K odhodlání jíst celý měsíc z 80 % pouze zpracované jídlo lékaře dovedl fakt, že tímto způsobem se stravuje jeden z pěti obyvatelů Velké Británie, jak vyplývá z různých průzkumů. „Chtěl jsem zjistit, jaký vliv na mě má strava s vysokým obsahem ultra zpracovaných potravin,“ řekl v úvodu videa na YouTube, ve kterém svůj experiment zaznamenává. Doktor Chris Van Tulleken se této výzvy částečně ujal i pro dokument BBC s názvem Čím krmíme naše děti?
Pizza z obchodu má v sobě desítky „éček“
I když víme, že domácí kuchyně a čerstvé potraviny jsou pro naše zdraví přínosnější než ultra zpracované jídlo, existuje zatím jen málo vědeckých výzkumů o tom, jak toto jídlo interaguje s naším tělem, zejména u dětí a dospívajících, kteří je konzumují ve větším množství než průměrný dospělý.
Celé 4 týdny Chris Van Tulleken konzumoval třikrát denně předpřipravená jídla, a to různé hamburgery, hranolky či kuřecí křidýlka z fast foodu anebo balené polotovary z obchodu, určené pro rychlý ohřev v mikrovlnce. Zarazilo ho, kolik desítek položek ve složení má třeba obyčejná salámová pizza. Téměř všechno zpracované jídlo obsahovalo glutamáty, velké množství soli, cukr, stabilizátory, konzervanty, zvýrazňovače chuti, umělá aromata, sodík...
Kvůli „dietě“ trpěl zácpou a neustálým pocitem hladu
Zatímco první týden mu jídlo chutnalo a užíval si výraznou slanou a kořeněnou chuť, ke konci experimentu už se na něj nemohl ani podívat. Trápilo ho nejen nadýmání a pálení žáhy, ale i zácpa, bolest hlavy, buzení uprostřed noci a především neustálý pocit hladu. Kromě toho se necítil ve své kůži, trpěl pocity úzkosti, neměl chuť na sex a přibral více než 6 kilo! „Cítil jsem se tak o deset let starší, ale neuvědomoval jsem si, že je to všechno kvůli jídlu, dokud jsem tu šílenou dietu nepřestal držet a nevrátil se ke zdravému jídelníčku,“ zhodnotil lékař na konci čtyřtýdenní diety, která je přitom u mnoha lidí běžnou praxí.
Po 4 týdnech téměř 7 kilo nadváhy
Výsledky experimentu konzultoval se známou expertkou na obezitu. Doktor Chris Van Tulleken měl tělo obalené tukem, povolené břicho a 6,5 kilo nadváhy, z čehož 3 kila byla ve formě tělesného tuku. V těle došlo také k hormonálním změnám – hormon ghrelin, zodpovědný za pocit hladu, se během 4 týdnů zvedl o 30 %. Skenování mozkové aktivity zase ukázalo, že receptory v Chrisově mozku, které jsou zodpovědné za pocit sytosti, se spojily s dalšími oblastmi, které řídí opakované, takzvané automatické chování. „Měl jsem pocit, jako by mi mozek říkal, abych dál jedl ultra zpracované jídlo, protože je to jakási odměna,“ řekl lékař. Podle expertky na obezitu jde o podobnou mozkovou reakci jako při užívání klasických návykových látek – cigaret, alkoholu a drog. Ultra zpracované jídlo se tak může stát snadno něčím, na čem budeme závislí. „Změny v mozkové aktivitě sice nejsou trvalé, ale pokud k nim dojde za pouhé čtyři týdny u mého 42letého mozku, co to teprve dělá s křehkými vyvíjejícími se mozky našich dětí,“ ptal se lékař v dokumentu.
Na ultra zpracované potraviny vzniká závislost
Stále nevíme přesně, proč mají ultra zpracované potraviny na náš organismus takové účinky, ale nejspíš je to jejich nutričním složením. Chris Van Tulleken o dokumentu hovořil také s doktorem Kevinem Hallem, hlavním lékařem z britského Národního institutu zdraví. Pro výzkum dr. Hall testoval dvě další diety, které byly shodné, pokud jde o obsah tuku, cukru, soli a vlákniny, ale jedna se skládala z nezpracovaných potravin a druhá z přibližně 80 procent ultra zpracovaných potravin. Účastníci mohli jíst nabízená jídla, dokud neměli dost.
