Vybavili jste si právě sci-fi seriály či filmy, kde stačilo přiložit přístroj k tělu člověka, a bylo jasné, co ho trápí a na co a kdy zemře? Z dnešního hlediska do procesu pořád vstupuje tolik proměnných, že není možné budoucnost předpovídat ani s pomocí špičkových přístrojů. Už dnes ale umíme zjistit, k čemu budeme náchylní a jak by to mohlo ovlivnit naše zdraví.

Zdroj: Youtube

Lidstvo, a tím i medicína, dnes čelí dvěma velkým výzvám: stárnutí a vymírání populace. Lze tedy předpokládat, že zdravotní stav každého jednotlivého člověka bude ještě cennější než dnes. Hlavními úkoly bude už nejen udržet při životě, ale udržet při životě v co nejlepší kondici. A pravděpodobně poroste i zájem o to, aby nutnost řešit nemoci a neduhy byla co nejnižší. Jak by tohle mohlo fungovat?

1)    Prevence nad zlato

Už dnes jsou na trhu běžně dostupné genetické testy, které vám mohou prozradit, jak se později nedostat do problémů. „Mladší lidé se zajímají primárně o lifestylovou genetiku – tedy testy týkající se hlavně výživy a sportu, u žen je velký zájem také o genetické testy řešící otázky krásy a hubnutí. Starší lidé se naopak více zajímají o testování predispozic pro různá onemocnění,“ vypočítává Barbora Procházková, vedoucí vědeckého teamu a senior vědkyně projektu Chromozoom. Ten nabízí kromě genetické analýzy i aplikaci, ve které lze najít tipy, jak se svými predispozicemi zacházet. Lidé se tak mohou dozvědět třeba to, jaký tip tréninku pro ně bude nejvýhodnější, na jaká zranění a onemocnění si dávat pozor nebo třeba jak rychle bude stárnout jejich kůže, které vitaminy a prvky jim mohou chybět. Podrobný genetický test vás tak může navést na důležitou prevenci, kterou možná teď zanedbáváte, nebo účinná opatření, aby se snížila pravděpodobnost, že se geny projeví. Typicky to platí třeba pro náchylnost k rakovině kůže či onemocnění očí, ale vědci už zkoumají i závislosti zapsané v genech. Hned po narození by tak mohlo být jasné, že budete mít slabost pro nikotin či alkohol, a přijmout účinná opatření.

2)    Rychlá diagnostika

Řeč tu není ani tak o akutních onemocněních typu nachlazení, ale o dlouhodobých onemocněních s plíživými začátky či nespecifickými projevy. Zatímco doposud pacienti s různými obtížemi zkoušejí babské rady, zvažují návštěvu specialisty a vyběhávají si doporučení od praktika, kterému leckdy musí dokazovat, že si nevymýšlejí, v budoucnu by mohly být běžně k dispozici testy, které by pacienta i lékaře navedly správným směrem. Už dnes se začínají objevovat nové testovací sady, které mohou rychle upozornit na obtíže, jejichž odhalení dosud trvalo i roky. Typickým příkladem jsou potravinové alergie a intolerance. „Potravinová intolerance je imunitně zprostředkovaná nesnášenlivost antigenů různých potravin, která se projevuje tvorbou specifických protilátek IgG (imunoglobinů). Konzumace pro vás ‚nevhodných‘ potravin pak může vyvolávat nejrůznější problémy, které si s konkrétním jídlem ani nespojíte, protože se mohou dostavit i několik hodin či dnů poté, co jste jídlo snědli. Důsledkem mohou být nejen trávicí potíže, ale i kožní problémy, únava, poruchy spánku, bolest hlavy nebo také neschopnost zhubnout,“ vysvětluje MUDr. Jan Špička, který zastupuje značku NEXTEOM. Zapomeňte na zdlouhavé odběry několika zkumavek krve v laboratoři – stačí i pár kapek krve ze špičky prstu, které si zvládnete odebrat sami doma, a hned máte jasno, jestli vám vadí některá ze 13 nejběžnějších složek potravin.

Dalším zajímavým typem testů jsou ty, jež analyzují složení mikrobiomu. Informace o významu bakterií v našich střevech jsou poměrně rozšířené: obyvatelé našich střev mohou ovlivňovat nejen naše trávení, ale i vstřebávání živin, schopnost zhubnout, sportovní výkon, odolnost vůči stresu, ale dokonce i náladu. Mezi aktuální novinky patří třeba analýza mikrobiomu v ústech. Můžete tak na základě výsledků předejít zubnímu kazu či rozvoji paradontózy, ale nově se ukazuje, že činnost bakterií v našich ústech ovlivňuje i riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, diabetes mellitus, některých typů rakoviny, onemocnění trávicího traktu, ale poněkud překvapivě může přispívat k častým infekcím horních dýchacích cest nebo dokonce k rozvoji Alzheimerovy choroby.

