Letos v únoru se známá zpěvačka fanouškům na sociálních sítích svěřila, že opět řeší poruchu příjmu potravy. Prozradila, že i když si myslela, že má nemoc pod kontrolou, není tomu tak. Svůj vztah k jídlu popisuje jako celoživotní boj. Čím více je prý pod tlakem a na očích veřejnosti, tím větší nároky na sebe a svůj vzhled klade. Štíhlost je u ní prioritou, byť přiznává, že štěstí nezajistí.

Anonymní lidé kritizovali její tělo

Bulimie se u ní objevila poprvé po účasti v soutěži Československo má talent, kdy se jí coby náctileté dívky začaly dotýkat negativní komentáře hodnotící její postavu a celkový vzhled. Tehdy prý byla „holka krev a mléko“, při výšce 162 centimetrů vážila kolem 70 kilo. Začala si ale připadat ošklivá, pochybovala o sobě, styděla ze za své tělo a rozjel se tak kolotoč nesmyslných diet. Zvracení potravy jí tehdy přišlo jako nejjednodušší způsob, jak zhubnout.

Bulimie se u ní střídala s mentální anorexií. „Na konzervatoři jsem měla týdny, kdy jsem vůbec nic nejedla. Pila jsem jen vodu, čaj, kávu anebo džus, abych zvládla 12 hodin tance týdně. Myslím si, že mi prostě přeplo v hlavě. Sedmý den už pak byl kritický, motala se mi hlava, málem jsem ani nedošla na metro,“ popisuje. Vyhladovělé tělo bylo tak zesláblé, že se Tereza přejedla, aby všechno následně zase vyzvracela. „Kdykoliv jsem se hodně najedla, objevovaly se mi v hlavě výčitky, že jsem to neměla dělat. Cítila jsem pocity viny a radši to jídlo šla vyhodit ven,“ dodává.

Naráz snědla 2 000 kalorií – všechno pak vydávila

Do krku si prý většinou strkala kartáček a kvůli strachu z nadváhy začala dávit všechno včetně snědeného jablka. „Paradoxní je, že miluju jídlo, jsem velký požitkář. Když jsem měla rozjetou bulimii a cítila potřebu se přejíst, ztláskala jsem neskutečná kvanta jídla. Hamburgery, čokoládu, chipsy – naráz klidně přes 2 000 kalorií.“ Nemoc prý dokázala před okolím dlouho tajit, spolužačky si ale začaly všímat, že s ní není něco v pořádku. Tereza prý byla oteklá, bledá, ztrhaná, pálilo ji v krku, ztratila menstruaci a kvůli nedokrvování prstů jí byla pořád zima. „Dlouho to nevěděla ani moje mamka, za kterou jsem ze školy dojížděla. Jednou jsme si spolu zašly na palačinky, ale já je nedokázala sníst. Tehdy jsem jí řekla, že mám bulimii, obě jsme pak dlouho plakaly. Hodně se mi tím ulevilo, že jsem se jí mohla svěřit,“ vzpomíná zpěvačka.

Zlobila se na sebe, co dělá svému tělu

S nemocí jí potom pomáhala hlavně teta, u které bydlela. Společně vařily, chystaly krabičky s jídlem a vše se zdálo relativně pod kontrolou. „I tehdy jsem občas měla stavy přejídání a zvracení, už to ale nebylo po každém jídle. Cítila jsem ale potřebu normálně žít. Ne pořád jenom řešit jídlo, být vyčerpaná, plačící. Zlobila jsem se na sebe za to, co svému tělu dokážu dělat.“ Bulimii držela roky pod pokličkou, ale pokaždé, když měla točit videoklip nebo měla větší koncert či vystoupení v televizi, se u ní zapnula kontrolka s varováním, aby přestala jíst. „Snažím se tyhle vnutřní hlasy utišit, ale je to těžké,“ přiznává Tereza Mašková.

Nemoc udeřila znovu kvůli stresu a přepracování

Naposledy si prošla náročnou zkouškou během natáčení StarDance v zimě 2023. Dennodenní tvrdé tréninky, taneční vystoupení před kameraou, do toho vlastní koncerty, muzikály v divadle – to všechno se odrazilo na zpěvaččině psychickém stavu. Váha jí šla přirozeně dolů, i tak ale na sebe kladla obrovské nároky a jedla minimálně. Váha sice ukazovala ideální číslo, Tereza prý ale chtěla jít s kily ještě níž. Bála se navíc, že opět přibere. Stres, nervozita a půl roku tvrdé dřiny se tak podepsaly na jejím psychickém stavu a ona opět sklouzla ke zvracení jídla. Tím se jí prý vždycky ulevilo. Zároveň se ale dostavily nevolnosti, problémy s hlasivkami, mdloby a poruchy soustředění. I kvůli tomu začala chodit na terapie, pravidelně jíst a na lednici si vylepila papír s možnými riziky, aby věděla, co všechno se může stát, když bude se zvracením jídla pokračovat. Mimo jiné by mohla přijít i o hlas a zpívání, kterým se živí a miluje ho. Kromě práce s terapeutkou chodí denně do fitka – pohyb jí prý pomáhá poruchu příjmu potravy zvládat stejně jako podpora blízkých. „Touto nemocí trpí čím dál tím víc lidí a já chci říct, že nejste sami, jsem s vámi a prosím vás, ať to nenecháte dojít daleko. Vyhledejte pomoc, dovolte si sami sobě pomoct. A já věřím a vím, že to zvládnu, protože mám kolem sebe lidi, kteří mě milují a podporují,“ dodává zpěvačka.

Podpořit duševně nemocné můžete i vy

Koupí trička podpoříte děti s duševní poruchou
info

Koupí trička podpoříte děti s duševní poruchou

Nestyďme se mluvit o závislostech a duševních nemocech. Koupí trička a mikiny (ne!)ZÁVISLÁ podpoříte Dětskou psychiatrickou kliniku v Motole. Pomůžete financovat terapeutické pomůcky pro děti, aby jim léčba rychleji utíkala. Podcast (ne!)ZÁVISLÁ je projektem iGlanc.cz. Jeho autorkou je novinářka Lucie Šáleová. Ta sebe sama označuje za abstinující alkoholičku a léčenou anorektičku trpící úzkostnou poruchou. Do projektu se už kromě odborníků a lékařů zapojily i známé osobnosti. Všechny pořízené audio rozhovory najdete na adrese www.iglanc.cz/podcast.

Zdroje:

Autorský článek vznikl na základě podcastu Lucie Šáleové

www.iglanc.cz/podcast.
https://www.youtube.com/watch?v=0LNypZaKHYk