Asi polovina z nás má podle statistik jeden nebo i více ze čtyř velmi rizikových faktorů srdečních onemocnění, kterými jsou vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, obezita a cukrovka. Přitom stav našeho kardiovaskulárního zdraví je tím nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje, jak na tom budeme ve stáří, co se týče zdraví našeho mozku. Popisují to i studie. Ve studii z Finska lidé s nejlepším kardiovaskulárním skóre ve středním věku snížili riziko rozvoje demence v pozdějším věku až o 40 % ve srovnání s těmi, kteří si vedli hůř. V jiné studii zase švédští vědci zjistili, že čím rychleji se u lidí rozvinou kardiovaskulární rizikové faktory (kouření, nadváha, vysoký krevní tlak, vysoký LDL cholesterol...), tím pravděpodobněji se u nich objeví Alzheimerova choroba a demence.
Vysoký krevní tlak zvyšuje riziko demence ve stáří
Taky lékařské výzkumy v Česku ukazují, že v mládí neléčená hypertenze může mít dlouhodobé následky, které se pak projeví v pozdějším věku. Jedním z nejvýznamnějších rizik je vznik demence, což je stav spojený s postupným úbytkem kognitivních funkcí a poklesem fungování paměti. K rozvoji demence přispívá hypertenze cestou zvýšení tuhosti tepen v mozku. Jak vyplývá z klinického výzkumu, přítomnost hypertenze ve středním věku zvyšuje riziko vzniku demence o 60 %. Poškození mozku, způsobené vysokým krevním tlakem, se pak postupně rozvíjí, dokonce již i u třicátníků a čtyřicátníků. Statistiky počtu lidí s demencí jsou přitom neúprosné. Například podle odhadů Alzheimer Europe se v České republice počet lidí s demencí do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 280 000.
„V současné době stojíme v ČR na prahu pandemie demence, kterou dosud nedokážeme léčit. Změny v mozku související s demencí navozenou hypertenzí jsou totiž nevratné. Jejich rozvoj začíná se vznikem hypertenze již v mládí a kumuluje se v čase. Pro mozek je věk vzniku hypertenze zásadní. Ta, která se rozvine v raném věku, je spojena s horší prognózou než hypertenze se začátkem v pozdním věku. Včasné zachycení problému a zahájení léčby v mládí spolu s důslednou dlouhodobou kontrolou hypertenze však může rozvoj poklesu kognitivních funkcí a demence zvrátit. S léčbou je třeba však začít již u mladých nízkorizikových pacientů,“ říká MUDr. Jaromír Ožana, interní lékař z Nemocnice Šternberk, spolupracující na projektu Srdce v hlavě.
Parkinson a souvislost s ucpanými cévami
Parkinsonova nemoc je pak druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění na světě. U nás jí trpí kolem 50 000 lidí. Pravděpodobnost, že nás tato nemoc postihne, se zvyšuje s věkem: nejčastěji se objeví mezi 50. a 60. rokem života, čím dál častěji ale postihuje i mladší pacienty. Onemocnění na sebe obvykle upozorňuje sníženou pohyblivostí a poruchami chůze (typická je „šouravá“ chůze s krátkými kroky). Objevuje se také svalová ztuhlost a někdy i třes v klidovém režimu. Parkinsonovu chorobu může způsobit nedostatečný průtok krve do oblastí mozku, které podporují svalovou koordinaci, držení těla a schopnost chůze.
Pozor by si měli dát už třicátníci a čtyřicátníci
„U mladších jedinců s rizikovými faktory je velmi důležitá změna životního stylu. Pokud už mají například zvýšený krevní tlak, je důležité zabránit tloustnutí, pacient by měl mít dostatek pohybu, zdravou výživu, neměl by kouřit, naopak by měl docházet na pravidelné kontroly hodnot krevního tlaku. Pokud ani tato režimová opatření nestačí, dochází k nasazení antihypertenzní léčby,“ říká MUDr. Jaromír Ožana z projektu Srdce v hlavě.
Zdravý životní styl, především středomořská strava, dostatek pohybu a omezení kouření a alkoholu, vede ke zdraví srdce, cév a tím pádem i mozku. Navíc prodlužuje dobu života. Nedávná studie například zjistila , že 65leté ženy se čtyřmi nebo pěti zdravými faktory měly očekávanou délku života 24,2 let – což je o o 3,1 roku více v porovnání se ženami, které měly pouze jeden nebo žádný zdravý faktor.
Ucpané tepny mohou vést k mrtvici i demenci
Zdravé tepny jsou normálně elastické a umožňují volný průtok krve. Pokud ztuhnou nebo se céva zásobující mozek krví úplně ucpe, krev nemůže proudit a následkem bývá mrtvice. V závislosti na tom, která část mozku je poškozena, mohou oběti mrtvice ztratit řeč nebo schopnost plynulého pohybu, dojít může i k ochrnutí.
K demenci může dojít z podobných důvodů, tedy když se mozku nedostává dostatek krve kvůli ucpaným nebo poškozeným tepnám nebo protože je srdce slabé. Pokud se zlepší vaše kardiovaskulární zdraví, zlepší se i kognitivní funkce.
Cukrovka postihuje srdce i mozek
Zatímco cukrovka není sama o sobě považována za kardiovaskulární nemoc, je u lidí s cukrovkou dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Alzheimerova choroba. Proč? Mozkové funkce vyžadují neustálý přísun glukózy jako zdroje energie. Nadbytek glukózy může ovlivnit konektivitu mezi oblastmi mozku, což nakonec vede ke kognitivním potížím. Vysoká hladina glukózy může také poškodit krevní cévy, což vede k infarktu nebo mrtvici.
Zdroje:
https://www.bmj.com/content/377/bmj-2021-068390
https://www.prevention.com/health/a42508458/heart-brain-connection/
Sledujte nás v Google Zprávách