Infarkt se projevuje jak u žen, tak mužů tlakem na hrudi, pocením či nevolností. Typická je i klidová dlouhotrvající ostrá a bodavá bolest na hrudníku, která se může šířit směrem do krku, dolní čelisti, do oblasti zad či břicha. Nemocným se špatně dýchá, může se přidat zvracení. Postižení také pociťují úzkost, paniku a často i strach ze smrti.
Hlavní příznaky infarktu
Zajímavé jsou také rozdíly v příznacích infarktu mezi muži a ženami. U mužů bývá častým příznakem motání hlavy, dušnost, nepříjemné pocity a bolest na hrudi či dalších horních částech těla a studený pot. U žen pak únava, nespavost, chřipkové příznaky, pálení žáhy a trávicí potíže.
Jak snížit riziko infarktu u žen
U žen je v mladším věku infarkt myokardu relativně vzácný. Hlavní ochranou je jejich hormonální aktivita. Po menopauze však hladina hormonů klesá a ženy od infarktu neochrání. „Ženy mají častěji netypické příznaky, jako je necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti. Tyto příznaky si na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře, a později se tak dostávají i k účinné léčbě,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, předseda České kardiologické společnosti. Kromě zvláštních příznaků samotného infarktu lékař upozorňuje na to, že se liší i následky. „U žen často nacházíme větší postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů,“ popisuje prof. Linhart. „Přestože je to méně časté než u mužů, i ženu může postihnout infarkt v mladším věku. Často je to v souvislosti s nahromaděním rizikových faktorů, jako je kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České asociace akutní kardiologie ČKS. Ženy by tak stejně jako muži neměly podceňovat prevenci. Hlavním opatřením je dodržovat zásady zdravé životosprávy, nekouřit, mít dostatek pohybu a kontrolovat si tělesnou hmotnost, popřípadě důsledně léčit další přítomná onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu.
Jak snížit riziko infarktu u mužů
Faktem je, že muži jsou infarktem ohroženější v mladším věku než ženy. Některé studie uvádějí rozdíl až deseti let. Významným rizikovým faktorem je přitom stres, při jehož dlouhodobém působení může docházet ke zvyšování krevního tlaku. Přestože stres trápí ženy a muže samozřejmě bez rozdílu, tak dle studií muži mají větší sklon stres ventilovat v podobě agrese, což pro ty v rizikové zdravotní skupině může fungovat jako spouštěč infarktu. Muži v mladším a středním věku mají také vyšší riziko vysokého cholesterolu než ženy. „Muži nemají ochranu cév, kterou ženám poskytují estrogeny, což je zásadní rozdíl. Dále mají horší konstelaci rizikových faktorů – více kouří a pijí alkohol, mají častěji nadváhu. A také chodí méně na preventivní prohlídky a méně dodržují případná doporučení včetně užívání léků. Nejhoršími uživateli jsou v tomto právě mladí muži,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.
Jak snížit rizika infarktu myokardu?
K infarktu myokardu dochází v situaci, kdy srdeční sval není dostatečně prokrven, ať už z důvodu ucpání, nebo kritického zúžení tepny zásobující srdeční sval. Experti připomínají, že jakmile pacienti pozorují příznaky infarktu, je důležité dostat se do rukou lékařů včas – rozhodují doslova minuty. Každý, kdo zaznamená příznaky jako silná bolest na hrudi nebo dušnost, by neměl čekat déle než deset minut a zavolat záchranku. Pokud do nemocnice dojede do hodiny, má podle lékařů 96% šanci, že infarkt přežije ve velmi dobrém stavu a jen s malou jizvou na srdci. Rizikových faktorů je přitom hned několik včetně vysoké hladiny cholesterolu, kouření nebo konzumace alkoholu a vystavení dlouhodobému stresu. „Kontroly hladiny cholesterolu jsou důležité pro eliminaci tohoto rizikového faktoru pro srdce a cévy, a to nejlépe již od 30 let věku. Pravidelné lékařské prohlídky spojené s laboratorními vyšetřeními umožňují individuální hodnocení rizik spojených s vysokým cholesterolem a zahájení účinné léčby a režimových opatření,“ doporučuje MUDr. Eva Kociánová. Hlídejte si i dostatečnou aktivitu – s pravidelným pohybem se vylepší výkonnost našeho kardiovaskulárního aparátu a zlepší se funkce cév.
Pozná se infarkt z krve?
„Přechozený infarkt se dá odhalit na EKG a na echokardiografii a jedná se o rozsáhlé změny, poškození několika koronárních tepen, velkou jizvu na srdečním svalu. Pro laboratorní diagnostiku infarktu myokardu, který nemá jasné známky na EKG, se pak používá stanovení koncentrace troponinu v krvi. Je to bílkovina, která se uvolní při poškození srdečního svalu během zástavy srdce,“ píše se na webu pražského IKEMu. Do budoucna těmto lidem prý hrozí srdeční selhání, arytmie i srdeční smrt.
Léčba infarktu
Cílem léčby infarktu myokardu je podle expertů co nejrychlejší obnovení normálního průtoku v postižené věnčité tepně čili transport nemocného do specializovaného kardiocentra, které provádí katetrizaci srdce s následným provedením tzv. angioplastiky. Ta se provádí vpichem přes stehenní tepnu a pomocí srdečních cévek a dalšího speciálního instrumentaria je možné zprůchodnění uzavřené nebo zúžené tepny, její rozšíření a ve většině případů zavedení koronárních stentů, které udržují průchodnost tepny. Při včasném zákroku pak je možná záchrana nebo zmenšení infarktového ložiska srdečního svalu. U některých nemocných se provádí i srdeční operace pomocí koronárních bypassů. Nedílnou součástí léčby je samozřejmě léčba medikamentózní, která je zpravidla doživotní.
Zdroje:
https://www.ikem.cz/cs/infarkt-myokardu/a-429/
https://www.srdcevhlave.cz/rizikove-faktory
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1112771/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10863872/
prof. MUDr. Michal Vrablík, kardiolog
prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České asociace akutní kardiologie ČKS
