Kvíz: Parkinson, Alzheimer, epilepsie. Znáte dobře neurologická onemocnění?

V České republice žije zhruba 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění a odhady pro rok 2050 počítají dokonce až s necelým půl milionem nemocných! Nejčastější je Alzheimerova choroba a Parkinsonova nemoc. Jaké další nemoci znáte a co o nich víte? Otestujte se v našem kvízu.

Častější výskyt neurodegenerativních chorob, jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, je obvykle spojován se stárnutím. Ale přibývají i další faktory. Výskyt těchto chorob mezi roky 1990–2016 stoupl až na 145 %. „V případě Parkinsonovy nemoci nárůst výskytu nevysvětlíme jen efektem stárnutí. Její výskyt narůstá o více než 20 % rychleji, než bychom očekávali. Příčinou je zejména negativní vliv toxických látek v životním prostředí, na který jsou zvláště citlivé buňky mozku produkující dopamin,“ uvádí již vědecky prokázanou souvislost prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Co víte o neurologických onemocněních? Otestujte si znalosti

V České republice nyní žije zhruba 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění a odhady pro rok 2050 počítají dokonce až s necelým půl milionem nemocných. Onemocnění napadající mozek jsou nejen častou příčinou úmrtí, pacienti ale kvůli nim strádají a zažívají takzvané ztracené roky v důsledku chronického neurologického onemocnění. Třeba Alzheimerova a Parkinsonova nemoc bývá obvykle spojována se stárnutím, přibývají ale i další faktory. Poznáte příznaky mrtvice nebo roztroušené sklerozy? Zjistěte to v tomto kvízu.

Proč k neurologickým poruchám dochází?

Co je příčinou, stále není podle lékařů úplně jasné. Častější výskyt neurodegenerativních chorob, jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, je ale obvykle spojován se stárnutím. Roli nicméně hrají i další faktory. „Neurodegenerace vzniká obecně na podkladě hromadění abnormálních bílkovinných shluků v mozkové tkáni a s tím souvisí zánik mozkových buněk – neuronů. Celkově bylo popsáno několik desítek neurodegenerativních onemocnění a každé z nich potom charakterizují tři základní vlastnosti: specifický typ bílkovinného shluku, počáteční postižení určitého místa v mozku a postupné šíření patologických změn v čase mozkovou tkání,“ říká MUDr. Filip Růžička, Ph.D., lékař Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN. Stupeň a konkrétní oblasti zasaženého mozku prý rozhodují o míře klinických příznaků, mezi které mohou patřit například různé typy afázie, poruchy paměti a orientace v prostoru, změny v chování, třes, zpomalený pohyb nebo nejistá chůze.

Poruchy řeči můžou znamenat prodělanou mrtvici

Řada akutních i chronických neurologických chorob se projevuje poruchou řeči, což je také prvotní varovný signál. „Právě afázie jsou proto důležitým příznakem, který bychom měli umět rozpoznat. Pokud vznikne náhle, například během několika minut, může jít o příznak mrtvice, která vyžaduje urgentní řešení. Pacient se v takových situacích nedokáže vyjádřit. Buď nemluví vůbec, nebo opakuje stejná jednoduchá slova nebo slabiky a sám je tím nepříjemně překvapen. Jde o takzvanou motorickou afázii. V jiných případech si toho není vědom, hovoří nesouvisle a jeho slovní produkce připomíná slovní salát, což je takzvaná senzorická afázie. Často se obě formy míchají navzájem,“ vysvětluje profesor Jech. V každém případě je to okolí, které musí tyto varovné příznaky včas rozpoznat a pacientovi zavolat záchranku.

Zdroj: Youtube

Neurologická onemocnění jsou poruchy, které postihují nervový systém, tedy mozek, míchu a nervy přenášející signály mezi těmito orgány a zbytkem těla. Tato onemocnění ovlivňují schopnost člověka ovládat svaly, řeč, smysly, myšlení, paměť nebo náladu.

Nejběžnější neurologická onemocnění

Za jejich rozvojem může stát genetická predispozice, mohou ale vznikat i v důsledku úrazů hlavy, infekcí, autoimunitních reakcí, pravidelného vystavování toxickým látkám nebo se mohou projevit jako součást procesu stárnutí. Léčba se liší v závislosti na konkrétním onemocnění. Například epilepsie může u některých pacientů vymizet, zejména u dětí, nebo se dá úspěšně léčit léky na kontrolu záchvatů. V některých případech je možné chirurgické odstranění ohniska záchvatů, což může vést k úplnému vyléčení. Naopak chronická onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, jsou nevyléčitelná. Pomocí medikace a fyzioterapie se ale dají mírnit příznaky, zvlášť když se nemoc podchytí zavčas.

Mozková mrtvice (cévní mozková příhoda): Dochází k ní, když je přerušena dodávka krve do mozku, což může vést k poškození mozkové tkáně a ztrátě funkcí, jako je řeč, pohyb nebo paměť.
Alzheimerova choroba: Jde o progresivní neurodegenerativní onemocnění, které vede k postupné ztrátě paměti a dalších kognitivních funkcí. Je nejčastější příčinou demence u starších lidí.
Parkinsonova choroba: Toto onemocnění ovlivňuje motorické funkce a projevuje se třesem, ztuhlostí svalů, zpomalením pohybů a problémy s rovnováhou.
Epilepsie: Jedná se o chronické onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty, které jsou důsledkem abnormální elektrické aktivity v mozku.
Roztroušená skleróza: Toto autoimunitní onemocnění napadá myelinový obal nervových vláken, což vede k narušení přenosu nervových impulzů a různým neurologickým symptomům, jako jsou svalová slabost, problémy s rovnováhou a koordinací, únava a další.
Migréna: Neurologická porucha, která způsobuje opakované silné bolesti hlavy, často doprovázené nevolností, zvracením a citlivostí na světlo a zvuky.
Amyotrofická laterální skleróza (ALS): Toto onemocnění způsobuje postupné degenerování motorických neuronů, což vede ke svalové slabosti, ztrátě schopnosti mluvit, hýbat se a nakonec i dýchat.
Neuropatie: Jedná se o poškození periferních nervů, které může způsobit bolest, ztrátu citlivosti, svalovou slabost a další symptomy v různých částech těla.