3)    Rychlý zásah

Právě posledně jmenovaná Alzheimerova nemoc patří k neurodegenerativním onemocněním, které způsobují změny na centrální nervové soustavě mnohem dříve, než si začneme všímat nějakých projevů nemoci. Právě to je ale okamžik, kdy by nejlépe zabíraly dostupné léky. Bylo by zvládnutelné plošné testování na podobně závažná onemocnění v počátečních stádiích? Mnohem pravděpodobnější je, že právě v těchto případech pomůže umělá inteligence (AI). Ta by měla mít na rozdíl od lékaře kapacitu vyhodnocovat objektivně rizikové faktory – probíhající onemocnění, aktuální obtíže, na které si pacient stěžuje bez zjevných příznaků, výsledky preventivních prohlídek a odběrů, rodinnou anamnézu, ale i upozornit na pravděpodobnost rozvoje nějakého onemocnění na základě srovnání osobních dat s daty tisíců dalších, u nich se za podobných okolností nějaký zdravotní problém nakonec projevil.

Umělá inteligence by mohla celkově zkvalitnit poskytovanou zdravotnickou službu a vyloučit lidskou chybu. To má význam v radiodiagnostice (čtení rentgenů či ultrazvuků apod.), kde může člověk udělat chybu z nepozornosti či nedostatku zkušeností právě s konkrétním nálezem. Velmi prospěšné by to mohlo být pro onkologické pacienty, kteří by se tak rychleji dostali do léčebného procesu. Vyšetření za pomoci AI nabízí zdarma svým pojištěnkám v rámci prevence rakoviny prsu Oborová zdravotní pojišťovna a zdravotnická skupina EUC. „Umělá inteligence pomáhá lékařům, podporuje je v určení diagnózy, ale není samostatný hodnotitel. Nenahradí zatím zcela lékaře, ale je šikovnou podporou. AI zvýší detekci o 20 procent a zároveň ušetří náklady,“ říká profesor Jan Daneš, odborník v oblasti radiologie a mamodiagnostiky a také předseda Komise pro program screeningu karcinomu prsu v ČR. V pilotním projektu v Mamodiagnostickém centru Waltrovka zatím proběhlo 3500 vyšetření a v několika případech umělá inteligence zachytila nádor, který lékaři neodhalili. Navíc nebylo třeba ani další sonografické vyšetření. Rychlé nasazení léčby je v případě karcinomu prsu naprosto zásadní.

4)    Volné ruce lékařů

Všechno, co zaznělo výše, má ještě jeden efekt: výrazně by se ulevilo i lékařům. Vědecký pokrok přináší jednak technologie, které jejich práci urychlí a zefektivní, jednak je může zbavit administrativy, zbytečných zdravotnických úkonů (další testy, dovyšetření, odesílání pacienta k dalšímu specialistovi). Ocenit by to mohli i pacienti, kteří zatím služby doktora využívají pouze sporadicky, ovšem jedním z důvodů odkládání návštěvy jsou i fronty v čekárnách nebo dlouhé objednací lhůty. Jedním z nástrojů, který by usnadnil život oběma stranám je i telemedicína – možnost spojit se s lékařem na dálku a vyřešit s ním obvyklé neduhy, předepsání léků nebo jen konzultaci nějakého problému. V Česku zatím služba výjimečná, ale například ve Švédsku jde o způsob, jak dostat zdravotnickou pomoc i do nejodlehlejších koutů šesté největší země evropského kontinentu. „95 % volajícím skutečně dokážeme na dálku pomoci. Mohu předepsat léky, odeslat žádanku ke specialistovi nebo do laboratoře, vypsat nemocenskou, ale velmi často lidé potřebují zkonzultovat třeba vyrážku nebo zda je nutná návštěva lékaře,“ popisuje denní praxi švédský lékař Sandro Zamarian.

Druhou pomocnou rukou by mohli být chatboti, kteří by například uměli pacienta objednat, podali mu obecné informace nebo od něj naopak důležité údaje zjistili. Spekuluje se dokonce o využití umělé inteligence při provádění preventivních úkonů. To by mohlo řešit situaci třeba u vytížených specialistů. Pacienti by procházeli preventivní kontrolou řízenou počítačem a teprve v případě nějakých nesrovnalostí by byli odeslání k lékaři. Odborníci si od toho slibují zvýšení počtu preventivních úkonů a časnější záchyt nejrůznějších onemocnění. K nešvarům zejména mladších generací totiž bývá právě zanedbávání prevence, protože když mě nic netrápí, proč absolvovat celé to martýrium s objednáváním, nekonečným čekáním, zařizování volna…? Přitom prevence bývá i otázkou přežití. Pokud by pacienti nechodili k lékařům s rutinnímu záležitostmi, vzrostla by zároveň šance, že se k nim dostanou ti, kdo jejich pomoc skutečně potřebují.