Jeho studie zjistila, že lidé, kteří jedli ultra zpracovanou stravu, přijímali o více než 500 kalorií denně navíc a během dvou týdnů přibrali téměř kilo tělesné hmotnosti. Krevní testy ukázaly zvýšení hormonu zodpovědného za pocit hladu a snížení hormonu, díky kterému se cítíme sytí. Tyto výsledky byly přesně v souladu s Chrisovou zkušeností. Hall také zjistil, že účastníci ve skupině „ultra zpracované stravy“ jedli mnohem rychleji než ti, kteří měli minimálně zpracovanou stravu, což mohlo přispět ke spotřebě většího množství kalorií. To potvrzuje i Chris Van Tulleken. „Během diety jsem zjistil, že mnohem častěji toužím po všem tom jídle,“ řekl. Výzkum již dříve zjistil, že některé potraviny, včetně ultra zpracované pizzy, čokolády, lupínků a koláčů, mohou vyvolat chutě, ztrátu kontroly nad jídlem a neschopnost shodit kila.
Ultra zpracované potraviny se vyrábějí tak, aby co nejvíc chutnaly
Existují důkazy, že potraviny s vysokým obsahem sacharidů a tuků mohou spouštět centra mozku zodpovědná za pocit štěstí, emoce a motivaci. Studie zobrazování mozku naznačuje, že čím častěji zažíváte pocit štěstí z jídla, tím více musíte jíst, abyste si udrželi stejný požitek.
Mnoho ultra zpracovaných potravin se vyrábí tak, aby byly co nejvíc lákavé pro většinu populace. Chuť, úroveň slanosti, příjemný pocit v ústech, žvýkání, a dokonce i zvuk, který při jídle vydává, se ladí k dokonalosti. „Vedlejším efektem všeho toho uměle dochuceného a kořeněného jídla je, že je opravdu těžké ho přestat jíst,“ řekl lékař na základě svého experimentu.
Měli bychom se vyhýbat všem ultra zpracovaným potravinám?
Potraviny lze kategorizovat jako minimálně nebo nezpracované (například rajčata), zpracované (konzervovaná rajčata) a ultra zpracované (rajčatová omáčka na těstoviny z obchodu). Pravdou je, že některé ultra zpracované potraviny jsou zdravější než jiné – například celozrnné snídaňové cereálie, celozrnný krájený chléb, fazole v konzervě a neslazené sójové nebo rostlinné nápoje – všechny jsou sice ultra zpracované, ale mají svoje nutriční výhody. Podobně „zdravé“ mohou být i hotové omáčky na těstoviny, hotová jídla k ohřevu, pomazánky a masové polotovary.
Ultra zpracované potraviny jsou obvykle nezdravé, protože mají:
- Vysoký obsah rafinovaných sacharidů a cukrů: může vést k nárůstu hladiny cukru v krvi a následně k problémům s obezitou, cukrovkou a jinými metabolickými poruchami.
- Nízký obsah živin: jako jsou vitamíny, minerály a vláknina. To znamená, že konzumací těchto potravin nemáte dostatečný příjem živin potřebných pro zdraví a správnou funkci orgánů.
- Vysoký obsah přidaných látek: jako jsou konzervanty, barviva a dochucovadla. Příliš mnoho těchto chemikálií může být škodlivé pro zdraví a některé z nich jsou spojeny i s rizikem vzniku rakoviny a dalších chorob, jak dokazují studie.
- Vysoký obsah trans tuků a nasycených tuků: což může zvýšit riziko srdečních onemocnění a dalších zdravotních problémů spojených se srdcem.
- Vysoký obsah soli: což může zvýšit krevní tlak a zvýšit riziko srdečních onemocnění.
Co si z tohoto článku odnést? Pokud si občas dáte ultra zpracovanou potravinu, jako třeba langoš na festivalu, párek v rohlíku na výletě nebo si ohřejete mraženou pizzu, když nestíháte uvařit – vaše zdraví to nijak neohrozí. Zdravá strava je především o rovnováze a mnoho odborníků na výživu doporučuje řídit se pravidlem 80 na 20, tedy z 80 % si vařit a jíst co nejvíce přirozených potravin, jako je ovoce, zelenina, luštěniny, kvalitní maso, vejce, obiloviny. Z 20 % si pak můžete dovolit takzvaně „prasit“ a dopřát si, po čem vaše chuťové pohárky prahnou. Pokud si ale ultra zpracovaných potravin budete dopřávat větší množství, přímo tím ohrožujete vaše zdraví a pravděpodobně budete přibírat na váze.
Zdroje:
https://www.bbc.co.uk/food/articles/van_tulleken
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9249520/
