Začneme holými fakty. Káva je ovoce a kávový nápoj, který se vyrábí z pecek plodů kávovníku, patří tedy mezi potraviny. A ty nám mohou stejně tak prospívat, jako i za jistých okolností škodit. Rozhoduje o tom náš zdravotní stav, psychické rozpoložení a nakonec i množství, kombinace a způsob zkonzumované potraviny. Pokud nemáte zásadní problémy se srdcem, zvýšeným krevním tlakem nebo s přecitlivělým žaludkem, svůj šálek či dva si určitě můžete dopřát, shodují se odborníci i vědecké studie. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5696634/
Vliv kávy na psychiku
Kofein v kávě má vliv na činnost centrální nervové soustavy, tudíž nás stimuluje. „Káva jako taková nám nemění vědomí, ale ovlivňuje naši náladu, naši psychiku. Organismus oceňuje, že jsme nabuzení a máme energii. Kofein na sebe váže chemickou látku adenosin, který dočasně zablokuje, někdy i na 2–3 hodiny, pocit únavy. Výrazně prodlužuje působení adrenalinu a zvyšuje koncentraci dopaminu, který akceleruje pocit pozitivní odměny, spokojenosti. Aktuální pocit se proto klesáním účinku kávy zhoršuje,“ vysvětlil Mgr. et Mgr. Rastislav Žemlička, adiktolog ze Sanatoria AT.
Pití kávy často vyvolává zlepšenou pozornost a zvýšenou bdělost, to může lidem pomoct se lépe soustředit na pracovní úkoly nebo studium. Zvlášť pokud jsme neměli zrovna klidnou noc, může nám šálek (nebo dva) dopolední kávy pomoci lépe se orientovat na pracovní schůzce nebo na zkoušce ve škole. A své o tom vědí i maminky na mateřské, které čeká dlouhý den plný aktivit s dítětem. „Na druhé straně u některých osob může nadměrné pití kávy vyvolat pocity úzkosti, nebo dokonce paniky, především ve stresových situacích, jako jsou důležité pracovní schůzky nebo veřejná vystoupení. Důležité je tak poznat vlastní hranice tolerance na kofein,“ říká psycholog Karol Kleinmann, klinický psycholog a co-founder projektu ksebe.sk.
Kofein a produktivita
Podle K. Kleimanna kofein může mít krátkodobý elevační účinek na náladu a přispívat k pocitu optimismu a spokojenosti. Po šálku kávy se lidé mohou navíc cítit více energičtí a připravení čelit výzvám dne, což může mít pozitivní dopad na jejich sociální interakce a pracovní produktivitu. „Kofein může zlepšit kognitivní funkce jako reakční čas, pozornost a paměť. Tento efekt může být obzvlášť užitečný v situacích vyžadujících dlouhé období soustředění, kdy čelíme úkolům, které vyžadují rychlé rozhodování,“ uvádí příklady klinický psycholog.
Průzkum pro pražírnu Zlaté Zrnko z února ukázal, že téměř třetina z 1050 dotazovaných (30 procent) říká, že přístup ke kávě v zaměstnání má výrazně pozitivní vliv na jejich spokojenost a produktivitu, dalších 38 procent uvedlo, že vliv je spíš pozitivní.
Doporučované bezpečné množství kofeinu v kávě
Bezpečné množství kávy (400 mg/4 šálky) naši psychiku zásadně neovlivňuje, i když pokud se její popíjení spojuje s nějakým rituálem, může vznikat závislost.
Větším problémem je však překračování bezpečného množství kávy. „Pokud se denní doporučovaná dávka pravidelně dvoj- nebo trojnásobně překračuje, mimochodem, každý ji může mít jinou, můžeme mluvit o jisté formě kofeinismu. Výsledkem je, že pokles účinku kofeinu bývá často spojený s neklidem, úzkostí, nervozitou, člověku může narušovat biorytmus, objevit se může i nespavost apod.,“ říká adiktolog Rastislav Žemlička.
Kdy pro nás pití kávy může už znamenat riziko? Zamyslet bychom se nad její spotřebou měli v případě, pokud bez ní nejsme schopni normálně fungovat v běžném životě nebo si ji například neumíme odepřít ani večer a potom nám narušuje spánek.
„Pokud káva začne někoho omezovat v tom smyslu její nutné potřeby, pro své účinky, nebo pokud mu narušuje biorytmus, není na škodu se nad tím zamyslet. V praxi ale není pravidlem, že bychom primárně řešili někoho, kdo má problém s kávou. Většinou jde o sekundární problém nebo o kompenzační drogu, primární droga představuje úplně jiný mechanismus,“ dodává adiktolog ze Sanatoria AT.
Co káva, to jiný obsah kofeinu
Podle odbornice na kávu je potřeba zohledňovat nejen počet šálků, ale především množství kofeinu obsažené v kávovém nápoji. „Na obsah kofeinu v kávě má vliv nadmořská výška, ve které byla pěstována, způsob zpracování zrn, jejich pražení, hrubost mletí, množství kávy, teplota vody, délka extrakce, louhování i tlak použitý při přípravě kávy,“ vysvětluje baristka Monika Matúšová z pražírny Zlaté Zrnko.
Dokonce i rychlost a způsob účinku kofeinu v kávě je odlišný. „Pokud byste si najednou připravili espresso a cappuccino ze stejné kávy, přičemž oba nápoje by obsahovaly stejné množství kofeinu, s velkou pravděpodobností budete pociťovat intenzivnější účinek u espressa. Pokud totiž kávu vypijete rychle, celý obsah kofeinu tělo přijme v jednu chvíli. Jenže cappuccino se většinou popíjí déle, stejné množství kofeinu se do těla dostává postupně, a jeho reakce na něj je tedy odlišná,“ doplňuje informace baristka.
Káva versus energetické nápoje
Rozdíl je i v účinku přírodního kofeinu z kávy a kofeinu, který obsahuje energetický nápoj. V takových nápojích jsou několikanásobné dávky kofeinu proti přírodnímu kofeinu v kávě. Tento kofein má více hořkou chuť a je překrytý sladidly. Tato kombinace způsobí okamžité nabuzení. Účinek trvá omezený čas (v desítkách minut) a potom stejně rychle i pomine. Nástup kofeinu z kávy je pomalejší a postupnější, netrpí přitom tak zásadně srdce a krevní oběh.
Požitek ze šálku kávy
Sečteno a podtrženo, popíjení kávy v přiměřeném množství se obejde bez vážných dopadů na naši psychiku. Pokud nepřekračujeme doporučené denní množství přírodního kofeinu, káva nám nemění vědomí a bez větších potíží dokážeme fungovat i bez něj. Po náročné poradě nebo před důležitým setkáním nám káva dodá potřebnou vzpruhu, při posezení s přáteli představuje příjemný způsob socializace. Pokud je šálek voňavé kávy pro vás ranním rituálem, klidně si ji vychutnávejte bez výčitek i nadále.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5696634/
Karol Kleinmann, klinický psycholog
Mgr. et Mgr. Rastislav Žemlička, adiktolog ze Sanatoria AT
