Táta malé Elišky vyrazil s kamarádem na nákupy coby spolujezdec. Řidič ztratil nad autem kontrolu a došlo k vážné nehodě. „Probouzím se po operaci v nemocnici. Ptám se hned na Péťu. Není na tom moc dobře. Má hodně zlomenin, rozdrcenou pánev, úraz páteře, plic, žeber. Ale hlavně poranění mozku,“ popisuje první okamžiky po nehodě řidič auta, který se pod sbírku na Petrovu léčbu v centru Wachkoma ARCADA a program aplikace kmenových buněk na PomáhámeŽivotu.cz podepsal jako Nešťastný kamarád.

Zdroj: Youtube

Petr je totiž už rok ve vigilním kómatu – v noci spí, přes den je bdělý, těká očima, vydává občas různé zvuky, ale s okolím nekomunikuje. „V nemocnici, ani nebudu jmenovat které, mi řekli, že se dokážou postarat o jeho tělesnou schránku, ale léčit už ho nebudou,“ svěřila se televizi Fabex Ostravsko jeho maminka Hana Benediktová. Ta se rozhodla nevzdat a hledat další cesty jak vrátit svého syna do života. Tak se dostali do ostravského centra Wachkoma ARCADA, které se zaměřuje mimo jiné i na péči o pacienty ve vigilním kómatu.

Základem je kromě lékařské péče a zajištění základních potřeb (hygiena, výživa, vyprazdňování) také rehabilitace, komunikace a stimulace pacienta. Pacienti v bdělém kómatu mohou mít v různé míře zachovaný sací reflex, polykání či žvýkání, někteří mohou být schopní fixovat očima předměty nebo reagovat na určité podněty a pokroků lze dosáhnout právě tréninkem těchto dovedností. V rámci fyzioterapie se zabraňuje tuhnutí těla a zkracování svalů, které v pokročilých fázích deformují končetiny i celé tělo. Pomocí nejrůznějších přístrojů se například stimuluje úchop, pacient mění polohy, nacvičuje se běžný pohyb. „Pokroky jsou veliké,“ chválí si Petrova maminka. „Péťa už zvládne polknout jídlo.“

Veškerý personál přitom s pacientem komunikuje, jako by byl zcela při vědomí. „Nevíme, na jaké úrovni nás jednotliví pacienti vnímají. Máte tu klienty, kteří se usmějí, když promluvíme, sledují nás očima. Ti, kdo už se z vigilního kómatu probrali, říkají, že vnímali, co se kolem nich dělo,“ vysvětlil pro Fabex Ostravsko fyzioterapeut z centra Wachkoma ARCADA Pavel Janík.

Zakladatelem a současným ředitelem neurorehabilitačního centra je Miloš Svoboda, adoptivní otec dnes již dvacetiletého Davida, který je ve vigilním kómatu už sedmnáct let. „Tehdy jsem podnikal a byl to pro mě impuls změnit směr. O našem zdravotnickém systému se říká, že je vynikající, ale někdo by už měl sebrat odvahu a říct, že není všechno v pořádku. Jsme vynikající v akutní péči, kdy umíme člověka zachránit, ale následná péče už tak dobrá není,“ řekl Svoboda TV Fabex. Se synem se neměl kam obrátit, musel vyrazit do zahraničí. To ho inspirovalo k založení centra ARCADA, kde se vedle péče o pacienty zaměřují i na podporu rodinných příslušníků. „Rodina hraje zásadní roli v životě a péči těchto pacientů,“ píše se na webu centra.

Kolem Petra Benedikta se shlukli i přátelé, kteří se snaží oslovovat média a shánět peníze na další péči i nové lékařské postupy. Prognóza pacientů ve vigilním kómatu se postupem času zhoršuje. Větší naději na vyléčení mají ti, kteří se do vegetativního stavu dostali kvůli poranění mozku (další možností jsou infekce, nádor, otrava či degenerativní onemocnění), vyšší šanci mají mladší pacienti. „Po mnoho let převažoval názor, že pacient nemá žádnou reálnou šanci na získání vědomí, pokud byl ve vegetativním stavu 12 měsíců po traumatickém poranění mozku nebo tři měsíce po netraumatickém poškození. Byla však provedena studie, v níž byla skupina 50 pacientů, kteří byli v období přetrvávajícího vegetativního stavu po dobu nejméně šesti měsíců. 10 % pacientů nabylo minimální vědomí a dalších 14 % získalo více než jen minimální vědomí. Toto zlepšení nastalo po uplynutí více než jednoho roku,“ citují na webu centra ARCADA studii profesora Andrease Bendera.
Právě proto i všichni blízcí Petra Benedikta věří, že snaha vrátit ho do života rozhodně má smysl a že se zase uvidí se svou dcerkou Eliškou, která pro něj byla vším.

Zdroj:
informace rodiny
comavigile.com
RUBÁŠOVÁ, Pavla. Vliv rehabilitace u pacientů ve vigilním komatu Online. Bakalárska práca. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Faculty of Health Care Studies. 2012. Dostupné z:
https://theses.cz/id/51b6gu/
Unresponsive wakefulness syndrome: a new name for the vegetative state or apallic syndrome