Nemusíte nutně počítat kalorie, ale je dobré si porovnat, kolik energie přijímáte a kolik vydáváte. Mnohem důležitější je vnímat výživu komplexně a myslet na to, že jídlo je víc než jen soubor cukrů, tuků a bílkovin. Není jedno, kde a za jakých podmínek někdo vypěstoval brambory, které máte právě na talíři. Rozhodující je kvalita půdy, obsah pesticidů, které zemědělec při jejich pěstování použil. Stejně tak se liší maso z velkochovů od masa zvířat, která se pásla na louce. Rozdíl je v obsahu mikroživin a poznáte to i na chuti. Lepší než počítat kalorie je tedy vsadit na výběr kvalitních potravin.

Co nám ve stravě chybí nejvíce?

Vícenenasycené mastné tuky z oříšků, semínek a ryb. Jednoduše řečeno zdravé tuky. Naopak se přejídáme vysoce průmyslově zpracovanými sacharidy, po kterých přibíráme v pase a tloustneme. Kvůli nim nás také trápí poruchy metabolismu a cukrovka 2. typu.

Mají to s hubnutím těžší ženy, nebo muži?

Ženy to mívají těžší, ale mohou si za to samy. Od mládí totiž trápí tělo nesmyslnými dietami, které vedou ke zpomalení metabolismu. Časem se tak vlastně můžete ‚prohubnout‘ až k obezitě. Muži svoji nadváhu obvykle začínají řešit, až když mají nějaký zdravotní problém nebo jim břicho začne bránit v pohybu. Díky tomu, že jejich metabolismus není zdevastovaný dietami, jim pak hubnutí jde obvykle lépe než ženám.

Jak začít s hubnutím?

Má-li člověk trávení zničené půsty a dietami, je důležité začít jíst. A podpořit při tom svaly – nasytit je bílkovinou a ideálně se k tomu začít hýbat. Pomáhá i pravidelnost v jídle. V první fázi je důležité překonat nepříjemné pocity spojené s novým režimem. Naučit se jíst mnohem víc, než jste byli zvyklí s cílem zhubnout, může být zvláštní, nemějte ale obavy. Zpočátku většinou dojde k mírnému nárůstu hmotnosti o 2–3 kg, pak metabolismus naskočí a váha jde dolů.

Kolik jídla a jak často mám jíst?

Za den bychom měli sníst 1–1,5 kg jídla rozloženého do tří porcí. Čísla jsou však orientační, je důležitější, co jíme, než kolik to přesně váží. Ne každý je nastavený na takto velké porce a ne každému vyhovují dlouhé intervaly mezi jídly. K vyprázdnění žaludku většinou dojde po 2,5–3 hodinách. Záleží na skladbě stravy, kdy se začne ozývat pocit hladu. A je dobře, že se ozývá. Snídaně je důležitá k tomu, aby se nastartoval metabolismus. Nemáte-li po ránu hlad, stačí polévka, banán nebo něco malého. Oběd je nejdůležitější jídlo dne a měl by tvořit většinu našeho energetického příjmu. Večeřet je nejlepší 2–3 hodiny před spaním. Pokud tělo natrénujete, aby se ozývalo hladem v pravidelných intervalech, máte z velké části vyhráno.

Proč je nezdravé přejídat se na noc?

Noční půst by měl trvat 12 hodin. To znamená, že když snídáte v 7, tak byste v 19 hodin měli skončit s jídlem a pak už nejíst. Tato pauza zajistí, že si tělo sáhne do rezerv energie a spálí zásobní glykogen. Noční půst podpoří i detoxikační procesy, které v těle probíhají hlavně v noci, takže se naše tělo ve spánku dobře zregeneruje. Naopak když se celý den odbýváte a po příchodu domů do sebe naházíte všechno, co zrovna najdete v lednici, nejenže do sebe nekontrolovaně dostanete spoustu nutričně ne zcela vhodných potravin, ale ještě se vše, co jste snědli, přes noc uloží do tukových zásob.

Jakou roli hraje při hubnutí pohyb?

Pohyb je důležitý – cítíme se po něm skvěle, pomáhá nám tvarovat tělo, zachovávat svaly a zvedá nám sebevědomí. A také reguluje náš metabolismus – 1,5 hodiny pohybu denně zajistí, že se vyprázdní zásobní glykogen, ‚provětrají se‘ naše energetické zásobárny ve svalech a játrech a bude se nám lépe hubnout. Aerobní pohyb rozproudí lymfu a urychlí odplavování odpadků metabolismu z těla ven. Silový pohyb zase buduje svaly, což zvyšuje náš bazální metabolismus a přispívá to k lepšímu spalování. Úprava jídelníčku ale zůstává zásadní, tvoří 80 procent úspěchu.

Proč lidé při snaze jíst zdravěji selhávají?

Mnohdy proto, že na sebe kladou zbytečně velké nároky. Chtějí po sobě hodně, dávají si přílišná omezení – třeba zcela vyřadí mléko nebo lepek, i když nemusejí. To, co si odpíráme, v nás však zpravidla probouzí žádostivost. A v tom je největší úskalí. Dodržovat cokoli na 100 procent je obtížné, je lidské se občas přejíst nebo sníst něco, co do zdravého jídelníčku běžně nepatří. Ale pak je třeba se zase bez výčitek vrátit do normálu a držet se hlavních zásad zdravé stravy. Když se zbavíte představy, že něco ‚musíte‘ či naopak ‚nesmíte‘, pak vás zdravý jídelníček přestane svazovat a začnete z něj mít radost.

Některé tukové zásoby se drží zuby nehty – třeba na hýždích a stehnech. Co s nimi?

To jsou tukové zásoby, které ze zdravotního hlediska nejsou nijak rizikové. Ženy je mívají na období těhotenství a kojení. Mnohem horší je ten břišní - tzv. viscerální tuk, který utlačuje orgány, narušuje který utlačuje orgány, narušuje hormonální rovnováhu a produkuje zánětlivé látky. S tím je zapotřebí něco dělat. Pokud jste už zkusila ledacos a zásoby tuku na stehnech a hýždích se přesto drží, zkuste zapracovat na své hormonální rovnováze přírodní cestou. Pomohou zdravé tuky v oříšcích a semínkách, dostatek spánku i přiměřeného pohybu. Naučte se relaxovat a dělat věci, které vás opravdu baví.