Jde o starý trik, který vám odborník nedoporučí, ale lidé, a ženy zejména, to prostě zkusí: obalit si problémové partie potravinovou fólií, pořádně se obléknout a jít si zaběhat. Kdo se víc potí, ten víc maká a víc hubne. Nebo ne? Podle Pavla Vychodila z pražského IKEMu, který se věnuje studiu vlivu horka na lidský organismus, není možné tuk rozpustit a vypotit: „Vím, že na některých webech, které ale já nepovažuji za seriózní a rozhodně to nejsou medicínské weby, se udává, že když zvýšíte tělesnou teplotu, tuk se rozpustí a snáze odejde. Ale tuk je i při běžné teplotě těla v tekutém stavu, jenže je uzavřený v buňkách a přes stěnu buňky se ven nedostane.“ Představa, že čím víc se potíte, tím víc hubnete, je poněkud zkreslená.
Naopak je při sportu dobré myslet na to, abyste se zároveň i snadno ochlazovali. Namáhané svalové skupiny se totiž výrazně zahřívají. „Lidské tělo je při běhu schopné během nějakých sedmi, deseti minut zvednout teplotu o jeden stupeň, což je dost na to, aby se teplota těla dostala nad 40 stupňů Celsia,“ vysvětluje lékař. Taková teplota je pro lidský organismus nebezpečná a není radno to pokoušet.
Co se vlastně v těle děje, pokud je nám horko? „Když začneme dělat nějakou fyzickou aktivitu, tělo se snaží prokrvit ty partie, které jsou za pohyb zodpovědné a nejvíce namáhané. Většina krve jde tedy do svalů. Obrovsky se zvedne prokrvení a zároveň s tím, se začne zvedat teplota, protože produkce tepla při jakémkoliv pohybu je násobně větší. Dobří sportovci jsou schopni zvednout spotřebu energie, kyslíku a všech energetických substrátů i dvacetkrát, ale tím i generaci tepla a to se musí odvést. Takže první reakcí je, že tělo v podstatě otevře všechny cévy, které jsou v kůži a podkoží, výrazně se zvýší prokrvení kůže a podkoží, které jsou normálně chladnější, než naše jádro, a následně se zapojí pocení, které je při odvodu tepla nejefektivnější,“ vysvětluje mechanismus Pavel Vychodil. Pokud teplo nelze odvést, zvyšuje se tělesná teplota, roste tepová frekvence a tělo se dostává do stresu. Většina lidí v této chvíli zastaví a trénink nedokončí, protože už se cítí zle a dál nemůže.
Nebezpečné jsou v tomhle běžecké závody a příliš silná vůle. Pokud se tělo přehřeje (a nemusí jít jen o nevhodné hubnoucí triky nebo špatné oblečení, ale i o meteorologické podmínky), ale například běžec odmítne zastavit ochladit se, hrozí závažné stavy končící až selháním orgánů, nejčastěji ledvin a jater. Běžců při závodech se to týká nejvíce: podávají výkon na hranici svých možností a těsně před cílem to přece nevzdají. Jenže jakmile se tělu vymkne termoregulace z rukou, je pozdě.
Na přehřátí se vyplatí myslet i během letních tréninků. Oblékejte se přiměřeně typu pohybu (na kolo se obléknete více než na běh, protože vás ochlazuje proud okolního vzduchu) a počasí, a pokud vhodný oděv pro daný den neexistuje, raději vynechte. Na hubnutí funguje spíš dlouhý trénink s nižší intenzitou než krátká intenzivní zátěž, při které se hodně zpotíte. Rozhodně v případě, kdy tomu pocení uměle pomůžete.
Zdroje:
- rozhovor s Pavlem Vychodilem pro časopis Kondice
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1351439/