Existují desítky, ne-li stovky diet, ještě více cvičebních programů, desetinásobek hubnoucích preparátů, a přesto stále narůstá počet lidí s nadváhou či obezitou. Čím to je? Dost možná tím, že žádný stravovací nebo cvičební systém, ba ani ten nejúčinnější suplement nebude efektivní, pokud se vy sami nedostanete do toho správného hubnoucího módu. A s tím velmi úzce souvisejí i tři základní kroky:
1. Kvalitní příprava
Tím nemáme na mysli nákup krabičkové diety, hubnoucích preparátů a cvičebních pomůcek. Tahle příprava vás nebude stát ani korunu, je prostě k nezaplacení. Půjde totiž o jakousi analýzu sebe sama. Měli byste si v klidu a upřímně odpovědět na následující otázky:
· Patřím k lidem, kteří řeší stres jídlem? Pokud ano, jsem připravený se v tomhle směru změnit?
· Jsem připravený změnit stravovací návyky?
· Jsem připravený upravit denní program tak, aby se mi nabízel čas na sport?
· Patřím k lidem, kteří potřebují podporu okolí, nebo jsem spíš sólový hráč?
Celý tento proces by vás měl nasměrovat od samotného „chci zhubnout“ k tomu, abyste si proces hubnutí spojili se zcela konkrétními postupy. A také s uvědoměním, že budete muset odvést nějakou práci a změnit stávající zvyky, abyste dosáhli vysněných výsledků. Samotný nákup spalovače tuků rozhodně není adekvátní přípravou k hubnoucímu procesu.
2. Vnitřní motivace
Její role je zcela nezastupitelná. Nezáleží na tom, kolik lidí z vašeho blízkého či širokého okolí bude přesvědčeno o tom, že potřebujete zhubnout. Dokud o tom nebudete do hloubi svojí duše přesvědčeni vy sami (ideálně bez jakéhokoliv tlaku zvenčí), nedává smysl podnikat další kroky. Jestliže jste si na poslední otázku v rámci přípravné fáze odpověděli kladně, pak se na základě svého pevného přesvědčení o tom, že změníte životní styl a pustíte se do boje s nadbytečnými kilogramy, obklopte podobně naladěnými lidmi. S nimi můžete sdílet svoje pocity i zkušenosti, dostane se vám podpory, která bude „krmivem“ pro vaši motivaci.
Kdo dá naopak přednost tomu, aby celým náročným procesem prošel v soukromí, tomu jistě pomůže vést si tréninkový i stravovací deník, kterému může svěřovat nejenom základní fakta, ale i pocity.
Bez ohledu na to, zda jste extrovert, či introvert, vždy platí, že hybnou silou musíte být v hubnoucím procesu vy sami. Bude to vaše pevná vůle, váš smysl pro disciplínu a vaše tvrdá práce, která vyústí v kvalitní výsledky, nikoliv narážky (byť třeba dobře míněné) kohokoliv z okolí.
3. Nastavení reálných cílů
Kdo má na jazyku otázku: „A jaké jiné cíle než reálné?“, ten by si měl uvědomit, že v hloubi duše bychom všichni rádi večer polkli nějakou pilulku a ráno se probudili o dvě konfekční velikosti lehčí. Špetka téhle touhy po zázraku dříme v každém z nás a nemá smysl to skrývat. Mnohem lepší bude vzít tuhle slabinu v potaz, shovívavě ji přijmout a odložit ji v hlavě někam stranou, aby nepřekážela ve smysluplné práci.
Jaký cíl je v hubnutí reálný?
Především musí být takový cíl:
Specifický – tedy zcela konkrétní, takže si jasně stanovíte, že chcete například zhubnout 6 kilo za 6 měsíců. Zdá se vám to málo?
Podle odborníků platí, že byste týdně měli zhubnout 0,5–1 kg. Takové hubnutí vás neohrozí na zdraví a zajistí optimální podmínky pro udržení váhy, takže minimalizuje riziko jo-jo efektu.
Podobně se vyplatí jasně specifikovat i cesty, které vás k cíli povedou. Takže místo „budu cvičit“ si jasně řekněte například: „zvládnu dva tréninky celého těla týdně a jednou za týden si půjdu zaběhat“.
Měřitelný – k tomu potřebujete ideálně nějaké porovnávání naměřených hodnot v čase, ideálně tělesné hmotnosti a obvodu některých partií. Měření a vážení provádějte jednou za 2–4 týdny, nedočkavci mohou jednou za týden. Častější monitoring už nedává smysl. Na měřitelných údajích můžete dobře sledovat svoje pokroky.
Dosažitelný – tím máme na mysli v souladu s vašimi časovými a finančními možnostmi.
Časově ohraničený – vždy si stanovte, do kdy chcete daného cíle dosáhnout. To je velmi důležitou položkou celého procesu.
Příklad správně stanoveného cíle
Mirce je 42 let, posledních osm let nijak nesportuje, váha se jí při výšce 168 cm nedávno vyšplhala na 72 kg. Je zdravá a s ničím se neléčí.
BMI jí vychází 25,5 tedy nadváha. Ráda by se dostala na 60 kg.
Její šance na úspěch budou poměrně slušné, když si řekne:
„Ráda bych těch 12 kilo zhubla za rok. Následující tři měsíce budu dvakrát týdně hodinu cvičit, a když neponesu nákup, přestanu doma (3. patro) používat výtah. Pohlídám si, abych jedla celozrnné pečivo místo bílého, a to max. 2 ks za den, vynechám sladkosti, ale dopřeju si lžičku cukru do kávy a ráno lžičku medu do čaje, jiné slazené nápoje pít nebudu. Za den se budu snažit vypít 1,5–2 litry tekutin. Večeřet budu 5 dnů v týdnu zeleninový salát. Takto bych chtěla shodit první tři kila. Když se mi to nepovede, zpřísním svůj režim, ale nad detaily dalšího postupu budu přemýšlet až po ukončení první tříměsíční fáze.“
Máte dojem, že by na sebe mohla být přísnější? Jistě mohla, otázkou ale je, jestli by takový režim přinesl výsledky, nebo selhání. Nadměrný tlak totiž často plodí obrannou protiakci. Ta sice může u některých bojovných jedinců spočívat v tom, že „se kousnou“ a chopí výzvy, ale u normálního smrtelníka hrozí úplný opak – nátlak nevydrží, vyvěsí bílou vlajku a je po boji. I po hubnutí. První cesta takto poraženého totiž často vede k ledničce hnána myšlenkou: „Teď už je to stejně jedno.“
Dávkujte proto přísnost s opatrností, nezapomínejte přidat sebedůvěru, dobrou náladu a nadšení pro věc. S těmito ingrediencemi vaše šance na úspěch výrazně vzrostou. Tak hodně štěstí.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5403578/
Sledujte nás v Google Zprávách