Máte to v krvi aneb funguje dieta podle krevních skupin?

Kde se vlastně vzala dieta podle krevních skupin? V roce 1996 s ní přišel dr. Peter D’Adamo, který tvrdil, že je to právě krevní skupina, která určí, jaké druhy potravin danému organismu vyhovují a jaké nikoli. Zastával názor, že lidé s krevní skupinou 0 by měli svůj jídelníček postavit na libovém mase, vyhýbat se pšenici (obecně produktům s vysokým podílem lepku), mléčným výrobkům, ale také fazolím, čočce či zelí. Krevní skupina B v jeho očích nahrávala stravě kombinované z rostlinných i živočišných zdrojů. Tady bychom tedy narazili zřejmě na nejvyváženější jídelníček. I když tvůrce diety i tuto skupinu odrazoval například od kukuřice, čočky, pohanky, sójových produktů či vepřového masa. Lidem s krevní skupinou A radil, aby vynechali maso, protože jeho konzumace u nich vede ke zpomalení metabolismu. Měli by se tedy zaměřit na stravu vegetariánskou a opatrně zacházet i s mléčnými produkty. Za nevhodné pro ně považoval například rajčata, banány, celozrnnou pšeničnou mouku či kapustu. Skupina AB coby kombinace A a B v sobě kloubí doporučení a zákazy obou těchto skupin. Varuje před červeným masem, pšenicí, fazolemi, plísňovými sýry, a naopak radí konzumaci mléčných produktů či mořských plodů. Většinou jste se v textech věnovaných této dietě setkali se skupinou potravin vhodných, nevhodných a neutrálních. A výsledkem byl u některých krevních skupin jídelníček, který z dlouhodobého hlediska představoval poněkud diskutabilní výhled z hlediska vyvážené, pestré stravy. Dá se na dietě podle krevních skupin hubnout? S velkou pravděpodobností ano, jak už zaznělo v úvodu. Tvůrce této stravovací teorie totiž v doporučeních obecně pracuje s kvalitními potravinami, vylučuje ze stravy polotovary, velké dávky cukru, nezdravé tuky atd. Takže už samotná úprava jídelníčku povede k úpravě tělesné váhy. Otázkou je, jestli si musíte odpírat rajčata, ačkoli je máte rádi a nezpůsobují vám žádné potíže, jen proto, že máte krevní skupinu A. A takových příkladů bychom si mohli uvést bezpočet. Co nám prozradí krev? Je toho hodně. Vyšetření krve jsou velmi osvědčenou a často využívanou diagnostickou metodou, která lékaři poskytne řadu informací o zdravotním stavu pacienta. Z krve zjistíte mimo jiné i případný nedostatek vitaminů či minerálů, uděláte si obrázek o tom, jak člověku fungují ledviny i játra, je možné vyšetřit potravinové alergie, hladinu hormonů a řadu dalších parametrů. Není to ale krevní skupina, která by nám měla diktovat, co si dát k obědu a co by se naopak na našem talíři nikdy nemělo ocitnout. Řiďte se spíše zdravým rozumem než krevní skupinou Obecně platí, že z dlouhodobého hlediska diety nefungují. Většinou jde o stravovací režimy v delším časovém horizontu neudržitelné. Co funguje, je změna životního stylu. A tu podle renomovaných expertů vůbec nemusíte přizpůsobovat svojí krevní skupině. Od dob doktora D’Adama jsme se hodně posunuli, dnes existuje velmi rozvinutý a přínosný obor – tzv. nutrigenetika, na jejímž základě je možné určit, jaká strava je vhodná pro konkrétního člověka, jestli bude na váze nabírat především díky zvýšeným dávkám tuků či naopak sacharidů, zda u něj bude hubnutí záviset spíše na zvýšené fyzické aktivitě nebo naopak na upraveném jídelníčku (výraznějším kalorickém deficitu). Pokud byste tedy chtěli stavět na zcela konkrétních faktech, nechte si provést tzv. nutrigenetickou analýzu. Získáte výživová doporučení vycházející z vašeho genetického profilu. Zjistíte, jak vaše tělo zpracovává konkrétní živiny, zda je dokáže adekvátně využít, jestli máte některé vitaminy či minerály organismu dodávat ve vyšších dávkách atd.

Máte to v krvi aneb funguje dieta podle krevních skupin?

Kde se vlastně vzala dieta podle krevních skupin?

Předchozí z rubriky

Následující z rubriky