KVALITNÍ BÍLKOVINY MŮŽETE ZÍSKAT POUZE ZE ŽIVOČIŠNÝCH ZDROJŮ
Bylo by poněkud krátkozraké tvrdit, že kvalitní proteiny jsou obsaženy výhradně v mase, mléce a vajíčkách. Nikdo jim nijak neubírá na zásluhách, ale rostlinné zdroje si určitě nezaslouží být podceňovány. Například taková sójová bílkovina navzdory všem kontroverzním tvrzením, která se v uplynulých letech kolem ní objevila, rozhodně patří mezi velmi přínosné zdroje proteinů z rostlinné říše. A totéž platí o bílkovinách pocházejících z luštěnin, ořechů či nejrůznějších semínek.
Každý, kdo by se rozhodl spoléhat výhradně na rostlinné zdroje bílkovin, musí ovšem věnovat určitý čas získávání potřebných informací ohledně obsahu esenciálních aminokyselin. Některé rostlinné zdroje totiž nenabídnou všechny potřebné aminokyseliny, případně ne v požadovaném množství a poměru. Pak je třeba příslušné potraviny vzájemně dobře nakombinovat, aby tělo dostalo všechny důležité živiny.
NÁROKY NA ZVÝŠENÝ PŘÍJEM BÍLKOVIN JSOU VÝMYSLEM SUPLEMENTOVÝCH SPOLEČNOSTÍ
Opravdu si myslíte, že nesportovec se sedavým zaměstnáním potřebuje mít na talíři stejnou dávku bílkovin jako elitní atlet v plném tréninku? Samozřejmě existují obecná doporučení. V rámci nich se dávka bílkovin pro dospělého člověka pohybuje kolem 0,7 g na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud chce ale sportovec budovat svalovou hmotu, může se klidně dostat až ke dvěma gramům na kilo svojí váhy. Stejně tak těhotné ženy a lidé v seniorském věku potřebují bílkovin více, než je udávané „doporučené množství“. Tak jako nemáme všichni stejné nároky na množství zkonzumovaného jídla, lišíme se od sebe i v nárocích na přísun jednotlivých makroživin (tedy nejenom bílkovin, ale také sacharidů a tuků). Základní roli v tom sehraje několik klíčových faktorů:
· věk;
· pohlaví;
· zdravotní stav;
· fyzická kondice;
· fyzická i psychická zátěž.
BÍLKOVINY SLOUŽÍ VÝHRADNĚ K BUDOVÁNÍ SVALOVÉ HMOTY
To by byl příliš zúžený pohled na celou problematiku bílkovin. Stačí si uvědomit, že aminokyseliny (tedy základní stavební bloky bílkovin) jsou nedílnou součástí bezpočtu struktur našeho těla. Najdete je nejenom ve tkáních, ať už půjde o svaly, kůži, kosti, vlasy či nehty, ale jsou také významnými složkami hormonů či látek zajišťujících imunitní funkce.
ROSTLINNÉ BÍLKOVINY JSOU ZDRAVĚJŠÍ NEŽ ŽIVOČIŠNÉ
Když už někdo připustí existenci kvalitních rostlinných bílkovin, hrozí, že ho dezinformace dostanou na opačný protipól, tzn. mezi vyznavače názoru, že z hlediska pevného zdraví jsou bílkoviny z rostlin zdravější než ty živočišné.
Přečtěte si ale někdy pečlivě etiketu nějaké rostlinné náhražky masa. Možná budete překvapeni, kolik kalorií, nasycených tuků či soli obsahuje. A i s něčím takovým je třeba počítat. Nejde jen o samotné bílkoviny, ale vždy o potravinu jako takovou. A z toho pohledu by bylo žádoucí vše posuzovat. Nechceme se nějak zasazovat za kvalitu masa pocházejícího ze zvířat, která svůj život prožila, aniž by se dostala na čerstvý vzduch, složení jejich krmiva připomínalo chemické hnojivo a stres byl jejich každodenním souputníkem. Ale navzdory tomu nejsou vždy průmyslově zpracované potraviny rostlinného původu lepší. Více než samotnému zdroji by tedy v první řadě dávalo smysl věnovat pozornost výživové kvalitě proteinů a potravin jako takových.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8912699/