5)    Pomoc šitá na míru

Podobný efekt by technický pokrok mohl mít i v péči o pacienty s chronickým onemocněním, u nichž mohou nastat akutní život ohrožující stavy. Lze předpokládat, že pacienti budou ve stále větší míře nosit na těle senzory, které budou jejich ošetřovatelům dodávat informace o zdravotním stavu a v případě potřeby přivolají okamžitě pomoc. To se hodí například diabetikům či kardiakům, ale chytré přístroje monitorující zdraví mají mnohem širší použití. Takzvané wearables, elektronické přístroje k monitorování životních funkcí, mohou být cennou pomocí seniorům, stejně jako lidem potýkajícím se s vysokým tlakem, psychickými problémy, ovšem mohou například nahradit i antikoncepci či případně pomoci s otěhotněním. Aktuálně se na trhu objevují mikropočítače, které jsou schopné na základě tělesné teploty určovat fáze menstruačního cyklu ženy. Mají formu chytrých teploměrů, ale začínají se v tomto ohledu prosazovat i chytré prstýnky či hodinky. Mimochodem právě hodinky už vás dnes mohou upozornit, že nejste ve své kůži nebo že něco není v pořádku s vaším srdcem a podobně. Vyšší modely dokonce umožňují i měřit EKG nebo poslat zdravotní záznamy lékaři.

6)    Robotická přesnost

S pokrokem přichází i možnost přesnějšího lékařského zásahu či zvýšení šance na úspěch. Roboti se začínají prosazovat v oborech, kde je stěžejní preciznost zákroku – ortopedie, kardiologie, neurochirurgie, urologie, oftalmologie a podobně. Nahradit lékaře zatím nedokážou, ale tzv. roboticky asistované operace nabízejí lékaři možnost, jak operovat v místech, kam se lidská ruka nevejde, suplují omezené možnosti pohybu, eliminují lidskou chybu a zrychlují operace. To může mnoha oborům pomoci řešit i personální podstavy.
Roboti našli cestu také k lidské reprodukci – americká startupová společnost Overture Life vyvíjí robota, který dokáže oplodnit lidské vajíčko spermií, čímž by mohlo dojít k výraznému zpřístupnění a zlevnění asistované reprodukce. Na tomto poli našla uplatnění také výše zmíněná AI – i v Česku je možné využít služeb klinik, na nichž se využívá k vyhodnocení životaschopnosti embryí oplodněných tzv. in vitro. Dokáže to na základě databáze, kam se ukládají informace o všech embryích a úspěšnosti jejich dalšího vývoje.

7)    Sci-fi zázraky

Ač to bude nejspíš za pár desítek let znít směšně, některé výzkumy se zatím podobají spíš neuvěřitelným zázrakům (či noční můře), než procesům péče o zdraví, které budou jednou nejspíš běžnou praxí. Začněme od slabšího kalibru, kterým je 3D tisk orgánů. V případě potřeby tak není nutné čekat na dárce, který se v mnoha případech ani nemusí včas najít, prostě si ho vytisknete. Stejně jako vhodnou kost, protézu nebo pomůcku.
O něco větším oříškem pro vaši představivost můžou být i roboti v domácnostech seniorů, kteří by nahradili nedostatek personálu v sociálních službách v čase, kdy populace nezadržitelně stárne. Roboti by mohli pomoci se sebeobslužností, monitorovat zdravotní stav seniorů, testovat ho a přizpůsobovat se potřebám staršího člověka. I dnes žijí tito lidé často o samotě a jejich kognitivní schopnosti ochabují nečinností – robot by si se svým pánem či paní povídal o minulosti, připravoval si kvízy nebo jen tak nezávazně konverzoval, aby udržel mozek v kondici.

Asi nejtěžším kalibrem jsou úpravy genetické informace. Děti s genetickou vadou by mohly lékaři vyléčit náhradou vadného genu, případně už před oplodněním zařídit, že nezdědí vadné geny po svých rodičích. Kritici dnes asi nejznámější metody CRISPR namítají, že bude těžké pokrok zastavit a zabránit budoucím rodičům naplánovat si potomka na míru svých představ – je libo chlapce nebo dívku? Blond, modré oči, vysoké IQ a sportovní nadání? Tak moment, tady to je.

Zdroje:
- autorský text časopisu Kondice
-
AI that reads brain scans shows promise for finding Alzheimer’s genes
-
The first babies conceived with a sperm-injecting robot have been born
-
CRISPR/Cas: A powerful tool for gene function study and crop improvement