Pozvedněme svoji mysl a pracujme na tom, aby nás nezničila, ale spolupracovala s námi. Přestane-li být zlým pánem a stane se dobrým sluhou, spatříme světlo, které přinese jasnost a radost do našeho života. Světlo se ukrývá v našem srdci, jehož čistota probouzí velkorysost, zklidňuje a projasňuje mysl a otevírá nové dimenze. Jsme víc než jen fyzické tělo. Buďme k sobě laskaví. Nekritizujme se, neukazujme na nedostatky jiných a přijměme svoji nedokonalost, ve které je naše jedinečnost. Nebojme se chybovat, protože chybami se učíme. Bojíme-li se, že uděláme chybu a o nic se nepokusíme, stahujeme se a stagnujeme a dopouštíme se té největší chyby. Zatímco strach stahuje, důvěra osvobozuje.
Nikdo není stejný jako my, protože každý žijeme svůj jedinečný život, který se odráží na těle. Je-li tělo zdravé, energie v něm volně proudí, máme radost ze života a chuť tvořit a něco dělat, ne z povinnosti, ale z čisté radosti. Tam, kde energie stagnuje, cítíme bolest. Ta vzniká nejprve v energetickém těle, které nás obklopuje, a když se propíše do fyzického těla, projeví se jako nemoc. Pochopíme-li duchovní příčinu nemoci a dokážeme se uzdravit, objevíme svoji duchovní sílu, své nevídané schopnosti. Zastavme se a uvolněme se, aby energie mohla proudit a vrátili jsme se do přirozeného stavu, kterým je zdraví.
Smiřme se s minulostí, která se nedá změnit. Když přijmeme to, co se stalo, přestaneme odporovat, prát se s tím a uvolníme se. Vše, co bylo, nás poučilo, dalo nám vzdělání a přineslo zkušenosti, které již nemusíme znovu zakoušet. Jsme-li poučeni, musíme se pustit, oklepat se a jít dál. Pokud na něčem lpíme a stále se tím zabýváme, jsme tím svazováni a ubíjeni. Pokud čekáme na vhodný okamžik, kdy budeme moc oplatit a zvrátit, co nám leží v žaludku, ubližujeme především sobě a naše hra na viníky a oběti nikdy neskončí. Neodpuštění nás vede k boji, který zraňuje, ubližuje, působí destrukci a prohlubuje bolest a utrpení. Nejsme tu pro to, abychom trpěli, ale naším úkolem je učit se, poznávat a vyvíjet se, abychom rozvinuli svoji pravou podstatu, splynuli v jednotě a vytvořili ráj na zemi. To vše umí jen bezpodmínečná láska.
Dejme se do služeb Lásky. Nenechme si namluvit, co vše musíme dělat a je naší povinností. Nemusíme všem pomáhat a druhým sloužit. Pokud se někdo topí a budeme ho stále zachraňovat, nakonec se utopíme s ním. Když ho naučíme plavat, posloužíme mu mnohem lépe. Komunikujme s láskou v srdci, hledejme hřejivá slova, projevujme vděčnost a uzdravujme svoje srdce, které si nese traumata, pocity viny a bojí se dalšího zranění, proto se chrání a brání se Lásce. Když odpustíme sobě i druhým, uvolníme se, energie začne proudit a léčivé světlo srdce se rozlije do celého těla. Budeme-li jím naplněni, budeme jej vyzařovat a léčit svojí přítomností. Tak dokonale posloužíme sobě i druhým.
