Když se před dvěma lety na konci listopadu pan Stanislav (61) obrátil se ztíženým dýcháním a pokašláváním na svého praktického lékaře, dozvěděl se, že má zápal plic. „Přišel jsem s tím, že je to obyčejná viróza, která se nezlepšovala. Dýchalo se mi čím dál hůř,“ vzpomíná Stanislav z Darkovic u Hlučína. Praktik mu tehdy předepsal antibiotika. Ani po nich se však Stanislav necítil lépe.

Zdroj: Youtube

Kvůli „problémům na plicích“ nemohl ani dýchat

Praktik proto pacienta poslal na vyšetření k plicnímu lékaři, který se snažil zápal plic přeléčit dalšími antibiotiky. „Ani to mi tehdy nepomohlo. Ušel jsem pět kroků a musel jsem se zastavit a opřít o stěnu, protože jsem nemohl dýchat a jenom jsem sípal. Spát vleže jsem taky nedokázal, jenom vsedě, v křesle,“ popisuje Stanislav. Plicní lékař mu proto při kontrole doporučil návštěvu kardiologa. Ten ho objednal až za dva a půl měsíce. „Naštěstí se mi asi po deseti dnech z ordinace ozvali, že se jim uvolnilo místo a mohu přijít,“ říká Stanislav.

Kardiolog odhalil selhání srdce, následovala hospitalizace

U kardiologa se dozvěděl, že příčinou jeho dechových potíží, zavodnění a dalších zdravotních problémů je srdeční selhání, nikoliv problémy s plícemi. Při tomto onemocnění totiž srdce nezvládá pumpovat do těla dostatečné množství okysličené krve a zásobovat jí ostatní orgány. V důsledku toho dochází k hromadění tekutiny a příznakům, jako jsou dušnost, únava, otoky břicha nebo nohou, které se projevily i u pana Stanislava. Kardiolog jej proto nechal hned převézt do nemocnice. „V ostravské fakultní nemocnici mi z plic odsáli několik litrů tekutin. Říkali mi, že jsem přežil svou smrt. Nepřijel jsem za pět minut dvanáct, ale ve dvanáct pět,“ vzpomíná dnes už s úsměvem. Srdce mu tehdy fungovalo jen na 15 %, hranice normy je přitom kolem 55 %.

Stanislav ležel v nemocnici celý týden na kapačkách a i po návratu domů musel užívat velké množství léků, aby se jeho srdce dalo co nejvíc do pořádku. „Teď mi ‚šlape‘ na 48 %,“ pochvaluje si. Postupně se dokonce vrátil ke své práci řemeslníka. Přiznává ale, že to není jako dřív – rychleji se unaví. „Když pracuji vkleče a pak se potřebuji postavit, musím pomalu, aby se mi nezatočila hlava. Dřív mě tyto problémy netrápily, to jsem strčil do kapsy i mnohem mladší řemeslníky,“ vzpomíná Stanislav.

Předtím, než mu srdce začalo selhávat, byl hodně aktivní – lyžoval, jezdil na snowboardu a tančil country. Nyní je opatrnější a sportovní aktivity zatím vynechává. „Lékaři mi řekli, abych se nepřetěžoval. A když vidím, že i při práci mi pohyb dělá problémy, tak se ještě sportovat neodvažuji. Ale chybí mi to,“ komentuje Stanislav. I když jeho srdce dnes díky léčbě funguje lépe, musí pravidelně chodit na kontroly. „Po propuštění z nemocnice jsem měl kontroly několikrát týdně. Dnes už chodím jednou za dva nebo tři měsíce, ale stále si mě hlídají,“ uzavírá Stanislav.

Co je srdeční selhání a komu hrozí?

Při srdečním selhání nezvládá srdce pumpovat do těla dostatečné množství okysličené krve a zásobovat jí ostatní orgány. Jeho odhalení ztěžuje fakt, že první příznaky se často projevují v jiných částech těla než u srdce a lidé je přisuzují vyššímu věku a nízké fyzické kondici. V důsledku snížené čerpací funkce při srdečním selhání dochází k hromadění tekutiny a příznakům, jako je dušnost, únava, otoky břicha nebo nohou. Část pacientů také pozoruje nespavost, nechutenství či nepravidelné nebo rychlé bušení srdce. K rozvoji srdečního selhání obvykle dochází po prodělání infarktu nebo u pacientů se srdeční arytmií. Více informací o srdečním selhání včetně jednoduchého testu lze najít na www.srdcedycha.cz.

Zdroje:

https://patient.boehringer-ingelheim.com/cz/srdce-dycha/