Lék na obnovu zubů má být primárně určen těm, kteří z vrozených příčin nemají plný počet dospělých zubů. Po úspěšných testech na zvířatech se japonský tým specialistů rozhodl v září tohoto roku zahájit klinické testy i na lidech. „Pokud budou všechny zkoušky úspěšné, má společnost v plánu uvést lék na trh v roce 2030,“ uvedl server Prima CNN News. V předchozích pokusech na zvířatech lék podnítil růst zubů „třetí generace“, které následovaly po mléčných zubech a poté po stálých zubech u dospělých jedinců.
Proč nám neroste třetí chrup?
O tom, kolik máme zubů, rozhoduje vícero genů. Japonská studie z roku 2021 ukázala, že cíleným zásahem do genů lze obnovit růst zubů u myší. Když vědci aplikovali nově vyvinutý lék myším a fretkám, narostl jim další přední zub. Vzhledem k tomu, že nové zuby rostly mezi stávajícími předními zuby a měly stejný tvar, předpokládá se, že lék u zvířat vyvolal právě tvorbu třetí sady zubů.
„Myšlenka růstu nových zubů je snem každého zubaře. Pracoval jsem na tomhle objevu už jako postgraduální student. Byl jsem přesvědčen, že se mi to podaří uskutečnit,“ řekl Katsu Takahaši, vedoucí výzkumný pracovník a vedoucí oddělení stomatologie a ústní chirurgie v lékařském výzkumném ústavu Kitano Hospital ve městě Ósaka. Vědci zjistili, že myši, kterým chybí určitý gen, mají zvýšený počet zubů. Dále zjistili, že protein zvaný USAG-1 syntetizovaný tímto genem omezuje růst zubů. Jinými slovy, zablokování působení tohoto proteinu by mohlo umožnit růst většího počtu zubů. „Počet zubů se u myší měnil díky mutaci jediného genu,“ řekl. „Pokud se nám výzkum povede dotáhnout do konce, věřím, že najdeme způsob, jak počet dospělých zubů měnit i u lidí,“ dodává.
Anodoncie může za chybějící zuby
Převratný lék by měl primárně pomáhat lidem s anodoncií, genetickým onemocněním, které neumožňuje růst plného chrupu. Kvůli ní mají pacienti přirozeně nižší počet zubů v ústech, v jedné z čelistí může dotyčnému chybět většina, či dokonce všechny zuby.
Touto vrozenou nemocí trpí asi 1 % lidí na planetě. V současné době neexistuje žádná léčba, která by řešila příčinu anodoncie, a tak pacienti v dospělosti obvykle dostanou implantáty nebo zubní náhrady. Teď pro ně ale existuje naděje, že se jim zuby obnoví. Jakmile se potvrdí, že lék nemá žádné škodlivé účinky na organismus, bude zaměřen na léčbu dětí s anodoncií ve věku 2 až 6 let. Pokud bude lék na regeneraci zubů úspěšný, může doslova změnit pravidla hry pro celý obor zubního lékařství.
Zdroje:
https://mainichi.jp/english/articles/20230609/p2a/00m/0sc/026000c