Udržovala jste se vždy v kondici nebo to byl až postupný vývoj?

V podstatě ano, i když ten svůj sport v podobě posilování a fitness jsem si našla až ve 27 letech.

Věnovala jste se sportu a pohybu obecně už v dětství?

Jako dítě jsem ležela spíš v knihách a kromě vybíjené, hry na indiány a houpání se na klepadle na koberce jsem nijak zvlášť nesportovala. Vlastně ano, jezdila jsem stejně jako moji vrstevníci na kole po městě a k nám na zahradu a taky jsem bez většího úspěchu zkoušela basketbal. Kolo mi moc nejde ani dnes.

V pubertě jsem se i na tu trochu sportu vykašlala úplně, zajímali mě hlavně kluci. Kolem dvacítky jsem s nimi začala chodit po horách, plavat a taky jsem zkoušela trochu běhat. Vše se změnilo, když mi bylo 27 a jela jsem doprovodit kamarádku na první posilovací kruháč doprovázený hudbou z kotoučového magnetofonu. Okamžitě mě to chytlo, asi proto, že mi to šlo.

To byl základ vaší lásky k posilování a k fitness?

Ano. Poprvé v životě jsem se totiž cítila při sportu opravdu dobře, a evidentně to na mně bylo i vidět. Zanedlouho přišla do fitka delegace z oddílu kulturistiky a silového trojboje a k mému úžasu vybrala mě a další dvě holky s tím, že se máme přijít podívat, jak vypadá opravdový trénink. Šla jsem a už jsem zůstala. Kluci byli úžasní, nikdy jim nepřestanu být vděčná za to, co všechno mě naučili. Posilovna byla z dnešního pohledu trochu legrační, skoro všechny stroje byly vyrobeny svépomocí, odborná literatura téměř nebyla a informace jsme čerpali hlavně z německých kulturistických časopisů, které se k nám do pohraničí občas dostaly z Německa. Myslím, že bych ještě nějaký doma našla!

Co vás na kulturistice tak nadchlo?

Nadchla mě právě možnost tvarovat tělo cvičením – jako by člověk byl architekt nebo sochař. Od začátku jsem tím byla totálně fascinovaná a trvá to dodnes…

Zkoušela jste ještě jiné aktivity?

Zkoušela jsem různé druhy aerobiku. Nejvíc mě asi bavil step. Pak jsem dělala také ricochet (menší bráška squashe), horská kola, fit box a taky jsem si už vylezla na umělou stěnu.

Jak to máte se sportem dnes? Co vás nejvíc baví?

Pořád mě baví ta posilovna i kruhové tréninky. Do tréninků s manželem zařazujeme různé cviky z CrossFitu, HIITu, sprinty do kopečka, schody… a také moc rádi chodíme v horách, ať je to u nás, nebo v Alpách.

Změnila se v průběhu let nějak vaše motivace, proč se hýbat? Vidíte dnes cvičení jinak než dřív?

Ne. Vždycky jsem pohybem řešila stres a vždycky jsem chtěla vypadat dobře v plavkách. Jo, a miluji sportovní oblečky! Dnes se k tomu přidává i vědomí, že posilováním účinně bojuju se stárnutím a všemi jeho příznaky. A navíc ráda funguju jako živá motivace pro ženy, dejme tomu 40+. Živím se jako osobní trenérka fitness a výživová poradkyně, takže sportování je vlastně moje profese. A nejlepší na tom je, že mě pořád baví!

Před několika lety jste se zúčastnila transformační soutěže s časopisem Muscle&Fitness… Proč jste se do soutěže přihlásila?

Do soutěže jsem šla dvakrát, v roce 2015 a 2018. Napřed jsem chtěla dokázat sobě, Milošovi i jeho fanouškům, že taky něco umím (ideálně něco jiného než běhání, tam jsem s ním rozhodně soupeřit nemohla), a tohle byla super příležitost. Navíc jsem nutně potřebovala nějakou dostatečně velkou výzvu, abych musela opravdu ‚zamakat‘.

Povedlo se, vyhrála jsem svou kategorii. Ale vrátila jsem se ze slavnostního předávání cen ze Slovenska a rovnou jsem odvezla maminku do nemocnice, ze které se už nevrátila. Ze smutku z její ztráty jsem se léčila dobrým jídlem, začala jsem vařit, péct další a další koláče… až jsem byla v roce 2018 zase na začátku. A tak jsem se přihlásila do té samé soutěže znovu – a znovu vyhrála svou kategorii!

Kolik času vám v rámci soutěže zabrala transformace postavy?

Tři měsíce. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že 12 týdnů pro viditelný pokrok opravdu stačí. Soutěž jsem vyhrála dvakrát a v obou případech jsem za tu dobu odbourala asi 7 kg tuku a vybudovala si přibližně kilo nové svalové hmoty.

