Česko má letos rekordní počet nakažených nemocí přenášenou klíšťaty. Od začátku roku do konce června 2024 už klíšťata infikovala 162 lidí klíšťovou encefalitidou a dalších 1 238 lymskou boreliózou. Taková čísla v České republice hygienici za posledních 10 let nezaznamenali. Encefalitida je virové onemocnění mozku, na které zatím neexistuje lék ani jiná specifická léčba, proto je tak zákeřné. Typický je pro ni dvoufázový průběh. Řada lidí projde jen první fází, která připomíná několikadenní chřipku, a mnohdy si není klíštěte ani vědoma. Nenapadne je tak, že jejich tělo nebojuje s chřipkou, ale s mnohem závažnější nemocí.
Encefalitida a ochrnutí končetin
Až 800 lidí v Česku si pak každoročně projde i druhou fází, která přichází obvykle do 14 dní, nejpozději do 21 dní po skončení té první. V tomto meziobdobí zdánlivého klidu se virus v těle začíná množit a útočit na nervovou soustavu. Podle toho, kam až se virus dostane, než ho zastaví imunitní systém, rozlišují lékaři několik klinických forem onemocnění. Věk a imunita přitom hrají u průběhu onemocnění podstatnou roli.
„Nemůžeme ale říci, že by ty nejzávažnější formy měli jen senioři a lidé se sníženou obranyschopností. Trvalé ochrnutí končetin nebo dýchacích svalů se týká i mnohem mladších ročníků, které dosud neměly se svým zdravím žádný problém,“ říká infektoložka MUDr. Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.
Zánět mozkových blan u dětí
Nejčastější forma klíšťové encefalitidy, která se zpravidla objevuje u dětí a mladších dospělých, je pak zánět mozkových blan neboli meningitida. Virus v mozkových centrech vyvolává bolesti hlavy, horečky, světloplachost a zvracení. Protože na tuto nemoc neexistují léky, jedinou pomoc, kterou mohou lékaři poskytnout, je tlumení těchto projevů. O zbytek se musí postarat imunitní systém dítěte. I po skončení léčby mohou mít děti nadále problémy s učením, koncentrací a pamětí. Zánět mozkových blan se ale nevyhýbá ani dospělým, kteří po hospitalizaci často bojují s bolestmi hlavy, nedostatkem energie, rozmazaným viděním, s horší pamětí a koncentrací. „Tzv. postencefalitický syndrom komplikuje návrat do práce a snižuje kvalitu života. Doba jeho trvání je u každého individuální a může jít o měsíce až roky,“ varuje infektoložka MUDr. Dita Smíšková a doplňuje další možné následky jako změny osobnosti, poruchy chování, emoční labilitu, poruchy sluchu.
Klíšťová encefalitida: Kdy hrozí ochrnutí?
Do nejrizikovější skupiny patří senioři, lidé s chronickými chorobami a sníženou obranyschopností. Mezi chronické choroby se řadí nádorová onemocnění, chronické srdeční selhání, ale i cukrovka nebo astma. Pokud člověk nemá dostatečně rychlý a silný imunitní systém, může skončit po napadení nakaženým klíštětem i se zánětem mozku a míchy současně (encefalomyelitida). Napadení míchy už s sebou téměř vždy přináší i ochrnutí končetin, nejvíce pažního pletence. Nejzávažnější forma onemocnění je tzv. bulbární syndrom, kdy je zasažena prodloužená mícha. Pacienti prakticky vždy skončí na umělé ventilaci, protože mají ochrnuté dýchací a polykací svaly. Rekonvalescence je individuální a stejně jako u ochrnutí končetin může být postižení nevratné s nutností trvalého napojení na dýchací přístroje.
„Je smutné vidět, jak čtyřicátníci, dosud zcela v kondici, odcházejí kvůli klíšťové encefalitidě z nemocnice do rehabilitačních center. Bohužel ani dočasné ochrnutí končetin neznamená, že po uzdravení začnou fungovat na sto procent jako předtím,“ říká MUDr. Dita Smíšková a připomíná, že nejlepší prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování. Pro lidi nad 50 let je očkování hrazené ze zdravotního pojištění, ostatní mohou využít příspěvků svých pojišťoven.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2077418/
https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/k/klistova-encefalitida/
infektoložka MUDr. Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka
