Odpovědi, proč dát józe přece jen šanci najdete v podcastu s Jitkou Malou, fyzioterapeutkou a majitelkou dvou rehabilitačních center, která se zabývá jógou více než dvacet let. Kromě toho, že sama vede kurzy, na které je pro velký zájem (i mužů) obtížné se dostat, už po léta školí lektory lektorů. Její jóga je totiž jiná, využívá poznatky z fyzioterapie a kineziologie, což z ní činí druh jógy, která může pomoci opravdu každému.

Jóga jako osmidílná stezka

Jóga je osmidílná stezka, z níž cvičení tvoří pouze její jednu část. „Jóga není pouze cvičení, je to životní styl, do kterého spadají jednak zákazy, ale také vzdělávání se, stravování, dechová cvičení, meditace. Každý si pro začátek může vybrat to, co je mu nejbližší. Už jen, že tu spolu sedíme a povídáme, je určitý druh jógy,“ vysvětluje Jitka Malá, zatímco natáčíme podcast.

Mnoho lidí začíná s jógou právě na úrovni pohybu a důvody proč se pro cvičení rozhodují mohou být různé: protažení a posílení, schopnost zklidnit se nebo ulevit bolavým zádům. Podle toho, co od jógy požadujeme si totiž volíme i její druh, který nám bude nejvíce vyhovovat. „Druhů jógy je nespočet, přesto všechny vychází z té jedné tisíce let staré. Ať už budeme cvičit Asthanga jógu, Vinyasa jógu nebo Iyangar jógu, pozici psa hlavou dolů v nich stále rozpoznáme, dokonce i názvy pozic se po staletí nemění,“ dodává Malá.

Jóga pro každého

Jestliže si nepřipadáte ať už v důsledku sedavého zaměstnání nebo jednostranného sportování příliš „ohební“ a s jógou teprve začínáte, zkuste Spirální jógu nebo Iyangar jógu. Ta podle fyzioterapeutky využívá pomůcky a je soustředěná spíše na rehabilitační přístup. Vnímá, že ne každý je schopný provést danou polohu a respektuje možnosti každého jedince. „Jelikož se sama pohybuji hodně v ordinacích, vím, že každé rehabilitační cvičení musím vždy přizpůsobit zdravotnímu stavu pacienta a stejně tak tomu je i u jógy. Jako lektoři bychom ji vždy měli přizpůsobit možnostem a schopnostem cvičícího. Není třeba, aby člověk udělal hypermobilní asány, které sice budou krásné, ale na úkor jeho zdraví,“ zamýšlí se fyzioterapeutka.

Kdy může nesprávné cvičení ublížit

Podle odbornice by každý, kdo chce začít s jógou měl na začátku navštívit alespoň jednou fyzioterapeuta, který mu pomůže lépe poznat jeho tělo.

„Je takový fenomén, že na jógu chodí poměrně dost lidí, kteří se dostávají do hypermobility a tím i hodně za hranice svých možností. Udělají sice moc krásnou polohu, ale vlastně jim nedochází, že jsou už v hranicích patologie. Mentálně jim dělá dobře, že polohu zvládají, ale časem se dostavují problémy pohybového aparátu, někdy i kloubních struktur, a to si nikdo nepřeje. Samozřejmě je to do jisté míry problém cvičícího, ale také lektora, jestliže včas nezasáhne a pohyb nezkoriguje,“ varuje Jitka Malá.

Upozorňuje na to, že hypermobilita se dá nesprávným cvičením nejen zhoršit, ale dokonce i vypěstovat. Například vnímá, že na jógu chodí často dívky typu váta, které k hypermobilitě tíhnou a tím spíš je potřeba je včas zastavit. „Menší zlo napáchají lektoři, pokud nezkorigují zkráceného jedince. U hypermobilního člověka mohou mít dlouhodobé chybějící korekce fatální následky. Jestliže lektor včas nezasáhne, fixuje tak cvičícímu pohybový vzor v patologii, a právě ten by se měl daný člověk naučit rozlišovat. Je důležité, aby rozpoznal svoje fyziologické hranice pohybu, včas se zastavil a zdravotně si neškodil,“ dodává.

I hodina týdně má smysl

Ačkoliv podle ajurdvédy by měl člověk jógové cvičení praktikovat alespoň 20 minut 5 x týdně, Jitka Malá vidí smysl i v hodinové lekci jednou za týden. „Cíle ajurdvédy jsou podobné jako v čínské medicíně: udržet vnitřní tok energie, tak aby nedocházelo k žádným blokádám, a tudíž je opravdu ideální, aby člověk cvičil každý den. V běžném životě to ale dělá málokdo. Můj zásadní poznatek za ta dlouhá léta, po která se jógovým cvičením zabývám je ten, že pokud člověk přijde na lekci alespoň jednou týdně, vidím za půl roku značný posun, i když si myslím, že kdyby cvičení probíhalo alespoň dvakrát týdně, posun bude ohromný. Lidé se dostávají do úplně jiných pozic než na začátku. „Takže smysl to má“, uzavírá Jitka Malá.

Z podcastu se dále dozvíte:

  • Co přivedlo Jitku Malou k józe.
  • Jak vznikla její „fyzio“ jóga a na jakých principech je postavena.
  • Jaký význam má počáteční „óm“.
  • Jak rozpoznat správného lektora.
  • Jak má správně fungovat sval, aby byl v plné síle.
  • Proč na její hodiny chodí polovina mužů.
  • Zda je možné začít s jógou i v pozdním věku.

Zdroje:
autorský podcast časopisu Kondice
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov