Co se týče klimatizace, dělí se lidé na dva rozdílné tábory. Živě si pamatuju na neustálé rozbroje v mojí bývalé práci, kde rozlehlou open space kancelář obývalo na tucet zaměstnanců. Během léta se neřešilo nic jiného, než zda „klimošku“ vypnout, nebo zapnout. První tým se provokativně svlékal a předstíral omdlévání z vedra a neschopnost pracovat v takovém hicu. Druhý tým, kam jsem spadala i já, zase brblal, když klimatizace běžela několik hodin v kuse a naplno. Pro tyto případy jsem měla u pracovního stolu vždy připravené tlusté ponožky, svetr a konvici s teplým čajem, i když venku panovaly třicetistupňové teploty. Najít kompromis bývá někdy těžké, a to nejen mezi kolegy, ale i ve vlastní rodině, například při cestování autem. Ať už patříte mezi odpůrce, nebo příznivce klimatizovaných prostor, je dobré vědět, jakým způsobem se upravený vzduch zbavený vlhkosti odráží na našem zdraví.
Pozor na teplotní šoky
Asi nejvíce „nebezpečná“ je klimatizace kvůli změnám teplot, kdy tělo náhle přejde z velmi horkého prostředí do velmi chladného. To může způsobit náhlý pokles tělesné teploty, což zatěžuje především srdce a krevní oběh. Tento stres může zvýšit riziko srdečního infarktu a mrtvice, zejména u lidí s již existujícími srdečními chorobami.
„U lidí, kteří mají vysoký krevní tlak, je důležitá opatrnost, kterou si každý léčený musí zachovat ve větší míře než zcela zdravý člověk. V létě by si ale lidé trpící hypertenzí měli dát pozor především na teplotní šoky, které mohou způsobit nebezpečné výkyvy krevního tlaku,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě a dodává: „Je nutné si dávat pozor na přechod ze silně klimatizovaných místností do venkovního horka. Ideální rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku by neměl být větší než 5 stupňů. Člověk by si také neměl nechat klimatizaci foukat přímo na sebe, zejména ne přímo na hlavu.
Je dobré se také připravit na prudké změny teploty tím, že s sebou budete mít vrstvu oblečení, kterou si můžete vzít na sebe, když vstoupíte do chladnějšího prostředí.“
Klimatizace může snižovat vlhkost vzduchu, což může vést i k dehydrataci těla. A ta může zvýšit srdeční frekvenci a způsobit nízký krevní tlak, což znamená, že srdce musí pracovat více, aby pumpovalo dostatečné množství krve. Pokud tedy trávíte delší dobu v klimatizovaném prostoru, mějte u sebe vždycky tekutiny a pamatujte na zvýšený pitný režim.
Klimatizace napomáhá šíření bakterií
Dalším aspektem, na který bychom si měli dát pozor, je to, že klimatizace může vytvářet ideální podmínky pro růst a šíření bakterií a plísní, zejména pokud nejsou filtry pravidelně a správně čištěny a udržovány. Špatně vyčištěné filtry a vodní zásobníky mohou poskytnout vlhké a chladné prostředí, které mohou tyto mikroorganismy využívat k růstu. „Když se pak tyto bakterie a plísně dostanou do vzduchu mohou způsobit řadu respiračních problémů včetně alergií, astmatu, zánětu průdušek. Lidé s kardiovaskulárními chorobami mohou být obzvláště citliví na tyto respirační problémy. Dýchací obtíže způsobené infekcí nebo alergií mohou způsobit zhoršení příznaků srdečních chorob,“ upřesňuje prof. MUDr. Michal Vrablík. „V tomto směru je nejlepším řešením kvalitní vzduchotechnika a pravidelná výměna filtrů,“ říká Ondřej Mareček ze společnosti SSI Group, která zajišťuje správu budov různého charakteru a dodává: „V prostorách, kde vzduchotechnika není, pomohou například čističky vzduchu. Ty umějí vytvořit dýchatelnou atmosféru, ale kromě toho efektivně odfiltrují i prachové částice, které ztěžují dýchání zejména ve městech zatížených dopravou. Výkonné filtry ale také spolehlivě eliminují bakterie, viry, spory plísní a výrazně snižují i množství alergenů.“
Nepříjemné nachlazení v létě
I když je nachlazení obvykle spojeno spíše se zimními měsíci, paradoxně nás může potkat i v létě, a to právě díky používání klimatizace. Rychlé přechody mezi teplotami mohou tělo zaskočit a způsobit pokles imunitní reakce. Navíc se vysušená nosní sliznice stává náchylnější k virům. Jedním z častých příznaků je takzvaná „rýma z klimatizace“, která může vést až k následnému zánětu dutin. Dalšími mohou být bolesti v krku nebo angíny. Doporučuje se zvýšit konzumaci vitamínu C, pít teplé bylinné čaje a zkoušet inhalace se solí. Pokud se stav s nachlazením z klimatizace nezlepší, je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Pozor si dejte i během cestování letadlem, kde je klimatizovaný vzduch. Nikdo nechce dovolenou trávit s angínou, proto se do letadla vždycky dostatečně oblékněte a vyhněte se popíjení ledových nápojů, které tělo oslabují.
Zdroje:
prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě
