Jíst méně, žít déle

Jíst méně, žít déle
Obžerství je chápáno jako jeden ze sedmi hlavních hříchů. V tomto smyslu jsme nikdy v historii tak masově nehřešili jako právě dnes. Nejde však jen o hřích. Přejídání nám stejně tak masově ubírá roků z našeho života.

Už Hippokrates věděl, že rozumná kalorická restrikce přispívá k udržení zdraví. Současná věda ale přišla i s důkazem, že omezení jídla zabraňuje negativním účinkům stárnutí v našich buňkách. A nejen to. „Pokud chcete snížit úroveň zánětu v celém těle, oddálit nástup nemocí souvisejících s věkem a žít déle, existuje na to jediná ověřená rada – jíst méně jídla.“ Alespoň takový je závěr rozsáhlé společné studie vědců z USA a Číny, která poskytuje dosud nejpodrobnější zprávu o buněčných účincích kalorií a jejíž výsledky jako první přinesl vědecký časopis publikující výzkumné práce napříč všemi vědními obory Cell.

Oddálit stárnutí

„Už dříve jsme věděli, že omezení kalorií prodlužuje život, ale teprve nyní jsme ukázali všechny změny, které k tomu vedou na úrovni jedné buňky,“ říká Juan Carlos Izpisua Belmonte z vědeckého institutu Salk, zaměřeného na neurovědy a genetický výzkum. „To nám zároveň dává naději, že budeme moci v budoucnosti dokázat oddálit stárnutí.“

Stárnutí je přitom nejrizikovějším faktorem mnoha chorob – rakovinou počínaje a demencí konče. A právě kalorické omezení se ukázalo jako jedno z nejúčinnějších zásahů proti všem těmto chorobám. Během dlouhodobého výzkumného programu vědci porovnávali potkany, kteří snědli o 30 procent méně kalorií, s potkany fungujícími na běžné stravě. Účinky byly přitom kontrolovány u zvířat ve věku od 18 do 27 měsíců, což u lidí odpovídá období zhruba od 50 let výše. Na začátku i na konci výzkumu vědecký tým izoloval a analyzoval celkem 168 703 buněk ze 40 různých tkání (tuk, játra, ledviny, aorta, kůže, kostní dřeň, svaly, mozek…) a provedl jejich důkladnou analýzu. Zjistil jedno – zatímco u potkanů na normální stravě došlo k mnoha negativním změnám, potkani na omezené stravě jako by vůbec nestárli a většinou u nich k žádným patologickým procesům nedošlo. Množství stravy se přitom ukázalo jako významný faktor zejména v souvislosti s imunitou, zánětem a lipidovým metabolismem. „Dnes už prokazatelně víme, že stav buněk během našeho stárnutí závisí na interakcích s prostředím, zahrnujících zejména, co a kolik toho sníme,“ říká Concepcion Rodriguez Esteban, vědecká pracovnice z amerického institutu Salk a jedna z autorů studie.

Spočítejte žebra

Odborníci napříč různými medicínskými obory tak dnes nabádají především ke střídmosti. A tím pádem i k porušení staré dobré české tradice, kdy rodiče nad nedojedeným talířem zoufají: „Přece to nenecháš.“ „Dojíst se musí všechno.“ „Ještě tu poslední lžičku.“ „Když to sníš, dostaneš čokoládu.“ I podobná nabádání přispívají k problému.

Lékaři bývají přesvědčení, že většina lidí si v pohodě vystačí s denním příjmem energie okolo 6 000 kJ. Jenže často toho sníme dvakrát více. A přejídání se netýká jen dospělých. Na světě je obézních více než 42 milionů dětí do 5 let. Náš přední odborník na dětskou obezitu MUDr. Zlatko Marinov z dětské obezitologické ambulance při FN Motol se tomu nediví. „Za pětadvacet let se obezita u nás zvýšila pětinásobně. Už není epidemií, ale pandemií,“ říká. „Ale zvykli jsme si na ni. Žijeme v obezitologické slepotě. Nikdo už na ulici nevnímá obezitu jako problém. A pomalu ji jako problém přestávají vnímat i někteří odborníci. Marně jim vysvětluji, že dítěti, které jde do školy, se musí dát spočítat žebra. Pokud mu spočítat nejdou, má nadváhu.“

ZAVŘÍT REKLAMU
Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.