Ze začarovaného kruhu neúspěšného shazování kil, kde nepomohl ani hubnoucí tábor, jí prý pomohlo, až když pochopila, co je kalorický deficit a jak ho dosáhnout. Kristýna dnes přemýšlí nad skladbou jídelníčku i výdejem energie, zajímá se o jednotlivé nutrienty. Neexistuje, aby jen tak zhltla koblihu nebo párek v rohlíku. Kromě stravy zařadila taky co nejvíce přirozeného pohybu – kvůli obezitě se jí necvičilo moc dobře, bolela ji záda i kolena, a tak nejprve chodila hodně pěšky. Až postupem času přidala cvičení ve fitku a na TRX pro zpevnění těla. „O jídle už nepřemýšlím jako o zlu a dietě, ale jako o celkové změně životosprávy,“ říká mladá maminka a dodává, že díky štíhlejšímu já má také mnohem více energie na syna, pro kterého je teď zdravá a energická máma. Vraťme se ale na začátek její cesty.
Mladá maminka dříve vážila 120 kilo
Na střední škole přišel zlom a váha šla nahoru
Jako dítě Týna problémy s nadváhou neměla. Vyrůstala na vesnici, dětství trávila převážně venku v pohybu. Lezla po stromech a lítala na kole. I v pozdějším věku měla dost aktivního pohybu, chodila na aerobik, hrála míčové hry, tenis, dělala street dance. Zlom nastal na střední škole, kdy veškerý sport „zabalila“ a nedělala v podstatě nic. Pak už kila jen přibývala. A to i kvůli špatnému stravování. „Moje jídla, to byl především fastfood, pak rychle do ruky rohlík a salám, čínské polévky a tak dále. Vůbec jsem to neřešila a nad jídlem ani nepřemýšlela,“ vzpomíná sympatická brunetka.
Během šesti let prošla neuvěřitelnou proměnou
Neoblékla džíny velikosti 46
Odbornou pomoc prý poprvé vyhledala v 17 letech, kdy odjela na měsíc na odtučňovací kúru do lázní Poděbrady. Bylo to pro ni jakési nakopnutí a nasměrování. Nicméně po návratu do běžného života opět sklouzla ke špatnému režimu. „Žádného výživového poradce jsem nikdy neměla. Znala jsem se ale se spolužačkou ze střední školy Ester, se kterou jsme byly stále v kontaktu. Ona také hubla a hodně se zajímala o výživu, a tak jsme spolu sdílely jídlo a stravování. Když už jsem neoblékla ani džíny velikosti 46, zlomilo se to ve mě. Věděla jsem, že musí přijít změna,“ říká žena, která se své dřívější verzi sotva podobá. Před šesti lety, kdy začala její hubnoucí cesta, vážila 120 kilo.
Cvičení a vydatná plnohodnotná strava
Kristýna zhubla 50 kilo
Jak vypadala její změna životního stylu? Jedla pouze třikrát denně, ale vydatně a hodnotně. Zaměřila se na kvalitní a pestrou stravu. Postupně si s jídlem hrála a sledovala, co jí vyhovuje a co naopak ne. Začala zařazovat podstatně více pohybu. Zpočátku rychlou chůzi venku, pak na páse se sklonem, přidala i lehké cvičení bez velké zátěže. „Rodiče mého tehdejšího partnera mi dali tehdy k Vánocům permanentku na cvičení a vlastně od té doby na sobě pracuji. Někdy mám období, kdy cvičím 4–5krát týdně a jindy nechávám tělu trochu odpočinku a cvičím ve volnějším režimu tak, abych se cítila dobře. Protože člověk se musí dostat do té fáze, že nedře, protože musí, ale protože miluje ten posun svých hranic s odměnou svého odrazu v zrcadle,“ popisuje svoji cestu Kristýna. Kdy pro ni nastaly nejtěžší chvíle? Jednoznačně jde prý o období, kdy se jí váha zastavila. „Začátky jsou hodně rychlé. Mizí voda a váha letí dolů jako divá. Pak ale nastane stopka a nic se neděje. A to je potřeba kousnout a nepovolit. Vytrvat a pokračovat,“ tvrdí. Dnes váží 70 kilo a cvičí denně. Doma nebo ve fitku, stále je aktivní. Jak si udržuje motivaci? „Motivaci si musí každý určit sám. Já jsem dost cílevědomý typ člověka. Když si něco vezmu do hlavy, jdu za tím. A neexistuje pro mě jediná výmluva. Moje motivace byla hlavně ta, že jsem za sebou viděla výsledky. A to mě nakopávalo jít dál a dál,“ přiznává žena, která za zhubnutí 50 kil vděčí nejen svojí tvrdé práci, ale taky kamarádce Ester, která se vypracovala na certifikovanou výživovou poradkyni a se kterou konzultuje i nyní stravovací režim.
V obézním těle se necítila dobře
Číslo na váze není podstatné
A co by Ester Hořická, kterou na instagramovém profilu @tabulkarka sleduje přes 70 tisíc lidí, řekla k hubnutí své kamarádky? „U ní jsem postupovala stejně jako u jiných klientek. Mým cílem je obecně nesnažit se pouze o shozená kila, ale naučit lidi jíst a nebát se jídla. Je to sice cesta někdy dlouhá, ale zato udržitelná na celý život. Z 90 % nemáme správné základy stravování z dětství, a přitom nás provází jídlo celý život. Kristý musela skutečně pochopit, jak funguje příjem a výdej energie, a musela začít jíst plnohodnotně a zaměřit se na jednotlivé makroživiny. U ní už tělo netlačíme do kalorického deficitu, protože ušla pořádný kus cesty a jestli bude číslo na váze ukazovat 68 nebo 73 kg, není vůbec podstatné. Kristý má teď za úkol obstarat si ‚in body‘,
analýzu těla, a podle jejích výsledků budeme postupovat dál,“ říká výživová poradkyně.
Zdroje:
Autorský článek
