Pětadvacetileté porodní asistentce Gábině maso nikdy moc neříkalo. „Chuť nic moc a ještě k tomu ta představa, že jím zvířecí mrtvolky... Máma se bála, abych nestrádala. Já ale maso, co si pamatuju, nemohla ani cítit,“ líčí Gábina svůj vrozený odpor k masu. V prvním ročníku vysoké se po zhlédnutí několika dokumentů z prostředí velkochovu zvířat rozhodla s masem definitivně rozloučit. Právě etické důvody jsou častou motivací, proč lidé (hlavně ti mladí) odmítnou jíst maso a ze dne na den se stanou vegetariány.

„Tito ‚bojovníci za práva zvířat‘ ale mnohdy vůbec netuší, jak má vypadat vyvážený vegetariánský či veganský jídelníček. Začnou ve velkém jíst mléčné výrobky, po kterých (jelikož jsou nevhodně upravené či v nesprávných kombinacích třeba s pečivem) se jim zhoršuje pleť a zpomaluje trávení. A také začnou přibírat na váze, přestože jsou vlastně podvyživení,“ upozorňuje nutriční terapeutka a lektorka kurzů zdravého vaření Kateřina Halamová, která sama bývala dlouholetou vegankou.

„Ještě hůře na tom bývají vegani, kteří přežívají na koblihách a pečivu s tofu pomazánkami, na sacharidových přílohách a omáčkách. Zeleninu jedí převážně v syrovém stavu a ještě nevhodné druhy v nevhodný čas, jako třeba okurky a rajčata v zimě,“ varuje Halamová.

Aby vám nic nechybělo

Při nešikovně složeném vegetariánském jídelníčku tělu začnou chybět důležité minerály, kvalitní bílkoviny a enzymy. To se projeví na zdravotním stavu a také na váze. Kila přibývají nebo naopak mizí a člověk je slabý, často stoná a padají mu vlasy.

„Ve vegetariánském jídelníčku nesmí chybět plnohodnotné obiloviny a luštěniny, kvalitní tuky, ořechy a semena, pestrá škála kořenové, košťálové a listové zeleniny a také koření,“ radí Kateřina Halamová. Jídlo by podle ní mělo být zejména v chladných obdobích roku vařené a upravené tak, aby bylo co nejlépe stravitelné a chutnalo. „Není to jen o tom naházet do hrnce samé super výživné potraviny, musíme také myslet na to, abychom vůbec byli schopní tyto živiny strávit. Trávení usnadní a pokrmu dodá chuť vhodné koření,“ říká Halamová.

A co bílkoviny?

Pro mnohé se představa o tom, co jsou to bílkoviny, stále omezuje na maso, vejce a mléčné výrobky. Bílkoviny ale najdeme i v luštěninách, ořeších, semínkách, tofu, tempehu, dokonce i v rýži a dalších obilovinách. Přestože příjem bílkovin je u vegetariánských diet obvykle jen o něco nižší než u typické masité stravy, stále splňuje požadavky na příjem bílkovin, a to včetně potřeb atletů a kulturistů. Vše záleží na skladbě jídelníčku. Ta by měla být co nejpestřejší.
Jakmile naše tělo přijme bílkoviny, játra je rozloží na aminokyseliny. Z těch si náš organismus znovu složí bílkoviny přesně podle svých aktuálních potřeb. Maso má oproti rostlinám tu výhodu, že obsahuje všech osm esenciálních aminokyselin, které bychom měli ve stravě mít. Zatímco masožroutům stačí plátek masa, aby játra složila kompletní bílkovinu, vegetariáni musí sníst dostatek různých aminokyselin z rýže, čočky a jiných rostlinných zdrojů, aby mohla jejich játra syntetizovat vlastní bílkovinu.

Rostlinné zdroje bílkovin by proto měly být pestré a dobře uvařené. Tím tělu zajistíte dostatek různých aminokyselin. Výhodná je kombinace luštěnin a obilovin v jednom hlavním jídle. Vyhnout bychom se naopak měli velkému množství sójových výrobků z tofu, sójového masa a sójové mouky. „Sója, pokud je v nefermentované podobě, obsahuje velké množství těžko stravitelných antinutrientů a fytoestrogenů, které narušují naši hormonální stabilitu. Tofu a různé tofu pomazánky, které jsou mezi vegetariány oblíbené, proto zařazujte jen občas pro zpestření. Naučte se vařit luštěniny, jako je čočka, cizrna, fazole...“ říká Halamová.

Vegetariánství pro všechny

Podle Americké dietetické organizace je správně sestavený vegetariánský jídelníček vhodný pro každého, a to včetně malých dětí, těhotných a kojících žen a seniorů. Je zdravý, výživově adekvátní a může napomoci předcházet některým onemocněním, a dokonce je i léčit.

Vegetariáni mají obvykle nižší hmotnost, nižší hladiny cholesterolu, nižší krevní tlak, a proto i nižší výskyt srdečně-cévních onemocnění, hypertenze, diabetu druhého typu, artritidy, osteoporózy a některých typů demence.
Naopak přibývají výživové studie, které dokazují, že nadbytek živočišného proteinu v kombinaci s nízkou fyzickou aktivitou způsobuje řadu civilizačních onemocnění.

Jak ukazují práce renomovaných amerických výzkumníků Caldwella Esselstyna a Colina Campbella, nadměrná konzumace živočišného proteinu patří k nejškodlivějším vlivům ve stravě. Podporuje uzávěry cév a tím i srdeční infarkty a záchvaty mrtvice. Připravuje půdu rakovině a oběma druhům cukrovky, podporuje alergie a Alzheimerovu chorobu, revma a dnu. A to není všechno. Přispívá ke zhoršení většiny moderních civilizačních symptomů, jako je vysoký krevní tlak nebo cholesterol. To už jsou důvody, proč se vyplatí stát se vegetariánem alespoň na pár dní v týdnu.