Paní doktorko, co se vlastně odehrává v těle, když se rozhodneme začít drasticky hubnout, abychom stihli být například štíhlí do plavek?
Jako první tělo využije zásoby sacharidů, které má uložené ve formě glykogenu ve svalech a játrech. To vystačí organismu jen na prvních 12–24 hodin, pak začne vyrábět glukózu z aminokyselin, které čerpá povětšinou ze svalů. Teprve po 3 dnech přechází na tzv. beta-oxidaci mastných kyselin, kdy jsou využívány především zásoby tuku za vzniku ketolátek. Postupně se organismus adaptuje na nízký energetický příjem, začíná šetřit svalovou hmotou, sníží energetický výdej.
Proč rychlé hubnutí, kdy člověk přijímá pouze minimum kalorií, nedoporučujete?
Hubnout pomocí hladovky je vždy kontraproduktivní, jelikož nutíme tělo přejít do stavu nouze a ještě jej obíráme o cenné svalové bílkoviny.
PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
Jaké je minimální množství kalorií pro ženu a muže ve středním věku, kteří mají sedavé zaměstnání, a naopak pro člověka, který je velmi aktivní a má třeba fyzicky náročnou práci?
Vždy je potřeba si uvědomit, že energetická potřeba se odvíjí nejen od výše fyzické aktivity, ale i věku a aktuálního zdravotního stavu. Těhotenství, kojení, ale i období růstu nebo nemoc či rekonvalescence energetickou potřebu výrazně navyšují. K výpočtu energetické potřeby se používají rovnice, známá je např. Harris-Benedictova rovnice nebo ještě lépe její modifikace dle Mifflina. Tímto způsobem lze zjistit tzv. bazální energetickou potřebu a vynásobením faktorem aktivity získáme doporučený energetický příjem. Výpočet energetické potřeby tímto způsobem má však své limity – především u osob s obezitou vychází nesmyslně vysoký energetický příjem. Průměrný energetický denní příjem činí u žen 8 000–8 400 kJ, u mužů 9 500–10 000 kJ. V případě vysokého energetického výdeje se může energetická potřeba téměř zdvojnásobit!
Příklad Mifflin-St Jeorova rovnice:
Muži: BMR = 10 x hmotnost + 6,25 x výška − 5 x věk + 5
Ženy: BMR = 10 x hmotnost + 6,25 x výška − 5 x věk − 161
Jak se díváte na diety, kde se místo jídla přijímají pouze tekutiny ve formě detoxikačních džusů, polévek, smoothie?
Ráda to nevidím ani trochu. Jedná se o významně jednostranný příjem stravy, chybí řada důležitých nutričních látek (především bílkoviny, esenciální mastné kyseliny, často vitaminy a minerální látky) a organismus strádá. Úbytek hmotnosti většinou připadá pouze na ztráty tekutin a svalů, přičemž množství tuku zůstává stejné. Po skončení snažení se tělo rychle vrací k původní hmotnosti, nicméně nenabírá zpět ztracené svaly, ale tuk. Ve výsledku jsme na tom po stránce tělesného složení tedy hůř než před celou slavnou akcí.
Účastnící drsné reality show Survivor Česko a Slovensko hubnou i 5 kilo za měsíc, protože nemají k dispozici na ostrově téměř žádné normální jídlo. Může být taková extrémní redukční dieta pro tělo nebezpečná?
Rizika v podobě úbytku svaloviny či zpomalení metabolického obratu byla již zmíněna. Dlouhodobé hladovění vede i k poruchám termoregulace, menstruačního cyklu, narušenému trávení, zhoršení imunity, důsledkem může být i zhoršené hojení ran a padání vlasů.
Jaký to může mít dopad na lidskou psychiku a zdraví?
Hladovění má na psychiku člověka velmi nepříznivý vliv. Popisována je zvýšená nervozita, agresivita, zhoršení mezilidských vztahů, menší psychická výkonnost, potíže se soustředěním, zvyšuje se i riziko úrazů. Hladovění může být také spojeno s cravingem, tedy výrazným bažením, například po sladkém. S tímto se můžeme setkat třeba po skončení ketogenních nebo nízkosacharidových diet, kdy lidé doslova lační po sacharidech.
Kteří jedinci by si měli dát na hladovění zvlášť pozor?
Lidé nemocní (např. diabetici, osoby s poruchami trávení), v rekonvalescenti, děti a mladiství, těhotné a kojící ženy. Hladovění je také velmi nebezpečné pro osoby s nádorovým onemocněním, pro seniory a lidi s poruchami příjmu potravy.
Jak se po týdnech hladovění může člověk vrátit do svého běžného stravovacího režimu, aniž by tím tělo nějak trpělo?
Déletrvající hladovění může vést až k metabolickému rozvratu a návrat k původnímu energetickému příjmu by tak měl být pozvolný. Rychlý tzv. refeeding (přejídání) může vést k těžkým metabolickým komplikacím, v extrémních případech až ke smrti. Takové případy jsou známé z osvobozených koncentračních táborů, kdy vězni umírali po podání jídla.
Jak je to s obávaným jojo efektem, dostaví se vždy po dietě?
Je třeba si uvědomit, že cílem hubnutí nemá být jen ztráta kilogramů, ale celkové zlepšení zdravotního stavu vázané na dlouhodobé udržení hmotnostních úbytků. Pokud nezměníme své stravovací a pohybové návyky, hmotnost neudržíme a výsledkem je skutečně obávaný jojo efekt. Prosím, uvědomme si, že extrémní diety příčinu obezity neřeší, neučí zdravějšímu životnímu stylu a jsou z dlouhodobého hlediska neúnosné.
Zdroje:
Autorský článek
