Do ordinace z její zkušenosti míří kvůli syndromu polycystických vaječníků zejména dvě skupiny žen: dívky ve věku 18 až 25 let, kterým vadí nespolehlivý cyklus, a ženy 25 až 35 let, které chtějí otěhotnět. „Pokud žena svou diagnózu zná a plánuje otěhotnět, ví, že musí problém řešit s předstihem. Nestává se proto často, že by pacientka s PCOS přišla na asistovanou reprodukci ve 38. Proto máme čas začít od základu změnou životního stylu a najít léčbu, která jí vyhovuje,“ sdílí svou zkušenost Irena Folauf. Na rozvoj onemocnění má totiž vliv špatná strava, nedostatek pohybu a stres.

Lékařka dodává, že pokud svůj problém začne pacientka s PCOS řešit včas, pak v naprosté většině případů otěhotní, jen často potřebuje více času a někdy pomoc svého gynekologa či odborníků na asistovanou reprodukci. Při IVF mohou mít ženy se syndromem polycystických ovarií mírnou „výhodu“: tím, že ovulují méně často než zdravé ženy, mívají i větší zásobu vajíček. „Ovšem pozor, nejde jen o kvantitu, ale především o kvalitu, která klesá s věkem, ať už ovulujete nebo ne!“ varuje Folauf před odkládáním řešení problému.

Co to ale syndrom polycystických ovarií vlastně je? Jde o onemocnění žláz s vnitřní sekrecí produkujících pohlavní hormony. V těle ženy se vyskytuje více mužských hormonů, než je běžné. Proto také některé pacientky mohou začít trápit „mužské“ problémy. Jde o řídnutí vlasů, ochlupení na břiše či zádech nebo nepříjemný knírek nad horním rtem. Stejně tak může syndrom vést ke zhoršení pleti a výsevu akné. Vlivem nerovnováhy se také může na břiše hromadit tuk – tedy onen pivní pupek i bez pití piva. Zajímavá je celkově souvislost mezi obezitou a PCOS – častěji onemocnění postihuje ženy s nadváhou, nicméně PCOS také rozvoj obezity podporuje.

Mnohem závažnější je ale onen nepravidelný cyklus. Pravidelné odlučování staré děložní sliznice projevující se cyklickým krvácením je dobrou prevencí vzniku různých abnormalit či dokonce karcinomu endometria.

Pro stanovení diagnózy je stěžejní přítomnost několika projevů nemoci. Jde o syndrom, tedy soubor příznaků, které se mohou ale také nemusí u pacientky vyskytovat. Spíše než sledování ochlupení či padání vlasů, které ženy děsí, ale nejsou zas tak běžné, se vyplatí brát v potaz ultrazvukové vyšetření vaječníků, kde se typicky zobrazí jakýsi perlový náhrdelník složený z jednotlivých cyst. Vypovídající hodnotu má také vyšetření krve, které může prokázat vyšší hladinu mužských hormonů, a samozřejmě je na místě sledovat pravidelnost cyklu.

Několikadenní odchylky nejsou nijak alarmující, problémem jsou několikaměsíční výpadky menstruace. To může být zavádějící u velmi mladých dívek. „První menstruace dnes přichází mezi desátým a dvanáctým rokem, to se posunulo. Tělo pak potřebuje i několik let, aby se cyklus ustálil, a nemá smysl se tím stresovat,“ vysvětluje gynekoložka. Trochu jiná je situace u dívek, jejichž matka nebo sestra mají PCOS diagnostikovaný. Tady existuje 20% šance, že se bude týkat i jí, a gynekolog by na to měl brát zřetel. Problémy poměrně lehce vyřeší hormonální antikoncepce, ale dívka by měla vědět, s jakým předstihem má později řešit svůj zdravotní stav před plánovaným otěhotněním. „Prosím, negooglete a zajděte raději ke gynekologovi. Není to konec světa a umíme s tím krásně pracovat,“ vyzývá ženy Irena Folauf.

Zdroj: autorský podcast