Dna neboli dnavá artritida či také pakostnice je revmatologické zánětlivé onemocnění, které vzniká zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi (hyperurikemie) a hromaděním jejích krystalů v kloubních a měkkých tkáních. Onemocnění může probíhat řadu let bez příznaků. Důležité tak je, aby nemoc byla léčena – v opačném případě může dojít k nevratnému poškození kloubů, onemocnění ledvin, zažívacím problémům (nadýmaní, průjem) atd. Součástí léčby je také úprava a dodržování životosprávy a zařazení vhodného pohybu.
Proč dna vzniká?
Nemoc může nastoupit kvůli zvýšené produkci kyseliny močové při maligních onemocněních, nedostatečném vylučování v důsledku poklesu ledvinných funkcí, při nadměrné konzumaci alkoholu a nápojů slazených fruktózou. Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi zpravidla vede k ukládání krystalů její soli do šlach, kloubů a ledvin. Ty poté mohou vyvolat silně bolestivé zarudnutí, které může přejít do akutního záchvatu.
Jak se dna projevuje?
Akutní dnavý záchvat se ve většině případů objevuje v podobě zánětu palce nohy. Může se také projevit i jinde na kloubech horních nebo dolních končetin – na ostatních prstech, kotnících, kolenech, loktech nebo zápěstích. Při projevu nemoci je postižený kloub zarudlý, oteklý, teplý a bolestivý na dotek. Ačkoli počáteční projevy v podobě akutního dnavého záchvatu mohou po pár dnech ustoupit, nemoc sama nezmizí. V případě, že se symptomy objevují opakovaně, vyskytují se na více místech či způsobují trvalé zdravotní následky, může se jednat o chronický stav onemocnění. „Postižené místo bývá horké, oteklé, velmi zarudlé a bolestivé. Kůže bývá napjatá a lesklá, čemuž se říká fenomén zrcátka. Nástup dnavého záchvatu může být doprovázen horečkou a dochází k němu nejčastěji v noci nebo časných ranních hodinách. Může trvat několik hodin nebo několik týdnů, obvykle trvá 7–14 dnů. Bolest i otok poté sice ustoupí, ale samotná nemoc v těle zůstává. Dnavý záchvat může proběhnout pouze jednou za život, ale také se může v budoucnu opakovat,” uvádí Ivana Lánová, lékárnice ze sítě lékáren BENU.
Co je spouštěčem dnavého záchvatu?
Pokud nedojde k léčení dny, její ataky se mohou opakovat po měsících, ale i letech. „Spouštěčem záchvatu je nejčastěji požití alkoholu, stres nebo nadměrná konzumace jídla, především masa a masných výrobků. Záchvatu mnohdy předchází nadýmání, nevolnost, neklid, bolest svalů a pocení. To jsou obvykle příznaky, kterým celá řada lidí nevěnuje velkou pozornost, nicméně jde o varovné signály, kterými tělo volá a pomoc a hlásí, že je něco v nepořádku,” vysvětluje Lánová. Dnou velmi často onemocní lidé s již oslabeným tělem, jako jsou například pacienti s anémií, transplantovanými orgány, selháním ledvin nebo lupénkou. Většina postižených také trpí některým z metabolických syndromů, mezi něž patří hlavně obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu, které jsou ve většině případů následkem špatného stravování, stresu a nedostatku pohybu.
Jaké jsou příčiny dnavé artritidy?
Jak jsme již zmínili, příčina onemocnění často souvisí s nezdravým životním stylem a špatnou životosprávou – nadměrnou konzumací potravin s obsahem bílkovin, nadměrnou konzumací alkoholu, nedostatečným pitným režimem, nedostatkem pohybu. Nemoc se může také objevit v kombinaci s jiným onemocněním (např. se selháním ledvin, lupénkou, vysokým krevním tlakem, při diabetu II. typu, obezitě atd.), při užívání léků (např. diuretika, imunosupresiva, antiparkinsonika), případně u lidí s genetickými předpoklady.
Kam se objednat na vyšetření?
V případě příznaků by se měl pacient objednat na vyšetření ke svému praktickému lékaři. Ten s pacientem projde jeho anamnézu a aktuální zdravotní obtíže, následuje komplexní fyzikální vyšetření. Lékař pacienta odešle na laboratorní odběr krve - pro správnou diagnostiku je klíčové stanovení krystalů kyseliny močové v kloubní tekutině. V případě potřeby je proveden rentgen nebo ultrasonografické vyšetření postiženého kloubu.
Na základě výsledků vyšetření zvolí praktický lékař vhodnou léčbu a případně odešle k dalšímu vyšetření u lékaře specialisty – revmatologa, případně také ortopeda.
Dieta při dně
Důležité je pro pacienty kromě užívání předepsaných léků také dodržování dietních opatření. Doporučuje se omezit konzumaci vnitřností, zvěřiny, masových vývarů, mořských ryb a plodů, hub, luštěnin, květáku a brokolice, chřestu, kvasnic, čokolády atd. Upravit se musí i pitný režim (omezit silný černý čaj a zrnkovou kávu, pít dostatek neslazené vody atd.), důležitá je abstinence (obzvláště pivo se nesmí), zařazení pohybové aktivity, v případě obezity i snížení hmotnosti. Pacient také dochází na pravidelné kontroly, a to včetně kontrol přidružených onemocnění.
Na kolik vyjdou vyšetření?
Veškerá vyšetření, která jsou pacientovi indikována, jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Všechna vyšetření je nutné provést ve smluvních zdravotnických zařízeních (tedy u poskytovatele zdravotních služeb, který má smlouvu se zdravotní pojišťovnou pacienta).
Zdroje:
https://www.nzip.cz/clanek/739-obezita-a-dna
https://www.ikem.cz/cs/dna-a-vysoka-hladina-kyseliny-mocove/a-1989/