Doba sacharidová: Když se tloustne po houskách

Chcete-li štíhlý pas, omezte příjem sacharidů jako jsou pečivo, těstoviny, rýže nebo sladkosti.
Bílý cukr škodí, a pokud usilujete o štíhlejší pas, je namístě ho vyřadit. Spolu s ním ale radikálně omezte i bílé pečivo, chleba, těstoviny, bílou rýži a všechny ty nadýchané koblihy, muffiny a buchty. Tělu totiž mnohdy škodí ještě více než samotný cukr.

K snídani chleba, k obědu hromada těstovin nebo bílé rýže, na svačinu dortík a sklenka slazeného džusu, k večeři obložený sendvič. K tomu si přičtěte skrytý cukr v kečupech, jogurtech, ochucených minerálkách, snídaňových cereáliích... Denně přijmeme daleko více sacharidů, než kolik naše tělo dokáže zpracovat. Náš organismus ale na tak vysoký příjem cukru není nastavený a neumí si s ním poradit. Spíš počítá s tím, že bude hlad. 
„V létě, kdy je obrovské množství plodin a cukru v ovoci, se tělo zásobilo cukrem. Zimu pak ale strávilo na tucích a oříškách s omezenou zásobou zrn. Tak to fungovalo po tisíciletí,“ vysvětluje celostní lékařka Michaela Šimková a dodává, že ani naše hormonální výbava přebytku sacharidů nefandí. „Tělo má pět hormonů na to, aby zvyšovalo hladinu cukru v krvi, a jen jeden jediný, inzulin, který dokáže hladinu cukru v krvi snížit.“ I proto si naše tělo umí lépe poradit s nedostatkem než nadbytkem sacharidů. 

Epidemie cukrovky 

Klíčem k tomu, jak vystoupit z pasti rychlých sacharidů, je pochopit, jak v těle fungují. Když potřebujeme energii, buněčná elektrárna mitochondrie přemění zásobní cukr v energii. Když máme energie dost a zrovna nikde neběháme nebo nad něčím usilovně nepřemýšlíme, cukr se vozí do zásobních dep. Tam se přeměňuje na látku, kterou tělo skladuje – glykogen. 
Tato zásobní forma cukru je uložena v játrech a svalech a v případě potřeby ji tělo vyzvedne. Když jsou ale tato depa plná, tedy když je na našem talíři sacharidů moc, přemění je tělo na tuk a uloží do tukové tkáně. A právě v tom je kámen úrazu. „Ve své ordinaci vidím narůstající epidemii cukrovek. Mnoho lidí zatím trápí ,jen‘ metabolický syndrom – přibírají v pase, mají vyšší krevní cukr (glykemii), vyšší cholesterol. Je to ale časovaná bomba. Generace, které vyrostly na sladkých limonádách, spoustě cukru ve všem a na hromadách pečiva, jsou cukrovkou nejvíce ohroženy,“ varuje Šimková. 
Současné pečivo z vyšlechtěné pšenice se navíc chová mnohem škodlivěji než bílý cukr. Obsahuje totiž škrob v takové podobě, že se z něj do krve velmi rychle uvolňuje cukr. A to způsobuje velké výkyvy glykemie. 

Inzulinová past 

Při nadbytku rafinovaných sacharidů ve stravě slinivka dlouhodobě vyplavuje velké množství inzulinu, který dopravuje cukr z krve do buněk. Inzulin ťuká a ťuká na buňky, ale protože ty se časem nacpou cukrem k prasknutí, odmítají jakýkoli další cukr přijmout. 
V okamžiku, kdy je sacharidů ve stravě dlouhodobě moc, inzulinové receptory pro přesun cukru z krve do buňky se otupí. Dlouhodobý stav, kdy buňka odmítá cukr přijmout a ten zůstává v krvi – tedy pacient vykazuje mírně zvýšené hladiny cukru v krvi –, se nazývá inzulinová rezistence. Ta je příčinou toho, proč nekontrolovaně přibíráme hlavně v pase. 
„Zkuste si sami pro sebe zmapovat, kolik každý den sníte sacharidů. Zapisujte si alespoň týden každé svoje jídlo, ať máte představu,“ radí doktorka Šimková, jak postupovat, chcete-li se zbavit závislosti na rafinovaných sacharidech, zhubnout, vyhnout se cukrovce a dalším nemocem z blahobytu, jejichž společným jmenovatelem je inzulinová rezistence. 

