Žijeme v době plné nadbytku, kdy obchody nabízejí celoročně kvanta nejrůznějšího ovoce a zeleniny, která k nám putují dlouhou dobu tisíce kilometrů. A podle toho i chutnají – mdle a nevýrazně (jen si vzpomeňte, jaká jsou na jazyku šťavnatá rajčata v létě ze zahrady!). Navíc dovážené ovoce a zelenina často nemá takový obsah vitamínů jako třeba naše podzimní hrušky nebo červnové třešně – zkrátka potraviny, které se sklízejí podle sezóny.

Co je sezónní stravování?

Jde o koncept zdůrazňující konzumaci potravin, které jsou v danou roční dobu místně dostupné a sklizené. Tento přístup vychází z přirozeného cyklu růstu a zrání plodin a doporučuje konzumovat potraviny, které jsou aktuálně sezónní a dostupné v našem regionu. Sezónní stravování se zaměřuje na podporu udržitelnosti a zdraví tím, že lidé jedí potraviny, které jsou čerstvé, plné živin a mají menší dopad na životní prostředí (například nižší emise skleníkových plynů spojené s dopravou potravin).

Tento přístup také často zahrnuje podporu lokálních farmářů a zemědělských produktů. Sezónní stravování je tedy způsob stravování, který se snaží lépe zapojit do přírodního cyklu, tak jak to bylo přirozené u našich předků. Není to až tak dávno, kdy lidé jedli pouze to, co vyrostlo na poli, na zahradě nebo v lese. Nic jiného ani nebylo k mání.

V čem jsou sezónní potraviny lepší?

Konzumovat domácí potraviny je přirozené a kromě toho, že chutnají lépe, jsou hodnotnější i po výživové stránce (mají v sobě vyšší obsah živin). Mnohdy vyjdou i levněji, a tak šetří peněženku.

Březen je na sezónní potraviny chudý

V našem mírném podnebném pásmu plodiny rostou až na několik výjimek od jara do podzimu. Nejchudší je tedy sezónní jídelníček během zimních měsíců a brzy na jaře. Březnový sezónní jídelníček by měla tedy tvořit hlavně jídla ze skladovaných potravin (brambory, zelí, jablka), nakládaná zelenina, kompoty, zavařeniny a sušené potraviny. Pár čerstvých výjimek se ale najde.

V březnu si dopřejte přírodní železo

V jídelníčku by v těchto dnech nemělo chybět především více zelených jarních bylinek, které si sami můžete nasbírat a připravit si z nich třeba nádivku k masu, pomazánku na kváskový chleba nebo pesto na těstoviny. Teď roste medvědí česnek, začíná růst kopřiva, špenát. V březnu je na talíři skvělá i pečená červená řepa, mrkev, ale také kvalitní hovězí maso, které je zdrojem železa. Právě to přijde vhod po dlouhých zimních měsících, kdy je tělo oslabené.

Dalšími zdroji železa jsou také luštěniny, quinoa, dýňová semínka, mák, brokolice, hořká čokoláda, sušené ovoce (především meruňky), ořechy, třtinová melasa, šťáva ze švestek, pšeničné klíčky, fíky, datle a mořské řasy. Ze zeleniny vybírejte rané ředkvičky, kedluben, cibuli, brukev, petržel, česnek a celer. „Tělo už na jaře nepotřebuje tolik tučného, jako to bylo během zimy. Zkuste tedy pomalu snižovat množství tuku, přidávejte více zeleniny. Ale stále ještě opatrně s čerstvou. Kombinujte ji s teplou, hodně vsaďte na vývary, které dodají tělu sílu, ale zároveň jsou i lehké,“ radí nutriční terapeutka Mgr. Lada Nosková.

Pozor na syrovou zeleninu: po zimě ji zařazujte pomalu

Na jaře můžeme zkrátit dobu vaření u zeleniny, nicméně terapeut tradiční čínské medicíny Erik Palko doporučuje neskočit hned po hlavě do přípravy studených zeleninových salátů. Spousta z nás má s prvními slunečními paprsky chuť začít si dělat zeleninové saláty a kupovat spoustu ovoce, protože léto už se přece blíží. Pro naše tělo by to ale mohlo znamenat šok. „V březnu bych použil hodně klíčky, jarní bylinky anebo bych si připravil malý salát jen k hlavnímu jídlu. Nevrhal bych se ale do velkého množství salátů, kde je hodně syrové zeleniny – mohly by z toho nastat komplikace při trávení i další problémy,“ říká ve videu na youtubovém kanále Chutně bez lepku, mléka a cukru Erik Palko.

Syrové ovoce a zelenina patří ze své podstaty mezi ochlazující potraviny, a to je ani nemusíme vyndávat z lednice. „Jablko je studené svojí povahou, když ho jíme, nezahřívá nás to. Když si dáme skořici, zázvor nebo si uvaříme guláš s chilli, tak nás to prohřeje, protože toto koření patří mezi prohřívací,“ upozorňuje terapeut čínské medicíny. Pokud ale zkraje jara přestáváme konzumovat teplá jídla a dáváme přednost těm syrovým, poškozujeme si tím trávicí systém a slezinu. Jídlo pak nedokážeme dobře strávit a tělo si ani neumí ze syrové stravy na jaře vzít dostatek potřebných živin. Dávejte v březnu tedy raději přednost grilované nebo krátce orestované zelenině a neprohloupíte.

Proč jíst na jaře bylinky?

Jaro je symbolem nového začátku, příroda se pomalu probouzí k životu a my v ní můžeme najít spoustu životadárných květin, které není problém si kdekoli nasbírat. Jednou z nich je třeba sedmikráska chudobka – látky obsažené v této bylince (třísloviny, hořčiny, saponiny, vitamín C a různé minerální látky) mohou velmi příznivě ovlivnit naše zdraví. Mohou nám pomoct při nachlazení, kašli, bolesti zubů, otocích a i při různých kožních problémech.

„Připravit si tuto bylinku lze jako čaj, kdy zalijeme hrst květů i listů vroucí vodou a necháme zhruba deset minut louhovat. Určitě si pamatujete, jak jste jako děti sedmikrásky uzobávali na zahrádce doma nebo u babiček – i tak lze tuto kytičku konzumovat. Nebo ji můžeme také přidávat jako ozdobu do dezertů či salátů,“ říká Lada Nosková.

Další skvělou kytičkou je podběl lékařský, který má protizánětlivé účinky, díky nimž pomáhá při kašli, zánětech dásní a bolestech v krku.

Zdroje:

https://www.bezhladoveni.cz/nejlepsi-potraviny-v-breznu-prehled-sezonniho-ovoce-zeleniny-i-bylinek/

https://www.youtube.com/watch?v=ZpwIc6dGN94&t=579s

Mgr. Lada Nosková, nutriční terapeut