Barbara Plaschka, absolventka biologie, je také odbornicí na výživu a koučkou emocí. Lidé se na ni často obracejí, aby jim poradila například s nekontrolovatelnými chutěmi na sladké nebo přejídáním ze stresu. Podle této odbornice ideální váha nezávisí jen na jednom dvou nebo třech pilířích. Prý je potřeba dodržovat rovnou čtyři, aby byla ideální váha trvalá.
„Je to stejné jako s nohama od stolu. Pokud bude jedna rozviklaná nebo ji odříznete, stůl nebude nikdy stabilní. Stejné je to i s vaším hubnutím. Jestli chcete skutečně dosáhnout zdravé váhy, musíte se opřít o pevný stůl, tedy dodržovat čtyři zásadní pilíře, bez kterých to nebude fungovat,“ přirovnává bioložka hubnutí k metafoře se stolem.
Koneckonců při hubnutí nejde jen o to, abyste dosáhli váhy, ve které se cítíte dobře, ale především o to, abyste si ji dlouhodobě udrželi. Jaké je tedy tajemství tohoto procesu podle Barbary Plaschky?
První pilíř: Jste to, co jíte
Otylí lidé si s výběrem potravin většinou hlavu nelámou. Navštěvují řetězce rychlého občerstvení, na výlety si nedělají krabičky se svačinkami, ale koupí si langoš či párek v rohlíku, v nákupním košíku mají bílé rohlíky, párky a pivo. Štíhlí lidé oproti nim přemýšlejí nad tím, co si dají do úst, co jejich tělu dělá dobře, vědí, jak důležitý je příjem zeleniny a ovoce. Je zřejmé, že typ potravin, které jíme, má na naši váhu a postavu významný vliv.
„Naše tělo potřebuje živiny, aby mohlo správně fungovat. Pokud je pravidelně nedostává, vysílá nám signály hladu v naději, že jeho žádost vyslyšíme a konečně sníme potraviny, které obsahují potřebné vitaminy, minerály, bílkoviny a tak dále. Naše buňky jsou aktivní nepřetržitě, bez přestávek a dovolených, dokonce i když spíme,“ vysvětluje bioložka. Většina regeneračních procesů probíhá právě během spánku. Během této doby mohou tělesné buňky doplnit energii, zotavit se a připravit na další den. Jídla, která během dne sníme, pak určují, které zdroje mohou naše buňky pro svou opravu využít. Pokud jíme převážně potraviny bohaté na energii, ale chudé na živiny (jako je čokoláda, pečivo, pizza, chipsy...) trpí tím celý mechanismus našeho těla a jsme náchylnější k nemocem, jako je cukrovka, obezita a kardiovaskulární onemocnění.
Ve zkratce tedy potraviny, které obsahují hodně cukru, bílé mouky a tuku, mají vysoký obsah energie, ale nízký obsah živin. I když naplní naše energetické zásoby, nepodporují regeneraci, proto bychom se jim měli vyhýbat. Co by mělo tvořit velkou část našich jídelníčků? Především nezpracované potraviny, jako je zelenina, ovoce, bylinky, rostlinné oleje a potraviny bohaté na bílkoviny z živočišných nebo rostlinných zdrojů – tedy luštěniny, tofu, vejce, kvalitní mléčné produkty. Maso je vhodné vybírat z ekologického chovu, protože to zásadně ovlivňuje jeho kvalitu.
Druhý pilíř: Nemusíte dojídat porce, nejste popelnice
Množství je zásadní. Ačkoli každý, kdo chce zhubnout, ví, že se nemá přejídat, praxe bývá často jiná a my se přistihneme, jak vylizujeme prázdný talíř nebo dojídáme zbytky po dětech. Někdo se ve snaze zhubnout drží myšlenky na jedení poloviční porce, kterou si servíruje schválně na malý talířek, který se pak zdá být plný.
