Ve své praxi se lékař zabývá holistickým, tedy celostním přístupem k tělu. Věří, že jídlo funguje jako lék i jako tichý zabiják. Na svědomí má už mnoho experimentů, kdy například po dobu 7 dní konzumoval 100 vajec nebo se 30 dnů živil ovesnými vločkami. V jednom z experimentů se tento uznávaný chiropraktik rozhodl zaměřit na stále populární ketogenní dietu plnou vajec, masa, slaniny a másla, aby si zlepšil svůj zdravotní stav poté, co se předtím 10 dnů stravoval jako průměrný Američan. Což znamená, že chodil výhradně do řetězců s rychlým občerstvením a pil sladké limonády. Jak se změnil jeho krevní obraz a jak tato nízkosacharidová, zato vysokotučná dieta ovlivnila jeho tělo? To se dočtete níže v článku.
V ketóze tělo spaluje vlastní tuk
Ekberg se rozhodl držet třicet dní ketogenní dietu, když jeho váha ukazovala 92,2 kg. V čem spočívá princip tohoto stravování? Ketogenní dieta je druh nízkosacharidové stravy s vyšším obsahem tuku. Hlavním cílem je uvést tělo do metabolického stavu zvaného ketóza, a to prostřednictvím sníženého příjmu sacharidů. Za normálních okolností je pro lidský organismus a jeho buňky hlavním zdrojem energie glukóza. Tento sacharid je za běžných podmínek uložen v játrech a svalech ve formě složitého cukru glykogenu a odtud se v případě potřeby uvolňuje do krve jako zdroj energie. Během ketózy však dochází k tomu, že tělo nemá dostatek krevního cukru, a tak čerpá energii z vlastních tukových zásob.
Vejce k snídani, steak k obědu, kuřecí křídla večer
Ketogenní diety většinou doporučují konzumovat maximálně 20–50 gramů uhlohydrátů, Sten Ekberg si naordinoval, že mu postačí méně než 30 gramů. Rozhodl se konzumovat převážně slaninu, vajíčka a máslo. Jeho strava zahrnovala také některé další potraviny bohaté na bílkoviny a tuky jako například steak, ryby, kuřecí maso nebo listovou zeleninu. Kromě keto diety Ekberg praktikoval přerušovaný půst. „Ten pomáhá snížit hladinu inzulinu a podporuje spalování tuků, protože po dobu, kdy nejíte, tělo využívá tukové zásoby jako zdroj energie,“ vysvětluje ve videu Ekberg. Jak vypadal jeho jídelníček? Často si dělal saláty s olivovým olejem, semínky, kousky kuřecího masa nebo slaniny. Na snídani si připravoval vaječné omelety s rajčaty, avokádem a cibulí.
K obědu si většinou dopřával velkou porci steaku, doplněného vařenou brokolicí, květákem a den zakončil večeří, složenou obvykle z pečených kuřecích křídel a quacamole.
Co ukázal závěr experimentu?
Po třiceti dnech ketogenní diety se jeho hladina inzulinu vrátila do optimálního rozsahu 3 až 4, hladina triglyceridů, které ukazují množství tuku v krvi, se snížila ze 101 na 60. Hladina VLDL (lipoprotein, který přenáší triglyceridy v krvi) se po deseti dnech nezdravé stravy zvýšila z 8 na 17. Po třiceti dnech na ketogenní dietě, založené hlavně na vejcích, slanině a másle, se však hladina VLDL snížila na 10.
AST a ALT jsou enzymy, které se nacházejí v játrech. Jejich zvýšená hladina může naznačovat poškození nebo zánět jater. Po deseti dnech nezdravé stravy se Ekbergovy hladiny AST a ALT zvýšily, ale po třiceti dnech na ketogenní dietě se vrátily do normálu, stejně jako zvýšené hladiny LDH enzymů, které se podílejí na výrobě energie v těle. Ekbergův experiment tedy jasně prokázal, že lidské tělo dokáže poměrně rychle reagovat na změnu stravy. Po třiceti dnech konzumace potravin bohatých na tuky, přiměřeného množství bílkovin a minima cukru, se lékaři výrazně zlepšil krevní obraz. Lékař nicméně poukazuje na to, že pro ideální hladinu cukru a tuků v těle je důležité jíst především vyváženou stravu, kde kromě masa a vajec nechybí ani dostatek čerstvé zeleniny, ovoce, ryb a mléčných a celozrnných výrobků.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK499830/
