Nad rámec pojišťovnami hrazené péče můžeme absolvovat celkem nenáročné testy, které mohou odhalit přítomnost chronických zánětlivých procesů v našem těle. Ty mohou být pro nás budoucím rizikem pro vznik mnoha závažných onemocněních jako je cukrovka druhého typu, kardiovaskulární onemocnění nebo některé druhy rakoviny. Mezi takové testy patří: analýza střevního mikrobiomu, orálního mikrobiomu, screening civilizačních chorob, ale také vyšetření profilu omega-3 a omega-6 mastných kyselin nebo alergií a potravinových intolerancí.
Testo potravinové intolerance: Vyřaďte potraviny, které vám škodí
Stává se vám, že se po některých jídlech cítíte nafouklí nebo vás bolí břicho? Zkrátka máte pocit, že vám jídlo či potravina nesedla… Můžete také pociťovat častou únavu, aniž byste vůbec tušili, z čeho… nebo bolest hlavy a není to následkem nadměrné konzumace alkoholu… Na vině může být potravinová intolerance na některou potravinu nebo její složku.
„Potravinová intolerance je imunitně zprostředkovaná nesnášenlivost antigenů různých potravin, která se projevuje tvorbou specifických protilátek IgG (imunoglobinů). Konzumace pro vás „nevhodných“ potravin pak může vyvolávat nejrůznější problémy, které si s konkrétním jídlem ani nespojíte, protože se mohou dostavit i několik hodin či dnů poté, co jste jídlo snědli. Důsledkem mohou být nejen trávicí potíže, ale i kožní problémy, únava, poruchy spánku, bolest hlavy nebo také neschopnost zhubnout,“ vysvětluje MUDr. Jan Špička, který zastupuje značku NEXTEOM nabízející v rámci preventivní péče o zdraví několik druhů testů. Testy nás mohou upozornit na riziko mnoha zdravotních problémů a předcházet tak budoucím zdravotním komplikacím.
Jak vzniká intolerance?
Dispozici ke vzniku potravinové intolerance můžeme mít už v genetické výbavě, ale ve většině případů si ji bohužel sami vypěstujeme nesprávnou životosprávou. Především nezdravým jídelníčkem, kouřením nebo konzumací alkoholu. Všechny tyto vlivy pak mohu mít negativní účinky na složení našeho střevního mikrobiomu (tzv. disbióza) a následně na střevní sliznici, takže mohou vést k lokálnímu zánětu. Dlouhodobé dráždění střevní sliznice může způsobit rozvoj tzv. syndromu zvýšené propustnosti střeva (leaky gut syndrome), kdy dochází k pronikání natrávených potravin mezerami mezi buňkami ve střevní stěně do krevního řečiště, na které reaguje imunitní systém tvorbou protilátek.
Otestujte se
Pokud nejste ke svému tělu natolik vnímaví, abyste dokázali sami rozpoznat, která potravina vám škodí nebo nemáte čas vyřadit například lepek a sledovat, jestli se cítíte po čase lépe, nabízí dnes moderní medicína otestování intolerancí pomocí jednoduchého krevního testu.
Test probíhá buď samoodběrem kapilární krve (doslova pár kapek) z prstu nebo vám vzorek krve odeberou doma či v kanceláři podle vašich preferencí. Následně vzorek putuje do laboratoře, kde se krev testuje na protilátky IgG, které tělo po požití různých potravin či jejich složek produkuje. Podle toho, kolik organismus IgG vytvoří laboratoř vyhodnotí, jak dobře nebo špatně potravinu nebo její složku snášíte. Test zahrnuje celkem 13 potravinových skupin s různým počtem potravin. Základní postihuje potraviny, u nichž se potravinová intolerance v naší populaci vyskytuje nejčastěji. Patří sem bílkoviny kravského mléka (laktoglobulin, laktalbumin a kasein), lepek, vaječný bílek, ryby a mořské plody, ale mohou to být i některé druhy ovoce, zeleniny, ořechů, luštěnin, houby, káva nebo čaj.
