ve chvíli, kdy je mu úzko. „Každou negativní emoci musí tělo zpracovat. Organismus se nejprve ocitne ve stresu a chvíli trvá, než emocí projdeme a tělo se zase dostane do rovnováhy,“ vysvětluje nutriční konzultantka a dodává: „Proto lidi učím, aby u stolu nic zásadního neřešili. To bývá obzvlášť těžké, když je to třeba jediný moment dne, kdy se rodina sejde pohromadě.“

Zklidněte hormon

Nejlepší způsob, jak se rychle vymanit z fyziologické stresové reakce, je vědomé dýchání. „Stačí se pětkrát zhluboka nadechnout a vydechnout. Tím se tělo ‚přepne‘ a zrelaxuje,“ radí Kateřina Literáková, co dělat, než se pustíte do jídla.

Při samotném jídle nespěchejte, soustřeďte se na to, co jíte, a vychutnávejte si každé sousto. Svým klientům Literáková také doporučuje vyhradit si na jídlo dostatek času, a to i v pracovním dni. „Lidé by si měli sednout ke stolu, nadechnout se a dát si v tu chvíli pohov od všeho ostatního, co se ten den děje. Pak se začnou na jídlo těšit a stane se z něj rituál odpočinku. A to je ten bod, do kterého se chceme dostat,“ podotýká.

Existuje ale ještě jiný typ stresu, než je ten akutní denní. „Když klienti řeší hubnutí, často zcela nevědomě považují jídlo za nepřítele. Podléhají řadě toxických nutričních přesvědčení typu ‚po jídle přece ztloustnu‘, ‚tuky v jídle rovná se tuky na těle‘, ‚po sacharidech se tloustne‘...“ vypočítává Literáková.

Takovým přístupem k výživě se vytváří hluboký nízkoúrovňový dennodenní stres, který se dá těžko uvolnit, dokud o něm nevíte. A ani ve chvíli, kdy ho odhalíte, to není jednoduché. „Často je to větší boj než naučit někoho u jídla zrelaxovat z hlediska aktuálního denního stresu,“ dodává nutriční konzultantka.

Vědomé hodování

Kromě stresu se na našem trávení podepisuje i nepozornost. Asi se vám to už někdy stalo – snědli jste plný talíř, nevěnovali jídlu moc pozornosti a po skončení si všimli, že máte plné břicho, ale ústa mají stále hlad. Mozek musí zaznamenat chuť, potěšení, vůni a uspokojení, aby mohl potravu správně vyhodnotit a povolat co nejefektivnější trávicí sílu. Pokud jíme příliš rychle nebo jídlo nevnímáme, mozek si chybějící prožitek vyhodnotí jako hlad. Výsledkem je přejídání a přetížené trávení.

Výzkumníci odhadli, že 30–40 procent celkové trávicí reakce na jakoukoli potravu je založeno na naší plné pozornosti věnované tomu, co jíme. Když ucítíte vůni grilovaného masa nebo míjíte vitrínu s lákavě vyhlížejícími zákusky, začnou se vám sbíhat sliny.

„Řádná pozornost k pokrmu podněcuje sekreci slin, trávicích šťáv a enzymů, neuropeptidů ve střevech a produkci celé škály enzymů slinivky, včetně trypsinu, chymotrypsinu, pankreatické amylázy a lipázy. Dále způsobuje přísun krve do trávicích orgánů, rytmické stahování žaludku a střev a změnu elektrolytické koncentrace v trávicím traktu, který se tím připravuje na přicházející potravu,“ popisuje vliv pozornosti na průběh našeho trávení v úvodu zmíněný psycholog výživy Marc David.

Trávení začíná v hlavě

Není tedy divu, že tolik lidí trápí přetížené trávení. Jak často u jídla sledujete televizi, čtete zprávy z mobilu nebo s kolegy řešíte práci? Při jídle v nepozornosti metabolizujete stravu jen s 60–70procentní účinností, což vyvolává celou řadu potíží.

„Pálení žáhy, bolest žaludku, nadváha či obezita, průjmy nebo zácpy jsou častým důsledkem nepozornosti u jídla. Trávicí enzymy nefungují dobře, protože při nepozornosti se tělo včas ‚nenastaví‘ na trávení. A často je s tím spojená i obrovská únava, a to nejen po jídle,“ doplňuje nutriční konzultantka Literáková.

Trávení zkrátka začíná v hlavě – potěšení z chuti, vůně a zraková stimulace během jídla, to vše hraje v celém procesu významnou roli. Starou pravdu našich babiček, že k jídlu si má člověk sednout a v klidu ho sníst, dnes podporují vědecké výzkumy.

Účastníci jednoho z nich dostali vypít nápoj s minerály v okamžiku, kdy byli v klidu. Výzkumníci jim pak v tenkém střevě měřili vstřebávání dvou minerálů – sodíku a chloru. Ukázalo se, že je vstřebali beze zbytku. Když byli ti samí účastníci vystaveni situaci, kdy poslouchali někoho na telefonu, zatímco na ně někdo další ještě začal mluvit, vykazovali naprostou neschopnost sodík a chlor z nápoje vstřebat. Tato neschopnost trvala až hodinu!

Potěšení, katalyzátor metabolismu

O významu pozornosti u talíře mluví i ájurvéda. „Mysl se v danou chvíli může soustředit pouze na jednu věc. Ve chvíli, kdy jíte a myslíte na něco jiného – ‚už jsem tam měl být‘, ‚co budu dělat potom‘ –, tak trávíte toto, místo abyste trávili jídlo,“ říká ájurvédská lékařka Martina Zisková.

Chuťové, smyslové a vůbec celkové uspokojení z jídla jsou tak základní podmínkou dobrého trávení. Potěšení je katalyzátor metabolismu. „Když jíme jídlo s potěšením, jsme ve stavu relaxace, v optimálním stavu pro trávení a v tu chvíli stoupá naše metabolická síla, tedy schopnost dobře trávit jídlo, získat z něj živiny, potažmo energii, kterou tolik potřebujeme pro život,“ vysvětluje nutriční konzultantka Kateřina Literáková. Naučit se k jídlu v klidu sednout a vychutnat si ho tak může být vaše každodenní cesta ke zdravějšímu já.

Zdroj: