Dá se udržet tempo s mladými tanečníky?

V mém životním nastavení není udržet tempo s někým jiným, ale spíše naslouchat svým vlastním potřebám. Myslím si, že každé období života přináší jiné zkušenosti, jiné vnímání těla, pohybu a situací, které se v případě tanečníků propisují do jejich pohybového a interpretačního vyjádření. Pokud se choreografovi podaří rozkrýt a pracovat se specifickými kvalitami staršího performera /tanečníka, věřím, že může diváka zaujmout svým vyzrálým a osobitým projevem a poskytnout mu jedinečný zážitek z tanečního představení.

Zdroj: Youtube

Co jste musela ve své práci omezit po výměně kyčelního kloubu?

Po operaci mám kloubní jamku daleko hlubší, což se projevilo ve flexibilitě kyčelního kloubu, která je oproti mým dřívějším možnostem daleko menší. Vnímám, že se vztahy jednotlivých svalových skupin uvnitř těla proměnily a celkové nastavení těla je jiné. Stále zkoumám, jaké jsou jeho možnosti a kam mě v rozsahu pohybu pustí.

Dnes už tančíte. Jak rychle jste se vrátila zpět a co vám pomohlo? 

Týden po operaci jsem začala s rehabilitací pod odborným vedením fyzioterapeutů na Malvazinkách. Dostala jsem řadu cvičení, které jsem potom individuálně několik hodin denně prováděla. Využívala jsem různé pomůcky od Erica Franklina, například overbally, therabandy, s nimiž jsem měla zkušenost ze seminářů s Markétou Roth Elblovou, která je u nás jedna z mála certifikovaných lektorek Franklinovy metody. Na moji intenzivní rehabilitaci se výrazně podepsala skutečnost, že jsem po operaci necítila žádné bolesti a měla jsem čas jen pro sebe.
Na taneční sál jsem se vrátila asi dva měsíce po operaci, kdy jsem sama hledala a zkoušela, co mi tělo umožní. Bylo to opatrné a přistupovala jsem k tomu s velkou pokorou. Samozřejmě jsem si vědoma, že výhodou tanečníka je jeho schopnost citlivého, empatického přístupu k vlastnímu tělu, které velmi dobře zná, stejně jako jeho potřeby. Dokáže vnímat detaily těla v pohybu, což při novém nastavování postury v rámci rehabilitace je jeho velkým benefitem.

Co byste doporučila někomu, kdo se na takovou operaci chystá?

Myslím si, že základ je v přijetí samotného rozhodnutí jít na operaci. Zdá se to sice banální, ale je důležité věřit ve změnu kvality života, kterou operace přinese a zbaví vás intenzivní a každodenní bolesti. Osobně mi velmi pomohla několikaměsíční intenzivní fyzická a mentální příprava na zákrok. Jinými slovy, aby mé tělo bylo zdravé a v kondici, onen „cizí element“ dokázalo přijmout a rychle se zotavit. Věděla jsem, že TEP ovlivní mou profesi, kterou miluji a věnuji se jí celý život, proto jsem si přála, aby následky byly co nejmenší a mohla jsem se zabývat tím, co mě naplňuje. Zároveň jsem si uvědomila, že české zdravotnictví právě tuto předoperační přípravu velmi zanedbávaná a podceňuje ji.

Jsou figury, na které si už s novým kloubem netroufáte?

Tanec nevnímám jako soustavu figur, takže vám konkrétně neřeknu, které již nedělám. Je to nejen totální endoprotéza kyčelního kloubu ale i celková opotřebovanost těla vzhledem k mému věku, která limituje některé moje dřívější fyzické schopnosti a dovednosti.

Tanečnice si musí hlídat i figuru. Máte nějaké tajné tipy, jak na to po čtyřicítce?

Je nutné zařadit pohyb (jako je obyčejná chůze do práce, jízda na kole nebo bruslích atd.) a fyzickou práci do „seznamu“ svých běžných a každodenních aktivit… U těch více náročnějších, například zvedání těžších věcí, si být vědom, jak vykonávaný pohyb správně provádět. Pro mě je podstatné také neopomíjet péči o své mentální zdraví a snažit se udržet si nadhled v životě, neztrácet naději a humor, žít v radosti.

Čím hřešíte? A co zdravého si naopak dáte s velkou chutí?

Miluji sladké pečivo právě vytáhnuté z trouby, stejně jako ovoce a zeleninu všeho druhu v jakékoli úpravě.

Zdroj: autorský rozhovor

Andrea Opavská patří mezi nejvýraznější osobnosti současného tance. V souboru Lenka Vagnerová & Company získala za výkon v inscenaci Gossip získala nominaci na Cenu Thálie a za výkon v inscenaci La Loba dokonce obdržela jednu z prestižních cen na edinburském festivalu Fringe. Dlouhá léta aktivní kariéry však s sebou přináší i postupnou transformaci do další životní cesty - Andrea prodělala kompletní endoprotézu kyčelního kloubu, což také mělo svůj vliv na prozatímní ukončení aktivního vystupování na jevišti. Na scénu se vrátila v ještě lepší formě a věnuje se také v pedagogické činnosti. V současné době ji můžete vidět například v novém představení 42+PEOPLE: SOFTER SKILLS, které je mezigeneračním dialogem, ve kterém se představí tanečníci ve věku 42+ let spojující všechny hodnoty současného tance. Projekt 42+PEOPLE založil Václav Kuneš se souborem 420PEOPLE a v druhém ročníku představil choreografii zahraničního umělce Edana Gorlicki v podání tanečnic - Helena Arenbergerová, Andrea Opavská, Veronika Kornová.