Lékař a pedagog Matěj Kohutiar v podcastu ZHUBNĚTE ÚSPĚŠNĚ upozorňuje na to, že je dobré s úpravami životního stylu příliš neotálet. Mohou pomoci i změny týkající se nejen jídelníčku, ale i jiných oblastí našeho života jako je stres a dýchání. Chcete-li se dozvědět více o tom, jak úspěšně zhubnout poslechněte si náš podcast.
https://www.youtube.com/watch?v=VW_GXeYhBKA
Kalorická restrikce není vše
Hubnutí ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z nich je stres. "Stres je evolučně velmi starý mechanismus, který nás měl a má nějakým způsobem ochránit. Takže můžeme buď bojovat, utíkat nebo zamrznout například před šelmou. Jenomže dnes už to není šelma, ale může to být manžel, manželka, děti nebo šéf, kteří u nás vyvolávají stejnou stresovou reakci se stejnými mechanismy, které nás posouvají k metabolické změně," vysvětluje Matěj Kohutiar.
Stres je spojen s vyplavováním různých hormonů jako je adrenalin nebo kortizol. A tyto hormony pak v našem těle působí. Například kortizol ovlivňuje metabolismus tuků, sacharidů a bílkovin. Pokud jsme dlouhodobě ve stresu může mít kortizol negativní dopad na množství našeho viscerálního (útrobního) tuku. Kortizol je dobrý sluha, ale zlý pán. "Nejde o to zbavit se stresu, ale jde o to, naučit se s ním zacházet a umět s ním pracovat a tím pádem ho i v našem životě konstruktivně využívat. Celá řada stresových podnětů je totiž pozitivních," dodává lékař. Podle něj to může být například otužování nebo sport. Dříve než se pustíme do kalorických restrikcí bychom se měli naučit pracovat se stresem a podívat se i na to, jaká je kvalita našeho spánku. "Ubírat si kalorie a přidávat pohybovou aktivitu, jestliže jsme v chronickém stresu a k tomu málo a špatně spíme, může být pro hubnoucí proces velmi kontraproduktivní, dokonce i nebezpečné," varuje Kohutiar.
Dech jako nástroj ke zvládání stresu
Pro zvládání stresu je výborným nástrojem dýchání. "Role dýchání je v psychice člověka, a tedy i v jeho životě velmi důležitá. S dechem můžete pracovat kdekoliv a kdykoliv. Velmi silným a účinným nástrojem k zvládání stresu jsou například jóga a meditace," zamýšlí se Kohutiar. Podle něj můžete prostřednictvím správného dýchání ve správné frekvenci a hloubce ovlivňovat nervový systém tak, aby byl sympatikus, který mobilizuje veškeré síly k boji nebo k útěku v rovnováze s parasympatikem jehož úkolem je tělesné i psychické pochody spíše utlumovat. Z počátku to nemusí být nic složitého. Zkuste se několikrát denně zastavit, posadit se a se zavřenýma očima se zaměřte na svůj dech.
Odměna jménem dopamin
V podcastu lékař také vysvětluje, proč býváme závislí na odpoledním dortíku nebo sladkosti. Podle něj nám sladkost přináší dobrý pocit a odměnu. "Z biochemického hlediska máme potřebu si zvýšit hladinu dopaminu. To znamená odměnu. Konzumace cukru a celkově i vjem sladké chuti vede v mozku k aktivaci některých nervových drah, obdobně jako je tomu u návykových látek. Z evolučního hlediska si náš mozek totiž velmi považuje cukru, tuku a soli, protože kdysi dávno to bylo nedostatkové zboží," vysvětluje lékař.
Ačkoliv dnes už pro nás cukr a sladkosti nejsou vzácné, mozek je stále nastavený jako by byly. Takže jestliže sníme sladkost, hladina dopaminu se téměř okamžitě zvýší a tím i dobrý pocit – odměna. Jinými slovy, chceme-li mít dobrý pocit, dáme si sladké a odměna se ihned dostaví. "Čím častěji si odměnu ve formě sladkého dopřávám, tím více posiluji dopaminovou smyčku návyku, kterou v tomto případě představuje cukr. Nyní vyvstává otázka, co u konkrétního člověka vyvolává potřebu dopaminu – odměny. To už se dostáváme do roviny psychologické," zamýšlí se Matěj Kohutiar. Vyplavování dopaminu samozřejmě nesouvisí jen s konzumací sladkostí. Smyčku návyku si můžeme vybudovat konzumací alkoholu, požíváním drog, kouřením nebo i nadměrným sportováním. Nahrazení jedné závislosti druhou není v naší společnosti nijak výjimečné.
Zdroje:
Autorský podcast časopisu Kondice
Časopis Kondice