Řiďte se semaforem
Výsledky vám přijdou pohodlně a bezpečně elektronickou formou. Výhodou je, že jsou srozumitelně interpretované, tak aby jim porozuměl i člověk bez lékařského vzdělání. Potraviny jsou rozděleny podle hladiny IgG celkem do tří skupin a označeny barevně jako semafor. Zeleně označené s nízkou hladinou IgG je možné jíst bez omezení, oranžově označené potraviny se střední hladinou IgG omezeně. Ale pozor, jestliže vám v testu vyjdou potraviny označené červeně (s vysokou hladinou IgG) je vaše nesnášenlivost vůči nim opravdu vysoká. V tom případě byste je měli ze svého jídelníčku nemilosrdně vyškrtnout. Jejich konzumace vám může způsobit nevolnost, bolest žaludku, plynatost, křeče, pálení žáhy, průjem, bolest hlavy, nervozitu i nepříjemné zvracení.
Nestačí jen potraviny vyřadit
Jestliže pro vás škodlivé potraviny z jídelníčku vyřadíte, můžete pociťovat zmírnění příznaků zhruba za měsíc. „Vyřazení nevhodných potravin není samospasné, pro dlouhodobý úspěch je potřeba změnit životní styl. Do svého života zařaďte pohyb, omezte alkoholické nápoje, dopřejte si dostatek odpočinku a snažte se vyhýbat stresovým situacím. Tyto celkové úpravy životního stylu včetně vyřazení nevhodných potravin pak skutečně mohou zabránit chronickým zánětům a tím i vzniku a rozvoji systémových onemocnění,“ vysvětluje Jan Špička.
Orální mikrobiom: Naše zdraví začíná v ústech
O důležitosti střevního mikrobiomu pro naše zdraví dnes již nikdo nepochybuje. Málokdo si ale uvědomuje, že abychom měli zdravý střevní mikrobiom potřebujeme mít zdravý i ten orální. Dutina ústní je totiž hned po střevě druhým bakteriemi nejosídlenějším místem lidského těla.
Ústa jako brána do lidského těla
„Ústní dutina je komplexní prostředí, které zahrnuje menší různorodá mikrobiální prostředí jako jsou zuby, dásně, bukální sliznice, měkké a tvrdé patro a jazyk. To vše tvoří druhově bohatý ekosystém, v němž se vyskytuje více než 700 druhů mikroorganismů,“ vysvětluje lékař J. Špička.
Zdravý orální mikrobiom přispívá nejen k našemu „ústnímu“ zdraví, ale i k tomu celkovému.
„Z hlediska ústního zdraví omezuje například tvorbu zubního plaku, pomáhá udržovat zdravé dásně a snižuje počet patogenních bakterií produkujících kyseliny, čímž snižuje bakteriální kyselou zátěž odpovědnou za rozvoj zubního kazu. V ústech také začínají trávicí procesy. Zdravý orální mikrobiom má tedy i vliv na dobré trávení,“ dodává Jan Špička.
Podle něj může nerovnováha a špatné složení ústního mikrobiomu vést k rozvoji zubního kazu, zánětu dásní a paradentózy. Právě paradentóza může mít podle některých vědeckých studií souvislost s kardiovaskulárními onemocněními, častou infekcí dýchacích cest, onemocněními zažívacího traktu, cukrovkou nebo i Alzheimerovou chorobou.
Zdravý orální mikrobiom není jen o zdravých zubech
Vyšetření orálního mikrobiomu začíná stěrem zubního plaku. Vzorek následně putuje do laboratoře, kde se analyzuje pomocí sekvenování nové generace. Stejně jako u ostatních podobných vyšetření výsledek přijde elektronickou formou. „Poskytne vám informaci nejen o stavu vaší ústní mikroflóry, její variabilitě a přítomnosti „hodných“, ale i nežádoucích patogenních bakterií. Příkladem může být přítomnost bakterie Streptococcus mutans, která má vliv na riziko vzniku zubního kazu. S jejím včasným odhalením můžete vzniku kazů zamezit. Důležité je, že komplikacím jako je zánět dásní, zubní kaz a zápach z úst můžete zabránit mnohem dříve, než je začnete vůbec pociťovat. Jste totiž o krok napřed,“ vysvětluje lékař.
Zdravým orálním mikrobiomem můžeme navíc snížit i rizika systémových onemocnění jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus, rakovina nebo pneumonie. S výsledky vyšetření dostanete i doporučení, co můžete změnit, aby se váš orální mikrobiom zlepšil. Kromě péče o chrup a pravidelné dentální hygieny sem totiž patří i úprava jídelníčku.