Nebezpečný útrobní tuk 

Inzulinová rezistence sice nebolí, ale o to je záludnější. Stojí nejen za nárůstem obezity a cukrovky, ale doprovází řadu závažných onemocnění – Alzheimerovu chorobu, migrénu, syndrom polycystických ovarií, nedostatek testosteronu, nádorová onemocnění. Navenek se projevuje únavou a tím, že se vám tuk usazuje kolem břicha. 
Tento břišní neboli viscerální tuk se chová jinak než zásobní tuk například na stehnech. Produkuje zánětlivé látky a přispívá tak k tvorbě zánětů v těle. Dále vytváří velké množství estrogenu, které může zavinit nádory prsou u mužů i u žen. „Doporučuji zajít si na vyšetření k praktickému lékaři. To inzulinovou rezistenci potvrdí, nebo vyvrátí krevním rozborem. Vyšší cholesterol, nízké HDL, vysoké LDL, vyšší cukr nad 5,6 mmol/l a vyšší tlak ukazují na to, že se vás inzulinová rezistence nejspíš týká,“ říká celostní lékařka Michaela Šimková. 
Vysoký cukr v krvi dlouhodobě oxiduje a poškozuje cévy. Na poškozených cévách se pak usazuje cholesterol, který tělo vyrábí samo, aby poškozené cévy opravilo. Tak vzniká ateroskleróza a zakládá se na nemoci srdce a cév. Snížit cholesterol ve stravě, nebo na něj dokonce brát léky nepomáhá. „Užívat v tomto případě léky na snížení cholesterolu, takzvané statiny, není dobrý nápad. Zásadně narušují fungování celého organismu a ukazuje se, že zkracují život a velmi znepříjemňují jeho konec,“ upozorňuje celostní lékařka. Daleko lepší je podle ní upravit jídelníček. 

Přehoďte výhybku 

Běžné doporučení zdravé výživy, že 50 procent vašeho denního příjmu by měly tvořit sacharidy, vám ale nepomůže. Jídlo by nemělo zvedat hladinu inzulinu v krvi. Řešením je dieta s radikálním omezením sacharidů, kdy sacharidy tvoří jen 30 procent denního příjmu. 
„Vysaďte pečivo, veškerou bílou mouku, rafinovaný bílý cukr, většinu příloh nebo je snižte na polovinu,“ radí Šimková nějakou dobu fungovat na nízkosacharidové dietě. Zásadní je při tom pohyb. „Pohyb donutí otupené buněčné receptory, aby vylezly na povrch buňky a inzulin začal znovu fungovat. Tím, že se začneme hýbat, buňka vyčerpá zásoby cukru a bude chtít další. Nezbude jí než znovu obnovit citlivost receptorů.“ Vhodné je kombinovat aerobní pohyb, který odčerpává cukr, se silovým, který zajistí nárůst svalové hmoty a tím zvýší citlivost receptorů na inzulin. Zapotřebí je jedna a půl hodiny fyzické aktivity denně, a to v kuse. „Může to být chůze, jakákoli fyzická práce, štípání dříví, práce na zahradě, jízda na kole, cvičení v posilovně,“ vyjmenovává Šimková, jak se hýbat, aby se vyčerpaly zásoby glykogenu a změnilo se nastavení metabolismu. 

Z čeho roste břicho? 

Za normálních okolností, je-li metabolismus zdravý, se 85 procent zkonzumovaných sacharidů ve finále mění na glukózu a zdravá buňka je spálí, respektive využije pro funkci svalů, mozku a svůj provoz. Zbylých 15 procent ukládá do tukových zásob. „Pokud žijete zdravě, hýbete se a nepřejídáte se (zejména na večer), těchto 15 zásobních procent buňka do druhého dne vyčerpá z tukových zásob během spánku,“ vysvětluje celostní lékařka Michaela Šimková. 
Jinak je tomu ale v případě, kdy jíte dlouhodobě příliš rafinovaných supersacharidů. V těle se přehodí výhybka a dochází k první fázi metabolického syndromu. Tělo zpracovává pouze 20–40 procent cukru v krvi na běžné procesy a 60–80 procent se rovnou uloží do tuku kolem břicha, kde ohrožuje naše orgány. 
„Začínáte nekontrolovaně tloustnout, ať děláte co děláte, protože v těle je metabolická chyba. Tělo už zatáhlo receptory na inzulin, slinivka stále vylučuje další a další inzulin a tím se vyčerpává,“ upozorňuje Šimková. V této fázi vám k tomu, abyste zhubli, nepomůže ani silná vůle, ani hladovění. Jediné, co pomáhá, je přehodit výhybku. Upravit jídelníček a začít se hýbat. 

Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.