Pupečníková krev je krev, která zůstává v placentě a pupeční šňůře po narození dítěte a přestřižení pupečníku. Tato krev je výjimečná svým obsahem vzácných krvetvorných kmenových buněk. Tyto buňky jsou mladé a nejsou zatížené získanými nemocemi, předchozí léčbou nebo procesem stárnutí. Díky moderním technologiím lze pupečníkovou krev uchovávat po desítky let, čímž se zachovává její potenciál pro budoucí využití. Pupečníková krev může hrát klíčovou roli při ochraně zdraví vaší rodiny v budoucnosti. Jediná možnost odběru je při porodu.
Odběr je bezbolestný
Pupečníková krev obsahuje různé typy buněk, v současnosti jsou nejvíce používány krvetvorné kmenové buňky. Její odběr a uložení je proto možné jen jednou – hned po porodu, kdy se odebírá do speciálního vaku a následně se uchovává pro pozdější využití. Odběry se provádějí zejména v případě, že jde o rodinu, kde se narodí k nemocnému dítěti sourozenec.
Odběr pupečníkové krve je zcela bezpečný a bezbolestný pro miminko i pro matku. „Maminka si ale musí rozmyslet, zda chce raději krev uschovat v bance, anebo nechat dotepat pupečník. Právě dotepání pupečníku má řadu pozitivních vlivů, například usnadňuje novorozenci poporodní adaptaci či snižuje riziko chudokrevnosti. Je ovšem důležité si uvědomit, že když budeme odebírat pupečníkovou krev hned po porodu do sběrného sáčku, nemůže tím pádem proudit pupečníkem k dítěti. Kdybychom měli nabírat krev do sáčku pro uschování v bance pupečníkové krve až po dotepání pupečníku, přestane krev dostatečně proudit a už jí nelze nabrat dostatek – pak by bylo ve sběrném sáčku více koncentrátu než pupečníkové krve a nebylo by možné ji použít,“ vysvětluje MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.
Pokud se zároveň odebírá i tkáň pupečníku, část z něho se odstřihne sterilními nůžkami a vloží se do sterilní zkumavky s transportním médiem. Odebraná pupečníková krev a tkáň se poté pečlivě zabalí a přenesou do specializované laboratoře nebo banky pupečníkové krve. Je důležité, aby pupečníková krev i tkáň prošly sterilním a kontrolovaným procesem zpracování a uskladnily se co nejdříve po odběru – zpracovány v laboratoři by měly být do 72 hodin od narození dítěte. Po zmrazení mohou být skladovány ve speciálních kontejnerech v parách tekutého dusíku s teplotou −196 °C mnoho let, až století. Pupečníková krev se uskladňuje v rodinné bance pupečníkové krve pro potřeby dítěte, kterému byla odebrána, nebo pro potřeby sourozence.
První úspěšná transplantace v Česku – příběh Lukáše
V roce 1988 byla v pařížské nemocnici sv. Ludvíka úspěšně transplantována pupečníková krev u dětského pacienta s Fanconiho anemií. Tato událost odstartovala éru dětských transplantací pupečníkové krve po celém světě, což vedlo k rozvoji bank pupečníkové krve.
Na jaře roku 1994 se tým lékařů v Motole sešel nad případem malého Lukáše, který trpěl syndromem líných leukocytů. Jeho imunita byla na nule a trpěl vážnými infekcemi. Když jeho maminka otěhotněla a bylo zjištěno, že očekávané dítě je zdravé, lékaři rozhodli o možném odběru pupečníkové krve při porodu. Odběr se vydařil a pupečníková krev byla připravena k transplantaci. Po dvou měsících byla provedena první transplantace pupečníkové krve v Česku. Přestože zpočátku nebyly výsledky jisté, chlapec se začal uzdravovat a pokračoval v plnohodnotném životě.
Budoucnost pupečníkové krve
Červenec je měsícem povědomí o pupečníkové krvi a osvěta usiluje o zvýšení povědomí o výhodách uchovávání pupečníkové krve, která zachraňuje životy. Už teď pomáhá lidem s onemocněním kostní dřeně nebo genetickými poruchami. Pupečníková krev je účinná při léčbě hematologických a onkologických onemocnění a neustále probíhají klinické studie zkoumající její potenciál v regenerativní medicíně. Odborníci předpovídají, že pupečníková krev bude hrát klíčovou roli v léčbě nemocí jako diabetes, srdeční onemocnění a regenerace poškozených tkání. Výzkumné týmy po celém světě pracují na maximálním využití jejího potenciálu, což přináší nové naděje a možnosti léčby vážných onemocnění.
Zdroje:
https://cordbloodcenter.cz/lukas-byl-prvni/
MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný
Sledujte nás v Google Zprávách