Jedná se o onemocnění, které je způsobeno vysokým krevním tlakem v plicních cévách. Třiadvacetiletý kameraman Martin jím trpí už od školního věku. V dětství se začal častěji zadýchávat, zpočátku tomu ale nevěnoval pozornost ani on, ani jeho rodiče. Rychle však zpozorněli, když se, tehdy nadějný sportovec, musel každých sto metrů zastavit a nemohl ani vyjít schody. Začal kolotoč vyšetření, na jehož konci si vyslechl diagnózu, se kterou bojuje dosud. „Nejprve měli lékaři podezření na astma, ale brzy jsme se přesunuli na kardiologické oddělení. Skončil jsem tehdy v Dětské nemocnici v Brně a poprvé slyšel diagnózu plicní hypertenze,“ vzpomíná Martin. Tehdy mu vážnost nemoci nijak nedocházela, spíše mu vadilo, že musí trávit letní prázdniny v nemocnici. Plicní hypertenze je nemoc, při které se zvyšuje krevní tlak v plicích. To vede k nadměrné námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje a může postupně selhat. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami.
Martin trpí plicní hypertenzí už od dětství
Život s hadičkou byl omezující, dnes už žije pacient normálně
V dětské nemocnici lékaři Martinovi poprvé zavedli do srdce katetr z pumpy, která přímo do plicních cév dávkuje lék. Na život s hadičkou v srdci si Martin zvykl poměrně rychle. Stejně tak jeho rodiče, kteří se museli naučit správně míchat a dávkovat léky, bez kterých by se Martinův stav začal opět horšit. „V dospívání to nebylo úplně příjemné, nemohl jsem dělat to, co ostatní, třeba jezdit na tábory nebo školy v přírodě. Rodiče se o mě báli a musel jsem být pod dohledem nebo museli jezdit se mnou,“ říká. Přes střední elektrotechnickou školu se později dostal až ke studiu filmařiny na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a dnes pracuje jako kameraman u filmu. Nemoc už ho neomezuje. „Mohu studovat, ale i sportovat nebo cestovat. V tuto chvíli je nemoc stabilizovaná, nijak se nezhoršuje a většinu času o ní ani nevím,“ říká.
Dříve se hodně zadýchával, díky moderní léčbě už ho dnes nemoc téměř v ničem neomezuje
Plicní hypertenze – nemoc, která se objevuje i u dětí
V posledních letech pozorují lékaři nejen rostoucí počty diagnostikovaných pacientů s plicní hypertenzí u dospělých, ale právě i u mladších pacientů, dokonce dětí. Pokud se chorobu podaří odhalit včas, mají díky inovacím v léčbě velkou naději na normální život. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května), který tradičně připomenou modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. Modrou barvu pro nasvícení volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty. Čím je ještě nemoc typická? Nejčastěji ji lékaři objeví jako komplikaci jiného onemocnění srdce a plic. Má ovšem také celou řadu jiných příčin. Za jejím vznikem mohou stát autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie.
Nemoc provází modré rty i otoky nohou
„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může vést k jejímu postupnému selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., kardiolog z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Častým, ale již pozdním příznakem jsou podle něj otoky kotníků a nohou. Díky řadě studií a pokročilé medicíně dnes prý lékaři dokážou výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc, ale hlavně pacientům prodloužit kvalitní život.
Se vzácnými formami plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich pak 150–200 přibude. Podle odhadu lékařů další stovky lidí o své nemoci ale vůbec nevědí. Včasná diagnóza podle expertů přináší pacientům s plicní hypertenzí delší život. „I v letošním roce symbolicky věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí, a to výstupem na Vyšehrad. Snažíme se o jakoukoliv osvětu, která u případů plicní hypertenze pomůže ke včasné diagnóze a rychlejšímu zahájení léčby,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.
Zdroje:
prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., kardiolog z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
