NA SLOVÍČKO S LEPKEM
Lepek není nic cizorodého, tajuplného a na první dobrou škodlivého. Jde o bílkovinu, kterou najdete v mnoha běžných obilovinách, ať je to pšenice, ječmen, či žito. Podíl lepku v jednotlivých zdrojích se liší. A bylo by velkou chybou domnívat se, že lepek najdeme výhradně v pečivu (čerstvém i trvanlivém) a těstovinách. Stačí pohled na etiketu a zjistíte, že se může skrývat třeba v salátovém dresinku, sladkostech, a dokonce i v některém pivu.
KOMU LEPEK ŠKODÍ?
Nevhodný až nebezpečný je pro lidi, jimž lékař sdělil jednu ze tří následujících diagnóz:
· Celiakie – autoimunitní onemocnění, při kterém může trávení lepku poškozovat sliznici tenkého střeva, způsobovat záněty a s nimi spojené příznaky, jako je průjem, nadýmání, nevolnost, špatná absorpce živin, únava, hubnutí atd. Podle dostupných zdrojů se tato diagnóza týká zhruba 1–2 % populace.
· Alergie na lepek – jedna z potravinových alergií, nástup příznaků je velmi rychlý (na rozdíl od celiakie, při níž se potíže rozvíjejí klidně několik týdnů až měsíců), jde o reakci imunitního systému, která nastupuje v řádech minut, maximálně hodin po konzumaci lepku a zahrnuje dechové potíže, vyrážky, otoky v ústech, bolesti břicha, ve výjimečných případech dochází k anafylaktickému šoku, který vyžaduje zásah lékaře.
· Neceliakální glutenová senzitivita – o ní mluvíme u lidí, jimž nebyla přímo diagnostikována celiakie, přesto mají příznaky pro ni typické a bezlepková dieta jim prokazatelně pomáhá.
LEPEK A VAŠE STŘEVA
Pokud si vaše tělo s lepkem nerozumí – viz výše popsané diagnózy –, pak se dá zjednodušeně říci, že vašim střevům škodí. Zdravý člověk ovšem s trávením a zpracováním lepku problémy nemá, střevní potíže tím pádem v důsledku jeho konzumace neřeší. Pokud se u něj nějaké objevují, pak s velkou pravděpodobností nesouvisí s lepkem.
Objevily se dokonce tendence označit lepek jako spouštěč tzv. syndromu zvýšené propustnosti střev, což je onemocnění charakterizované vyšší prostupností střevní stěny, kterou v důsledku toho procházejí škodlivé látky do krve, dochází k nerovnováze ve střevní mikroflóře a ke zvýšení rizika rozvoje některých onemocnění. V tuto chvíli ovšem neexistují žádné relevantní studie, které by jednoznačně označily lepek jako příčinu tohoto střevního onemocnění.
LEPEK A MIKROBIOM
Nabízí se samozřejmě i otázka, jestli konzumace lepku nějakým způsobem ovlivní střevní mikroflóru. Díky provedeným studiím víme, že přechod na bezlepkovou dietu vede ke změně složení střevního mikrobiomu. Sledován byl zejména pokles množství bifidobakterií. Někteří účastníci výzkumu udávali menší problémy s nadýmáním a pokles tělesné hmotnosti. Je to ale možné přiřknout účinkům bezlepkové stravy? Odborníci jsou v tomto směru velmi obezřetní. Přiklánějí se totiž k tomu, že pokud lidé vysadí lepkové potraviny a nahradí je bezlepkovými, může to být už samotná změna jídelníčku, který je obohacen o zeleninu, rýži, kukuřici, quinou atd., díky níž se setkáváme se zmíněnými benefity. Stejného účinku by pak mohlo být dosaženo zpestřením stávajícího stravovacího režimu, aniž by byl lepek zcela eliminován.
BEZLEPKOVÉ NEZNAMENÁ ZDRAVÉ
Překvapilo vás tohle tvrzení? Věřte, že je vědecky podložené. A podle expertů docela jistě nemůžete považovat bezlepkové potraviny za primárně zdravé. Celá řada bezlepkových produktů patří k vysoce zpracovaným potravinám, jakých by se ve zdravém jídelníčku nemělo vyskytovat příliš mnoho. A z hlediska kalorického příjmu je bezlepková sušenka stejně nebezpečná jako ta lepková. Bezlepkovým potravinám navíc často chybí důležité živiny, zejména vláknina, kyselina listová a z minerálů zejména železo. Co se týče poměru makroživin, pak strava bez lepku sice obecně obsahuje méně sacharidů, ale ty jsou obvykle nahrazeny tuky a v mnoha případech tuky nezdravými (nasycenými).
LEPEK ZPROŠTĚN VINY
Pro zdravého člověka, jemuž trávení lepku nedělá potíže, tedy platí, že není třeba se lepku vyhýbat a nahlížet na něj jako na nepřítele. Jen se zkuste zeptat někoho, kdo trpí celiakií, jestli by si takovou dietu vybral, kdyby ho k tomu nedonutily okolnosti. Většina dotazovaných by nevěřícně kroutila hlavou, proč někdo volí bezlepkovou stravu dobrovolně a bez jasného důvodu.
Jestliže se tedy potýkáte s trávicími obtížemi, určitě bude lepší konzultovat jejich příčinu a následnou terapii s lékařem a neexperimentovat na vlastní pěst s bezlepkovou dietou.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9828804/
Sledujte nás v Google Zprávách