Cévní mozková příhoda (neboli mozková mrtvice či iktus) je způsobena porušením cévního zásobení mozku krví. V 90 % případů jde o nedokrevnost, tj. přerušení toku krve do některé části mozku. Pouze 10 % případů je způsobeno krvácením, prasknutím mozkové cévy. Bez krve, a tedy i bez kyslíku vydrží mozkové buňky (neurony) přibližně jen 5 minut, poté začínají odumírat. Pokud se tedy přívod krve a kyslíku do mozku rychle neobnoví, může dojít k vážnému trvalému poškození, nebo dokonce i smrti. O tom, zda se pacient po mrtvici vyléčí úplně, zůstane nehybný, či dokonce zemře, rozhoduje především čas.

Následky mrtvice jsou různé, od ztráty řeči po ochrnutí

Zdroj: Youtube

I když cévní mozková příhoda (CMP) neboli mrtvice nejčastěji postihuje lidi nad 70 let, čím dál častěji se objevuje i u mladých lidí. Ročně u nás zasáhne asi 23 500 lidí, častěji ženy než muže. Bohužel přes 70 % Čechů nepozná příznaky mozkové mrtvice nebo je podceňuje. Jenže každá promeškaná hodina zvyšuje rozsah poškození mozku a následky, které budou nemocného trápit až do konce života (ztráta řeči, hybnosti končetin nebo naprosté ochrnutí). Mnoho lidí se proto dostane do nemocnice pozdě. Mnozí zemřou, jiní se do smrti potýkají s obrovskými následky – nemluví, jsou upoutáni na lůžko nebo na vozík, kvalita života se prudce snižuje.

Tohle jsou tři hlavní příznaky mrtvice

Nejčastějšími příznaky mrtvice jsou povislý koutek (ochrnutá polovina obličeje), oslabení či ochrnutí končetin na jedné polovině těla a náhlá porucha řeči (pacient často nedokáže správně vyslovovat, zaměňuje slova nebo působí zmateně). K odhalení nejčastějších příznaků slouží test pod anglickou zkratkou FAST:

· F jako FACE (obličej): požádejte člověka, aby se usmál. Klesá mu koutek nebo oční víčko?

· A jako ARM (paže): zvedněte pacientovi ruce do předpažení. Má problémy udržet obě paže ve stejné výšce? Klesá jedna paže dolů?

· S jako SPEECH (řeč): položte člověku jednoduchou otázku, třeba jak se jmenuje nebo kde bydlí. Odpovídá nesrozumitelně, je zmatený?

· T jako TIME (čas): pokud zaznamenáte alespoň jeden z příznaků, je třeba okamžitě volat 155.

Pozor, mrtvici mohou avizovat i další příznaky, například brnění končetin, pocity na zvracení nebo velmi silné bolesti hlavy. Ani tyto příznaky není dobré podceňovat a raději ihned volat záchranáře. Pokusit se příznaky zaspat nebo čekat doma, až se příznaky zhorší a diagnóza se potvrdí, se rozhodně nevyplácí.

Nejezděte do nemocnice sami

Lékaři dlouhodobě varují před tím, aby se pacienti pokoušeli do nemocnice dostat svépomocí. Ne každá nemocnice je vybavená na léčbu mrtvice a může se stát, že pacient v dobré víře přijede na místo, které není na léčbu mrtvice vybaveno. Ztrácí se tak drahocenné minuty. Záchranáři naopak přesně vědí, kam nemocného odvézt.

Hodina a půl – čas, ve kterém se rozhoduje

Pokud se pacient dostane do nemocnice do 90 minut od prvních příznaků, má 50% šanci na úplné vyléčení. Čím déle trvá zahájení léčby, tím větší následky mohou být. Doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, předseda Cerebrovaskulární sekce ČNS CLS JEP, vysvětluje, co se v mozku následně děje a jak dlouho trvá, než dojde k nevratnému poškození mozku: „Do 4,5 hodin může lékař podat trombolýzu, při které se sraženina rozpustí, do 6 hodin je možné provést katetrizační odstranění krevní sraženiny – trombektomii, laicky řečeno se sraženina „vysaje“. V současné době je možné léčit některé pacienty pomocí trombolýzy až do 9 hodin a trombektomie až do 24 hodin. Nelze ale dopředu určit, u jakého pacienta bude tento typ léčby možný a zda léčba bude zcela úspěšná. Pokud pacient dorazí do nemocnice pozdě, zbývá už pouze léčit komplikace a čekat, jak moc bude mozek poškozen.“

Zdroje:

https://www.casjemozek.cz/

Doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, předseda Cerebrovaskulární sekce ČNS CLS JEP