Podle fotek to vypadá, že se vám podařilo získanou figuru udržet doteď. Jak moc velké úsilí vás to stojí?

S oblibou říkám, že jakmile začnu jíst jako ‚normální‘ lidi, začnu jako ‚normální‘ člověk vypadat! Takže začíná to už v kuchyni, respektive už v obchodě, při výběru vhodných potravin.

Ale musím říci, že čím déle v té své fitness bublině žiju, tím je můj výběr potravin automatičtější. Zrovna tak je to s tréninky. Prostě nesmím přestat. V mém věku už je opravdu důležitá určitá rutina a disciplína.

Jaké základní potraviny ve vašem nákupním košíku nesmí nikdy chybět?

Spousta zeleniny a ovoce – čerstvé i mražené, ovesné vločky, celozrnná špaldová mouka, basmati rýže, quinoa, bulgur, kuskus, krůtí/ kuřecí maso, čerstvé ryby, tuňák v konzervě, bílý řecký jogurt, cottage, tvaroh, skyr…

Kolikrát týdně cvičíte?

V současné době trénujeme s mužem třikrát týdně. Z toho jsou dva tréninky posilovací, kdy jednou cvičíme vršek těla a jednou spodek. Třetí trénink je kruhový, při kterém cvičíme celé tělo a věnujeme se hlavně kondici. Kromě toho nachodíme denně 10 až 20 tisíc kroků. Často se smějeme, že spolu vlastně pořád chodíme. Občas si dám HIIT, občas sprinty…

Proč si myslíte, že je dobré posilovat?

Těch důvodů je hodně, ale především proto, že bez cíleného posilování nám už od 30. roku života začíná ubývat svalová tkáň, a čím více ubývá svalů, tím je tělo náchylnější k ukládání přebytečného tuku, takže stárneme a tloustneme. A s nadváhou a obezitou jsou spojené přesně ty choroby, které nechceme – cukrovka 2. typu, onemocnění kardiovaskulárního systému, rakovina a podobně.

Měly by začít posilovat i ženy středního až staršího věku, které vždy byly a jsou spíš kavárenské než sportovní typy?

Kdybych mohla, přesně těmto ženám bych posilování předepsala jako povinnou součást života!

To sice nemůžete, ale mohla byste jim dát tři pádné argumenty, proč by do toho měly jít?

Když mají být tři, uvedu následující. Všechny ženy mohou získat výrazně hezčí tvar těla. I když stále přetrvává názor, že posilující žena bude vypadat jako mohutná mužatka, je opak pravdou. Pravidelným cvičením dostává tělo tvar přesýpacích hodin – útlejší pas, vypracovaná ramena a záda. A taky se zvedá a zakulacuje zadek.

Dalším argumentem, které by ženy mohl přesvědčit, je, že posilování funguje jako antiaging. Vlivem cvičení je kůže dobře prokrvená, vyživená a pevnější. A také štíhlé a vypracované tělo působí mnohem mladším dojmem.

A v neposlední řadě, pokud budete rozumně posilovat, budete zdravější, silnější, odolnější vůči zraněním i nemocem a jako příjemný bonus si můžete dovolit více jíst, protože svaly jsou metabolicky náročnější než tuk.

Klientky jaké věkové kategorie k vám nejčastěji chodí a jaké jsou jejich motivace?

Chodí ke mně starší i mladší klientky, ale moje specializace jsou právě ty starší, kterým říkám ‚velké holky‘. Motivací je většinou touha i potřeba zhubnout, být zdravé, dostat se do kondice, stačit při hrách dětem nebo vnoučatům. Ale někdy prostě chtějí ‚jenom‘ pěkný zadek, ploché bříško a pevné paže. I tohle je naprosto legitimní motivace, já jsem to chtěla a chci také.

Jsou první výsledky cvičení vidět dříve u mladších nebo starších žen?

Přiznám se, že jsem to nikdy nezkoumala… Řekla bych, že každá žena po několika týdnech řádného tréninku změnu pozná, ať je mladší, nebo starší, štíhlá, či silnější. Důležité je v tomto okamžiku nepřestat! Budování pěkné postavy vyžaduje kromě správného tréninku a dobré stravy také odpovídající odpočinek a hlavně čas, žádné zkratky neexistují!

Je možné si cvičením ‚vymodelovat‘ hezký zadek i po čtyřicítce?

Jednoznačně ano. A nejen po čtyřicítce, ale i po padesátce, a dokonce i šedesátce. Možná to jde i později, ale starší ženy ke mně zatím nechodí, takže nemám zkušenost. Moje klientky tvrdí, že nikdy neměly hezčí zadek než po trénincích se mnou.

Zdroj:

rozhovor s Danou Škorpilovou