Zápal plic neboli pneumonie je závažné onemocnění plic, nad kterým bychom rozhodně neměli mávnout rukou, natož se ho pokoušet přecházet. Nejčastěji bývá nemoc způsobená infekcí, která může být bakteriální, virová nebo vzácněji i plísňová. K rozšíření bakterie do plic pomáhá oslabená imunita, třeba po nedávném prodělání virózy nebo způsobená únavou, stresem či dehydratací.
Jak se projevuje zápal plic
Mezi hlavní příznaky zápalu plic patří kašel – často s produkcí hlenu, který může být zabarvený dožluta, zeleně nebo s příměsí krve, dále dušnost, bolest na hrudi, horečka a zimnice, únava a slabost, nebo dokonce zmatenost a zrychlený srdeční tep a dýchání. U dětí a seniorů mohou být příznaky méně typické, například jen únava, zhoršení chuti k jídlu nebo podrážděnost. Někdy tak můžeme zdravotní stav zaměnit za chřipku. „Pokud je pacient schvácený a je mu špatně více jak 4 dny, pak bych doporučil navštívit svého praktického lékaře. Dále také v případě, pokud by se objevily i další příznaky jako třeba nadměrná dušnost, vykašlávání krve nebo něco podobně závažného,“ radí prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
Problém je podle lékaře Sovy hlavně u seniorů, kteří obvykle mají ještě přidružená onemocnění, ať už jde o kardiovaskulární nemoci, nebo jiná chronická respirační onemocnění. U takových lidí je prý vyšší riziko, že zápal plic propukne. Pokud se tedy tyto ohrožené skupiny lidí necítí nejlépe a mají podezření na zápal plic, je lepší vždy vyhledat praktického lékaře.
Jak léčit zápal plic?
Inkubační doba se u zápalu plic odvíjí od původu onemocnění. U bakteriální pneumonie trvá 1 až 3 dny, u virové 4 až 6 dní. Pokud je na vině chřipkový vir, onemocnění se projeví v rozmezí 18 až 72 hodin po nakažení. Úspěšná léčba zápalu plic bez následků vyžaduje včasné stanovení diagnózy. U neléčených pacientů totiž může vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění. Také může dojít k přenosu infekce z plic do dalších částí těla (klouby či srdce). Diagnózu lékař může potvrdit rentgenem plic a laboratorními testy, léčba antibiotiky je po potvrzení nemoci většinou nezbytná.
Jak potlačit příznaky u zápalu plic
Antibiotika obvykle zabírají rychle, jak si ale můžeme v prvních dnech nemoci ulevit za pomoci běžně dostupných léků? „Určitě můžeme použít prostředky k tlumení jednotlivých příznaků, jako je kašel a teplota. To znamená nasadit nějaká antipyretika na snížení horečky a dále sirupy či kapky, které naředí hlen a usnadní vykašlávání,“ radí lékař Sova. Lékař ve většině případů předepíše antibiotika. Rekonvalescence po zápalu plic se odvíjí od toho, v jakém stavu pacient je. Všeobecně ale podle předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním platí, že pokud se po týdnu od nemoci cítíme dobře, je na místě vrátit se pomalu do běžného života, samozřejmě s tím, že se budeme šetřit a nebudeme tělo zatěžovat nadměrným stresem nebo třeba náročným tréninkem.
Je zápal plic nakažlivý?
Míra nakažlivosti závisí na tom, v jaké fázi se nemoc zrovna nachází. Nejvyšší je v období kašle – pokud navíc pacient vykašlává hleny, nakažlivost stoupá. Zápal plic ale nemusí být vždy nakažlivý. „Dnes se dokonce ukazuje, že většina zápalů plic pochází z našich vlastních bakterií, které máme v organismu přirozeně. Když ale dojde z nějakého důvodu k narušení naší obranyschopnosti, pak se můžou tyto bakterie rozvinout v zápal plic,“ vysvětluje odborník Sova. Podle něj je nejlepší prevencí tohoto respiračního onemocnění především kvalitní a vyvážená strava, dostatek spánku, pohyb na čerstvém vzduchu a především otužování.
Zdroje:
https://www.nzip.cz/clanek/1116-zapal-plic-pneumonie
https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/zapal-plic-priznaky-nakazlivost-a-lecba/