Nenechte za sebe rozhodnout hlad aneb Jak pocit hladu ovlivňuje naše rozhodování
Podle odborníků totiž nejste hladoví schopni dobře vyhodnotit dlouhodobé následky svého rozhodnutí. O tom konec konců svědčí i chipsy a čokoláda v tašce s nákupem. Chvilkovou radost to jistě přinese, ale až se následně postavíte na váhu, budete dost možná hořce litovat.
Hlad nutí k rychlým nepromyšleným rozhodnutím
V podstatě to vypadá, že když nám kručí v břiše, snažíme se ten nepříjemný pocit nějak zahnat, naplnit svoje potřeby a v konečném důsledku nemusí jít ani o jídlo. Hladoví se rozhodujete mnohem impulzivněji, jste manipulovatelnější a hůř odoláváte marketingovému vábení. Není asi třeba zdůrazňovat, že když se do nákupní galerie vypustí skupinka najedených žen a stejně početná skupina hladových, utratí ta druhá výrazně víc peněz, podle provedených výzkumů až o 64 %. Kdo si tedy občas v práci říká, že místo oběda vyrazí nakupovat, měl by si takové počínání dobře rozmyslet.
Samozřejmě není vždycky možné vyrazit na nákup s plným žaludkem, v takovém případě se ale striktně držte nákupního seznamu. A neplánujte nakupování, při němž vás bude čekat nutnost nějakého výběru. Vaše schopnost racionálního rozhodování není nalačno nijak brilantní. Naopak – hladoví jste netrpěliví a ochotní udělat ústupek s vidinou drobné, ale rychlé odměny, nechce se vám čekat, co pozitivního by opačné rozhodnutí přineslo z dlouhodobého hlediska.
Většina výživových poradců se shodne na tom, že oběd bychom neměli zanedbávat, a už vůbec ne vynechávat. Pokud ho totiž ošidíte, chybějící energie se s velkou pravděpodobností promění v odpolední nebo večerní vlčí hlad.
Psychologové na základě studií došli k velmi zajímavým závěrům. Zjistili například, že když testovací skupince lidí nabídnou nějakou odměnu teď hned nebo dvojnásobnou později, jsou standardně účastníci studie ochotni počkat si až 35 dnů na dvojnásobek. Pokud ale mají hlad, zkrátí se tato doba na pouhé tři dny.
Pokud vás tedy čeká nějaké důležité jednání, které by mohlo být zakončeno nutností učinit zásadní rozhodnutí, docela určitě se ho zúčastněte najedení. Jen si zkuste představit, jak by mohla dopadnout schůzka týkající se vaší hypotéky, kdybyste na ni dorazili s prázdným žaludkem.
Hlad má podle odborníků vliv i na naši ochotu podstupovat nějaká rizika. Zajímavé je, že lidé, kteří obecně rádi riskují, od toho ustupují, když jim kručí v břiše. A naopak ti, co normálně sází na jistotu, bývají nalačno ochotnější riskovat.
Opatrně s dietami
Kdo drží dietu, sice není hladový v pravém slova smyslu, nicméně omezený příjem kalorií bezpochyby ovlivní i jeho psychiku. A ve většině případů se jedná o negativní emoce doplněné zvýšeným stresem. Každopádně i v této fázi je člověk náchylnější k příliš rychlým (v některých případech i riskantním) rozhodnutím.
S největší pravděpodobností jste si do této chvíle vůbec neuvědomovali, do jaké míry může pocit nasycení či naopak hladu ovlivnit vaše rozhodovací schopnosti. Lidé opravdu často podceňují tento velmi zásadní faktor, respektive mu nevěnují pozornost. Hlad nás ale každopádně nutí méně přemýšlet a více (bezmyšlenkovitě) jednat. Současně se stáváme slabšími, pokud proti nám stojí oponent či člověk, jenž se nás snaží přesvědčit o správnosti svých tvrzení. Řešením je plánovat si schůzky a činit důležitá rozhodnutí v takovou chvíli, kdy o vašich verdiktech rozhoduje mozek nikoliv žaludek.
Zdroje:
