Bolavá záda mají snad všichni
Podle odborníků si na bolesti bederní páteře stěžuje čas od času až čtvrtina populace. A těžko by se u nás našel člověk, který by v reakci na svoje skuhrání pravidelně neslýchal: „To chce cvičit!“. Je to bezpochyby rada správná, byť velice zobecněná, a každý, kdo se rozhodne řešit bolavá záda jinak než dávkou ibuprofenu, by měl nejprve:
· konzultovat svůj stav s lékařem (ideálně rehabilitačním, ortopedem či neurologem);
· absolvovat základní RTG vyšetření páteře, doplněné případně další zobrazovací metodou (CT, MRI);
· zahájit rehabilitaci (pokud postačí konzervativní terapie) pod dohledem odborníka, tzn. fyzioterapeuta;
· na základě zkušeností a rad získaných z rehabilitačního cvičení pokračovat ve cvičení v domácích podmínkách, dle možnosti přidat další vhodné aktivity.
Není bolest jako bolest
Rozlišujeme ji především na akutní a chronickou. Akutní bolest zad je náhlá, ovšem krátkodobá, obvykle způsobená natažením či přetížením nějaké svalové partie v blízkosti páteře, ale třeba také vlivem výhřezu ploténky. Chronická bolest (trvající více než půl roku) už bývá obvykle provázena oslabením zádového svalstva. Obě formy bolesti si zaslouží pozornost odborníka, i kdyby to měl být v případě přetížení či natažení svalů zkušený masér nebo fyzioterapeut.
Cvičební a rehabilitační metody při bolestech zad
Účinných technik existuje celá řada a určitě není možné konstatovat, že by jedna byla lepší než druhá. Každému člověku bude vyhovovat něco jiného a cvičební techniku je vždy třeba zvolit podle konkrétních potíží a stanovené diagnózy.
Samozřejmě platí, že je (minimálně na začátku) vhodné cvičit pod dohledem odborníka, který ohlídá správné provedení jednotlivých cviků, což je základním předpokladem nejenom jejich efektivity, ale také bezpečnosti. Navíc jsou některé metody či cviky přímo závislé na tom, aby s pacientem cvičila druhá osoba. Které techniky je dobré znát?
McKenzieho metoda
Jedná se o cvičení, které můžete provádět sami (zpočátku pod dohledem odborníka), je určeno ke zlepšení mobility páteře a zkvalitnění postoje – tzn. držení těla. Používá se zejména při chronických bolestech bederní páteře.
Metoda není vhodná pro pacienty po operacích páteře (jedině na doporučení lékaře v pozdějších fázích rehabilitace).
Cvičení podle Mojžíšové
Ačkoliv Ludmila Mojžíšová svoji rehabilitační metodu původně cílila zejména jako terapii některých druhů sterility, dnes už se zdaleka nepoužívá jen k tomu, aby pomohla párům (cvičit mohou ženy i muži) k vytouženému miminku. Cviky zaměřené zejména na mobilizaci a relaxaci pánevní oblasti účinně pomáhají i při některých druzích bolestí zad.
Dohled fyzioterapeuta je při zahájení terapie velmi žádoucí, jakmile si ale pacient cviky osvojí, může následně cvičit i doma.
Vojtova metoda
Tu máte jistě spojenou se cvičením malých dětí a opravdu ji profesor Vojta v 50. letech minulého století vyvinul s cílem efektivně rehabilitovat děti s dětskou mozkovou obrnou. Nicméně se osvědčuje i u dospělých pacientů. Vyžaduje přítomnost terapeuta, který vyvíjí tlak na konkrétní lokality, aby stimuloval nervový a svalový systém pacienta.
Vojtovu metodu by měl vždy indikovat a následně aplikovat odborník.
DNS metoda podle profesora Koláře
Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS) vychází z vývojové kineziologie, tzn. z vývoje pohybu dětí, kdy jednotlivé cviky vlastně napodobují pozice a pohyby dětí. Je možné tak napravovat funkční problémy (přetížení svalů, jejich nadměrné napětí atd.). Dohled odborníka je zde základem úspěchu, cílem je naučit pacienta správným pohybovým technikám a optimalizovat pohyby tak, aby nezpůsobovaly bolest.
Metoda není vhodná pro děti do cca 10 let, protože vyžaduje koncentraci na prováděný pohyb a aktivovanou partii.
SM systém
Rehabilitační cvičení prováděné se speciálními gumami. Stojí za ním český lékař MUDr. Richard Smíšek a pod názvem SM systém se skrývá stabilizační a mobilizační systém. Cvičení pomáhá při bolestech zad, ale uplatní se také při bolestech některých kloubů, bývá součástí kondiční přípravy vrcholových sportovců. Aktivuje a protahuje svaly, čímž poskytuje potřebný prostor ploténkám, takže je možné ho využít i při výhřezu ploténky. Výsledky přináší také pacientům se skoliózou.
Dornova metoda
Metoda pojmenovaná po svém zakladateli Dieteru Dornovi z Německa. Spočívá v provedení cviků, jejichž cílem je dostat obratle, klouby či kosti do správné pozice. Vyžaduje přítomnost terapeuta, který manuálně napomáhá příslušné mobilizaci.
Indikovat by ji měl vždy odborník, který určí, zda je pro konkrétního pacienta vhodná. Obecně totiž platí, že není možné ji využívat při akutním výhřezu ploténky, silné artróze, akutních zánětech postižených partií atd.
Sportovní aktivity, které zádům prospívají
Jakmile se vám podaří vhodným rehabilitačním cvičením zádům kapku odlehčit, bolesti odezní a budete v lepší formě, dává smysl zaměřit se i na další aktivity, které by vaší páteři a okolním strukturám mohly prospět, jsou to zejména:
· jízda na kole
· chůze
· plavání
· posilování (středně náročné)
· jóga
Aktivity, kterým je dobré se při bolestech zad vyhnout
Zmínit se musíme i o tom, čemu byste se měli v této fázi (záda už prakticky nebolí, chcete být v lepší kondici) raději vyvarovat:
· běh
· posilování s velkou zátěží
· cviky na bázi hlubokých předklonů a sklapovaček
A jedna dobrá rada na závěr: terapie a následná prevence bolestí zad je běh na dlouhou trať, vyžaduje pomoc či dohled odborníka, dávku trpělivosti, špetku pevné vůle a schopnost připustit si, že je lepší cvičit 15 minut denně následujících deset let než hodinu denně nadcházející dva týdny.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6944795/
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/64580