Někdo zase striktně počítá kalorie, používá různé hubnoucí aplikace, které mu hlídají příjem jídla a podobně. Ano, může to fungovat. Za předpokladu, že se budete držet pravidel a skutečně přestanete jíst, když dosáhnete svého denního kalorického limitu. „Hodně lidí ale podvádí, zkrátka přestane ‚krmit‘ hodinky nebo aplikaci informacemi o snědených potravinách a prostě jí dál. Dalo by se říci, že chce obelstít technologie v souladu s heslem ‚Pravidla jsou tu od toho, aby se porušovala‘,“ vysvětluje odbornice na výživu. Opravdu si ale myslíte, že můžete odpovědnost za své stravovací chování přenést na váš mobil a vše bude fungovat bez problémů? Lepší je, když budete poslouchat své tělo a jíst intuitivně. To znamená přestat s jídlem ihned, když cítíte, že vám to stačí. Opravdu není nutné dojídat porce. Když navíc pojedete na vlně Slow Food, tedy budete jíst pomalu, vědomě a na jídlo si uděláte dostatek času, sníte toho o poznání méně.
Třetí pilíř: Jezte jen ve chvíli, kdy cítíte hlad
Co vás napadne jako první, když si přečtete tento titulek? Možná něco takového: Po 18. hodině je nejlepší nejíst sacharidy nebo nejíst vůbec. To jen dokazuje, jak diety a jejich pravidla ovládají naše stravovací chování. „Správné načasování jídla je základem naší dobré váhy, nemám tím ale na mysli jíst před nebo po 18. hodině nebo podle nastavených časových oken. Ne, mám na mysli jíst pouze a jedině tehdy, když pociťujete hlad,“ vysvětluje Barbara Plaschka.
Často prý snídáme, protože je zrovna čas snídaně, ale ve skutečnosti v tu chvíli nemáme hlad. Nebo obědváme, protože je dvanáct hodin a kolegové jdou do firemní kantýny. Nebo v rychlosti sáhneme po rohlíku se šunkou, protože je před šestou večerní a podle dietních pravidel už nesmíme po této hodině nic jíst. Tělo nám ale vysílá jasné signály hladu a sytosti, které bychom měli poslouchat.
Klidně snídejte až v práci, pokud po probuzení nemáte na jídlo chuť. Někdy potřebujeme jíst více, někdy zase méně – záleží na našem energetickém výdaji, na tom, zda máme zrovna menstruaci, jsme unavení a tak dále. „Nejsme stroje ani excelové tabulky, které můžete krmit pevně stanovenými časy. Každý den může být trochu jiný. Proto je tak důležité věnovat pozornost signálům našeho těla,“ radí expertka na výživu.
Čtvrtý pilíř: Jezte pomalu a vědomě, vychutnávejte každé sousto
Je jedno, jestli jíte hůlkami, příborem nebo rukou. Jde ale o to, jak dobře každé sousto rozžvýkáte, než ho spolknete. Koušete důkladně a každé sousto promícháte se slinami, nebo ho zbrkle polykáte a u toho si ještě stihnete povídat? „Někdy se dokonce snažíme polykat velké kusy, které pak bolestivě procházejí jícnem. Zejména v restauracích často pozoruji, že nápoje jako džus, limonáda nebo pivo se používají k tomu, aby sousto, které bylo sotva rozžvýkáno, sklouzlo do žaludku. To je ale špatně. Naše ústa jsou dokonale vybavena k tomu, aby žvýkání úspěšně zvládla. Jen se musíme naučit důkladněji žvýkat. Tím si jednak můžeme plně vychutnat požitek z jídla, jednak i hubnout,“ vysvětluje Plaschka. Při pomalém jedení, u kterého nečtete, nesledujete displej a netelefonujete, se včas dostaví signály sytosti. Pak se můžete v klidu zeptat sami sebe, zda máte skutečně ještě hlad nebo zda je váš žaludek plný. Najednou se vaše porce začnou automaticky zmenšovat. Ne proto, že by vám pípalo počítadlo kalorií, ale proto, že budete naslouchat svému tělu. Jen pro představu – mozku trvá přibližně 15 až 20 minut, než zpracuje, jestli už se cítíte sytí nebo ne. Proto si ti, kteří jedí pomalu, nikdy nepřidávají. Kdo navíc jí s plným požitkem a vědomě si vychutnává každé sousto, ten je v životě nejen štíhlejší, ale i spokojenější. Zkusíte to taky?
Zdroje:
Sledujte nás v Google Zprávách