K čemu je konzumace proteinů
Práškové proteiny se používají pro zvýšení přísunu bílkovin do těla a jsou zařazeny mezi organické makromolekulární látky. Utvářejí svaly, orgány, tkáně, dokonce je najdeme i v kostech. Proteiny neboli bílkoviny jsou také součástí hormonů (např. inzulin), enzymů (například mnohé trávicí enzymy) i složek našeho imunitního systému (kupříkladu krevní protilátky imunoglobuliny). Jsou tedy pro lidský organismus nezbytné.
Bílkoviny jsou důležité pro jedince v redukčním režimu, ale i pro ty, kteří intenzivně sportují. Tělo je totiž v energetickém deficitu může využít coby zdroj energie. Což v konečném důsledku znamená, že se kromě tuku vytrácí při deficitu proteinů i svalová hmota. A to je přirozeně nežádoucí.
Navíc mají i takzvanou syticí funkci. To znamená, že napomáhají udržovat stabilní hladinu cukru v krvi a zaženou hlad. Navíc je pozoruhodný i tzv. termický efekt. Pod tím si lze představit jednoduše to, že na zpracování těchto složek musí organismus vynaložit nejvíce energie, tedy kalorií.
Obecně lze říci, že aby běžný člověk pokryl veškeré nutriční potřeby svého těla, mělo by mu stačit kolem 0,6 g bílkovin na 1 kg tělesné váhy. Navýšit tento příjem musejí sportovci, což platí jak pro ty silové, tak i pro vytrvalostní. U nich se doporučuje kolem 1,6 až 2,5 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti.
Jak se člení bílkoviny
Bílkoviny se skládají z aminokyselin. To jsou organické kyseliny obsahující nejméně jednu aminovou (-NH2) a karboxylovou (-COOH) skupinu. V přírodě se jich vyskytuje dokonce více než 300, nicméně pouze 21 z nich zařazují buňky do bílkovin. Ty se nazývají kódované aminokyseliny. Typický protein obsahuje kolem 200 až 300 aminokyselin.
Z tohoto hlediska se proteiny rozlišují na tzv. plnohodnotné, což jsou ty živočišné, a dále neplnohodnotné, kam patří ty rostlinné. Kategorie plnohodnotných bílkovin obsahuje celé spektrum esenciálních aminokyselin, které jsou dobře využitelné a do těla se dokážou optimálně vstřebávat. To je zcela stěžejní, jelikož aminokyseliny jsou nezbytné pro prakticky veškeré metabolické procesy v těle.
Analogicky shodně je nutné sledovat zastoupení aminokyselin nejen u bílkovin přirozeného typu, které najdeme například v mase, ale i u jejich protějšků v prášku. Rostlinné proteiny se tak vyznačují nižším množstvím BCAA, především pak leucinem, který se vyznačuje nejvýraznějším anabolickým potenciálem.
Rostlinné bílkoviny se mohou vyrábět z obilovin, luštěnin, ale i z konopí nebo dýně. Existují tak rostlinné proteiny následujících typů:
• sójové
• rýžové
• konopné
• hrachové
• slunečnicové
• mandlové
• chia
• vícesložkové
V tomto spektru dominují především proteiny sójové. Důvod pro upřednostňování rostlinných proteinů je pro řadu uživatelů především etický. Tato skupina výrobků je vhodná i pro vegetariány a vegany.
Živočišné bílkoviny dále členíme na:
• syrovátkové
• kaseinové
• vaječné
• hovězí
• vícesložkové (kombinace syrovátkového koncentrátu a kaseinu)
Vůbec nejčastěji se z této skupiny užívá syrovátkový protein. Nicméně vzhledem k tomu, že není vhodný pro osoby alergické na laktózu, může být vhodnou alternativou i jiný z výše zmíněných. Používá se zejména ten vaječný, jelikož se jedná o dobrý zdroj BCAA a lysinu.
Podle čeho volit syrovátkové proteiny
Zdroj a složení aminokyselin ale nejsou jediným kritériem, podle něhož bychom se měli rozhodovat. U nejběžněji užívaných syrovátkových proteinů je rovněž podstatné jejich zpracování. To by mělo probíhat za nízkých teplot, čímž se zachová maximum přirozeně obsažených prospěšných složek. Mezi základní metody výroby patří sušení, iontová metoda, mikrofiltrace, filtrace za studena a hydrolýza.
Tyto produkty se dále dělí na:
• syrovátkový koncentrát (WPC)
• syrovátkový izolát (WPI)
• syrovátkový hydrolyzát (WPH hydro protein)
Syrovátkový koncentrát tak obsahuje 70–85 % bílkovin. U izolátu je to více, většinou se pohybujeme v rozmezí 80–90 % bílkovin. Čemuž také, jak je dále nezbytné poznamenat, odpovídá i vyšší cena výrobku. Poslední kategorii tvoří syrovátkové hydrolyzáty, které obsahují více než 90 % bílkovin.
Co je noční protein
Specifický (pod)typ syrovátkového proteinu představuje ten noční. Jinak se mu též říká kasein protein nebo pomalý protein. Vyrábí se z mléka. Není tedy vhodný opět pro alergiky a také jej nemůžeme pokládat za produkt veganský.
Výhodou nočního proteinu je především to, že se pomalu vstřebává. Trvá to konkrétně 4 až 7 hodin. Proto je vhodné jej primárně konzumovat na noc. A proto se také běžně nazývá noční, ačkoli se nejedná vzhledem k původu o žádný specializovaný typ proteinu.
Výběr mezi syrovátkovým a rostlinným proteinem závisí na vašich individuálních potřebách, preferencích a cílech. Syrovátkový protein je skvělou volbou pro ty, kteří hledají rychle vstřebatelné a kompletní bílkoviny s vysokým obsahem BCAA, ideální pro budování svalů. Na druhou stranu rostlinné proteiny nabízejí etickou a často lépe stravitelnou alternativu, která je vhodná pro vegany, vegetariány nebo osoby s intolerancí na laktózu. Ať už si vyberete jakýkoliv typ, je důležité sledovat kvalitu produktu a přizpůsobit jeho konzumaci svým konkrétním potřebám a životnímu stylu.
Zdroje:
https://www.wikiskripta.eu/w/Aminokyseliny
https://www.britannica.com/science/protein
https://www.heureka.cz/a/jak-vybrat-protein-c2506-21319/
https://medlineplus.gov/genetics/understanding/howgeneswork/protein/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6723444/
https://kaynutrition.com/how-to-choose-the-best-protein-powder/