Když se mluví o různých typech krve, setkat se můžete nejen s rozdělením do krevních skupin (A, B, AB a 0), ale také se uvádí takzvaný Rh faktor. Svůj název dostal podle opic, makaků rhesus, které se využívaly jako laboratorní zvířata a při pokusech byl objeven antigen označovaný písmenem D.

Silný antigen a protilátky

Přibližně 85 % lidí má tento antigen přítomný na červených krvinkách, což se označuje jako Rh+. Lidé, kteří jej přítomný nemají, mají krev Rh−. „Antigen D je velmi silným antigenem a vyvolává tvorbu protilátek. Proto člověk, který sám tento antigen nemá, si protilátky většinou již po prvním kontaktu s tímto antigenem D vytvoří. Jedná se nejčastěji o těhotenství u žen, které jsou Rh negativní a jejich miminko je Rh plus,“ vysvětluje MUDr. Jana Zítková, lékařka z plazmaferetického centra Amber Plasma.

Zdroj: Youtube

Kdy hrozí zdravotní komplikace a úmrtí miminka?

Během těhotenství, ale hlavně při porodu proniká malá část krve plodu do krve matky. Již 0,1 ml krve stačí, aby se protilátky začaly tvořit. Pokud by došlo u nastávající maminky k vytvoření protilátek, může to mít neblahé důsledky při dalším těhotenství. Tyto protilátky totiž v těle zůstávají, a jestliže žena znovu otěhotní a druhé dítě bude mít opět Rh+ po otci, mohou se u něj objevit vážné zdravotní komplikace, postižení, nebo dokonce může dojít k úmrtí. „Jednoduše by se dalo říci, že pokud se imunitní systém těhotné potká s něčím, co dosud nezná – v tomto případě s Rh pozitivním faktorem plodu – bojuje proti této neznámé struktuře právě vytvořením vlastní protilátky. A když se příště s takovou strukturou setká, což může být v další graviditě, rovnou začne masivní útok imunitního systému ženy, který má za úkol tuto strukturu zneškodnit. Konkrétně její vytvořené protilátky projdou placentou k plodu a poškodí jeho červené krvinky. Mohou způsobit až jeho odumření,“ popisuje možné riziko MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Injekce s imunoglobulinem jako prevence

Zatímco v dřívějších dobách docházelo kvůli inkompatibilitě Rh faktoru u maminky a děťátka k opakovaným potratům nebo úmrtím narozených dětí, dnešní medicína naštěstí nabízí možnosti, jak komplikacím předejít. „Těhotné ženy, které mají Rh negativní faktor ve své krevní skupině, jsou zajištěny injekcí imunoglobulinu ve 27. týdnu těhotenství. Je to z toho důvodu, aby v jejich těle nedošlo k vytvoření vlastních protilátek, které by mohly v dalším případném těhotenství ohrozit vývoj plodu,“ objasňuje primářka Matoušková a doplňuje, že ještě před přibližně 10 lety se injekce v graviditě nepodávala, ale aplikovala se pouze po porodu. Nově se však zjistilo, že je tento postup pro těhotnou více bezpečný, protože malé množství krve plodu se může s krevním oběhem matky promísit naprosto nepozorovaně právě po 27. týdnu a včasná injekce proto zabezpečí maminku až do porodu. Injekční imunoglobulin v těle přetrvává jen omezenou dobu, jeho účinnost se tím snižuje, a proto je potřeba injekci opakovat. Další injekci tedy dostane maminka po porodu, je-li u jejího dítěte potvrzena krevní skupina s Rh pozitivním faktorem.

Dalšími možnostmi, kdy může dojít k tvorbě protilátek, je samovolný potrat, interrupce, předčasné odlučování placenty, operace pro mimoděložní těhotenství, podání Rh+ transfuze Rh− pacientovi, odběr choriových klků, plodové vody (amniocentéza) či pupečníkové krve (kordocentéza). Ve všech těchto případech gynekologové a porodníci ženě injekčně podávají tzv. profylaktickou, tedy preventivní dávku imunoglobulinu. Množství podaného imunoglobulinu se v jednotlivých situacích liší.

„Pokud například těhotná s krevní skupinou s Rh negativním faktorem podstoupí v 16. týdnu těhotenství odběr plodové vody, dostane po výkonu první injekci imunoglobulinu, další potom v 27. týdnu těhotenství a další po porodu,“ upřesňuje Matoušková. Preventivní podání injekce imunoglobulinu zamezí tělu vlastní protilátky vytvořit a další těhotenství Rh negativní ženy je potom bezpečné pro vyvíjející se plod.

Screening se provádí všem těhotným ženám

Aby se předešlo rizikům, které může způsobit přítomnost protilátek v krvi matky na miminko, provádí se na začátku těhotenství, nejpozději do 14. týdne, vyšetření protilátek u těhotných žen. Jedná se o doporučený postup Odborné gynekologicko-porodnické společnosti a tento test je takzvaně screeningový. „Prokáže, jestli jsou protilátky proti krevní skupině přítomné, nebo ne. Vyšetření se provádí všem těhotným. Je tedy jedno, jestli jsou Rh pozitivní, nebo negativní. Když je toto základní screeningové vyšetření negativní, v průběhu těhotenství ho už neopakujeme. Pokud vyjde pozitivně, potom je nutné cíleně pátrat, jaká protilátka je v krvi matky přítomná, jestli ohrožuje dítě rozvojem hemolytického onemocnění novorozence a jak moc je v krvi obsažena,“ popisuje primářka porodnice ve Slaném Markéta Matoušková. Nejznámější nepravidelná protilátka je právě proti Rh D faktoru, ale může se jednat i o řadu dalších protilátek, které se mohou v těle matky vytvořit například po podání cizí krve transfuzí.

Zdroje:

MUDr. Markéta Matoušková, primářka slánské porodnice

MUDr. Jana Zítková, vedoucí lékařka sítě plazmaferetických center Amber Plasma