Na začátek si pojďme říct, proč vlastně trpíme sklony k přibírání na váze, přestože jedeme zdánlivě na vlně zdravého životního stylu. Nadváha vzniká jako nežádoucí efekt dlouhodobě vyššího příjmu energie, kterou však tělo není schopno dostatečně využít. Pokud se jednorázově přejíme, nic se neděje, organismus si s určitým množstvím kalorií navíc poradí tak, že je uloží jako energetickou rezervu na horší časy. Tato kapacita však není bezedná a v určitý moment zkrátka dosáhne svého maxima. V tu chvíli začne tělo energii měnit v molekuly nežádoucího tuku, které může uložit po celém těle. Často jíme rádoby zdravě, jenže pozor: i na první pohled prospěšné potraviny, jako jsou avokáda, ořechy, ořechová másla či med, mají vysokou kalorickou hodnotu.

Váhu můžou negativně ovlivnit i prášky

Na váze se kromě nadměrného kalorického příjmu, se kterým si tělo neví rady, mohou podepsat také medikamenty předepsané od lékaře. Typicky je tento vedlejší efekt spojen například s léky na cukrovku, vysoký krevní tlak či deprese a úzkosti. Farmaceutika mnohdy obsahují látky, které způsobují samovolné zadržování vody v těle (to se projevuje otoky) nebo zvyšují chuť k jídlu. Svoji roli ale hraje taky genetika. Jak?

Zdroj: Youtube

Máte stále hlad? Můžou za to geny

Jedním z nežádoucích efektů genetické činnosti je například nedostavující se pocit sytosti nebo neovladatelné chutě na sladké. „Za opožděný pocit sytosti mohou být zodpovědné specifické varianty genu FTO. Ty způsobují, že se člověk trpící tímto syndromem i po vydatném jídle necítí dostatečně plný, proto má tendenci jíst více, než si jeho tělo žádá. Z výzkumu vyplývá, že jde až o 10 % kalorií nad rámec vhodného denního příjmu. Hubnutí je proto v tomto případě složitější, jelikož se tělo nedostává do potřebného kalorického deficitu, který je klíčovým faktorem snižování hmotnosti,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom. Pocit nedostatečné sytosti může být tedy opravdovou komplikací na cestě za vysněnou postavou. Nejde však o neřešitelný problém, podle genetičky Procházkové lze nad syndromem jednoduše vyzrát pomocí plánovaného a předem připraveného jídelníčku. Pokrmy by vždy měly být vyvážené, plné vlákniny, zdravých tuků a bílkovin, které podporují dlouhodobější vstřebávání živin do těla, tedy i prodlužují pocit sytosti.

Mikrobiom ovlivňuje hormony, imunitu i hubnutí

Zásadní význam při hubnutí má ale i správná funkce střevního mikrobiomu. Ne nadarmo se říká, že mikrobiom je druhým mozkem lidského těla. „Pomyslná osa mozek–střevo představuje důležité spojení, které díky bloudivému nervu, jenž zajišťuje komunikaci mezi nimi, ovlivňuje kromě nervové činnosti také hormonální rovnováhu a imunitní odpověď celého těla. Konkrétně mikrobiom, který tvoří prostředí našeho tlustého střeva, se významně podepisuje i na schopnosti zhubnout,“ říká Barbora Procházková

Vedle efektivity trávení či vstřebávání potřebných živin řídí mikrobiom do určité míry také metabolické dráhy, které regulují energetickou rovnováhu. „Pokud není mikrobiom dostatečně rozmanitý a nefunguje tak, jak se od něho očekává, může dojít k narušení této rovnováhy, čímž se i proces hubnutí stává složitější. Kromě toho může mikrobiomová dysbalance vést k chronickému zánětu nízké intenzity, který je spojen s obezitou a inzulinovou rezistencí,“ dodává lékařka. Pokud tedy člověk opomíjí význam svého mikrobiomu, může pro něj být hubnutí opravdovým oříškem bez zdárného konce. Jak zjistit, že jsou vaše střeva v pořádku?

Podle lékařů je to především pravidelný pohyb a strava složená z čerstvých, nezpracovaných a fermentovaných potravin, která střevům svědčí. Důležité je taky vnímat svoje tělo jako individuální organismus, který má své specifické požadavky a potřeby. Díky těmto informacím si můžete vytvořit efektivní plán, se kterým se vám podaří dosáhnout vysněné postavy. Nechat si zjistit a analyzovat stav vašeho mikrobiomu pak můžete ve specializovaných centrech, vyšetření však stojí několik tisíc korun a neproplácejí ho zdravotní pojišťovny. V laboratořích vám otestují až 1 500 kmenů střevních bakterií a zjistí, které vám škodí, které vám chybí, co vaše střeva produkují a jak vstřebávají vitaminy a minerály.

Zdroje:

Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom

https://www.healthline.com/nutrition/gut-microbiome-and-health

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5641835/

https://www.sciencedirect.com/topics/medicine-and-dentistry/gut-microbiome