Vysoce průmyslově zpracované potravinářské výrobky jsou podle řady studií z hlediska výživy rizikové. Zvyšují například karcinom prsu a vedou prokazatelně k přibírání na váze. Stojí ale i za řadou kardiovaskulárních chorob. Průmyslové zpracování potravin navíc snižuje obsah mikroživin tak drasticky, že způsobuje podvýživu a obezitu současně.
Zvyšují onemocnění srdce i rozvoj nádorů
Například studie publikovaná v The BMJ , zkoumala stravování u více než 100 000 dospělých Francouzů během pětiletého období. Vědci zjistili, že ti, kteří konzumovali více ultrazpracovaných potravin, měli vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulárních onemocnění (nejčastější ze všech nemocí centrální nervové soustavy). Podle jiné studie byl příjem ultrazpracovaných potravin byl spojen s vyšším celkovým rizikem rakoviny.
4 základní skupiny potravin
Pojďme si pro lepší přehlednost rozdělit potraviny do čtyř skupin, tak, jak to uvádí NOVA, mezinárodní systém klasifikace potravin.
První z nich jsou „nezpracované nebo minimálně zpracované potraviny“, tedy takové, které se vyskytují přirozeně. Patří sem maso, zelenina, ovoce, ale také například mouka, rýže nebo těstoviny. Ty by se měly v našem jídelníčku vyskytovat nejčastěji.
Do druhé skupiny patří „zpracované kulinářské přísady“, jako jsou oleje, sádlo, máslo, cukr, sůl, ocet, med a škroby. Jsou to tradiční potraviny, i přesto, že se vyrábějí průmyslově. Pouze na nich bychom ale nepřežili, protože bývají chudé na živiny, ačkoliv jsou bohaté na energii.
Třetí skupiny tvoří „zpracované potraviny“, což jsou vlastně hotové směsi první a druhé skupiny, které jsou zpracované hlavně kvůli tomu, aby déle vydržely. K tomu účelu se konzervují. Patří mezi ně třeba konzervované fazole nebo kukuřice, paštiky, masové a rybí konzervy, uzené maso, solené ořechy, ale i chléb nebo kandované ovoce.
Poslední skupinou jsou právě „ultrazpracované potraviny“, které se vyrábějí průmyslovým zpracováním a to za použití nejrůznějších přísad, jako jsou barviva, emulgátory, stabilizátory, konzervanty, zvýrazňovače chuti, sladidla, zahušťovače a tak dále. Na jejich etiketách většinou vidíte mnoho takzvaných „éček“, tedy přídatných látek. Seznam těchto potravin je dlouhý, jako příklad můžeme uvést žvýkačky, zmrzliny, balené pizzy, instantní polévky, bujóny, balené sladké pečivo, smažené polotovary, hranolky, cukrovinky a tak dále.
Proč ultrazpracované potraviny kupujeme?
Pro výrobce představují ultrazpracované potraviny zlatý důl, protože se k jejich výrobě často používají levné náhražky kvalitních olejů (palmový olej), mnoho rafinovaného cukru, sůl, bílá mouka, strojní odřezky masa a tak dále. Aby jejich zisky z prodeje byly co největší, lákají na barevné obaly a často vzbuzují dojem, že jsou vlastně zdravé, platí to třeba u dětských snídaňových směsí. Jejich další výhodou je dlouhá trvanlivost - tyto potraviny jsou vhodné pro skladování, často se vyrábí v XXL "rodinných" a "výhodných" baleních. Příprava je také velmi jednoduchá - stačí jen ohřát a sníst, odpadá příprava v kuchyni. Hlavním tahákem je ale mimořádná chutnost – opět hlavně díky levným olejům a tukům, protože tuk je nositelem chuti.
Ultrazpracované potraviny nejsou považovány za zdravé z několika důvodů:
Mají vysoký obsah cukru, soli a nezdravých tuků. Nadměrná konzumace těchto složek může vést k obezitě, cukrovce 2. typu, srdečním onemocněním a dalším zdravotním problémům, včetně zvýšeného rizika rakoviny.
Výživová hodnota je nízká. Ultrazpracované potraviny často obsahují zanedbatelné množství vlákniny, vitamínů a minerálů, které jsou nezbytné pro správné fungování organismu. Místo toho jsou obohaceny o umělé přísady a konzervanty, které nemají výživovou hodnotu.
Obsahují chemické přísady. Aby ultrazpracované potraviny vydržely déle a chutnaly co nejlépe, často se do nich přidávají různé chemické látky, jako jsou konzervanty, umělá sladidla, barviva a látky zlepšující chuť. Některé z těchto látek mohou mít negativní dopad na zdraví, zvláště pokud jsou konzumovány ve velkém množství.
Neprospívají trávicímu systému. Nedostatek vlákniny může vést k problémům, jako je zácpa nebo jiné zažívací potíže. Navíc některé umělé přísady mohou negativně ovlivňovat střevní mikroflóru.
Mají vysokou energetickou hodnotu.Tyto potraviny jsou často energeticky velmi bohaté, což znamená, že obsahují hodně kalorií na poměrně malý objem. Pro představu: jeden cheesburger má kolem 300 kalorií, stejně tak jako malá porce hranolků. Častá konzumace ultrazpracovaných potravin vede k obezitě.
Jsou návykové. Ultrazpracované potraviny bývají hodně sladké nebo kořeněné a jsou vyráběny tak, aby skvěle chutnaly, což může vést až k návykovosti a jejich nadměrné konzumaci. Zvlášť děti a dospívající jídlům z fastfoodových řetězců těžko odolávají a jedí větší množství, než potřebují - to pak přispívá k nadváze a obezitě.
Jaké ultrazpracované potraviny jsou pro zdraví nejhorší?
V zásadě neexistují lepší a horší zpracované potraviny. Pokud můžete, vždycky dejte přednost čerstvému jídlu – namazaný chleba se sýrem a obložený zeleninou bude vždy lepší volbou než balená bageta v trafice. Stejně tak obyčejná voda nebo minerálka je zdravější než slazené limonády a džusy, nebo dokonce energetické drinky a kávové nápoje. Místo ochuceného ovocného jogurtu si raději ke svačině dejte poctivý bílý jogurt, do kterého přidáte borůvky, pokrájené jahody nebo třeba broskev. Nekupujte už hotové snídaňové cereálie plné cukru, ale připravte si doma vlastní granolu plnou ovesných vloček a oříšků.
Pozor si dejte i na dresinky, kečupy, a hotové omáčky. Pečlivě kontrolujte etikety. Snažte se omezit polotovary, předpřipravená a smažená jídla. Pečivo nemusíte zcela vynechávat, ale dávejte přednost celozrnnému, které obsahuje více bílkovin, minerálních látek, vitamínů a vlákniny. Pestrou stravu založenou na kvalitních surovinách, zelenině, mořských rybách a olivovém oleji ocení nejen naše chuťové buňky.. „Čerstvost stravy a menší míra tepelného zpracování má bezesporu pozitivní vliv na náš kardiovaskulární systém. Používání čerstvých a kvalitních potravin místo polotovarů, instantních výrobků a konzervovaných výrobků je sice možná pracnější, ale o to chutnější a zdravější,“ doporučuje MUDr. Eva Kociánová, garant projektu Srdce v hlavě.
Zdroje:
https://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2019/10/3-prumyslove-zpracovane-potraviny.pdf
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29444771/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37087831/
https://www.cell.com/cell-metabolism/pdf/S1550-4131(19)30248-7.pdf
