Začátkem března zveřejnili výzkumníci na duševní zdraví z neziskové organizace Sapien Labs výroční zprávu s názvem Global Mind Project „Mental State of the World“. Jejím cílem je informovat veřejnost o tom, jak si vedou jednotlivé státy světa z hlediska psychické pohody. Zjištění je poměrně šokující: od roku 2019 jsme nešťastní tak nějak všichni. Najdou se ale i výjimky.

Zdroj: Youtube

Duševní zdraví zahrnuje životní styl i mezilidské vazby

V rámci posledního kola výzkumu odpovědělo na anonymní online průzkum 419 175 jednotlivců ze 71 různých zemí. Cílem bylo najít kvocient duševního zdraví jednotlivce, který hodnotí 47 aspektů duševního zdraví, jako je například nálada, vyhlídky do budoucna, společenské uplatnění, motivace, propojení mysli a těla, psychická odolnost a tak dále. Průzkum také shromáždil informace o životním stylu lidí, jejich propojení s rodinou a přáteli i o osobních traumatech. Na základě odpovědí je výzkumníci zařadili do spektra od prosperujících až po zoufalé. Kde si tedy lidé vedou nejlépe a naopak?

Deset nejšťastnějších zemí světa

1. Dominikánská republika

2. Srí Lanka

3. Tanzanie

4. Panama

5. Malajsie

6. Nigérie

7. Venezuela

8. Salvador 9. Kostarika

10. Uruguay

Deset nejnešťastnějších zemí světa

1. Uzbekistán

2. Velká Británie

3. Jihoafrická republika

4. Brazílie

5. Tádžikistán

6. Austrálie

7. Egypt

8. Irsko

9. Irák

10. Jemen

V Evropě se mají nejlépe Italové

Když poposkočíme blíže k našim hranicím, nejlépe se ze západních zemí v žebříčku umístila Itálie. Italové jsou 11. nejspokojenější národ světa s kvocientem 81. Následují Portugalci (72), Američané (72) či Francouzi (69). Ptáte se, jak si vede Česká republika? Asi vás to zklame, ale Češi do této zajímavé studie nebyli vůbec zahrnuti. Z našich sousedů byli zkoumáni jen Němci, kteří skončili s kvocientem 61. Poměrně špatně si vedou i obyvatelé Velké Británie (49). Že by mělo naše psychické rozpoložení i přímou souvislost s počasím? Možné to je.

Proč se svět utápí v depresi?

V centru pozornosti tohoto roku se objevil jiný klíčový trend – a to dramatický pokles duševní pohody, ke kterému došlo mezi lety 2019 a 2021 za doby pandemie covidu. Pandemie a různá omezení už sice skončily, nicméně špatná nálada ve společnosti prý nadále přetrvává. Jak tvrdí odborníci, v době nouzového stavu rapidně přibylo lidí s úzkostnými a depresivními stavy. Očekávání bylo takové, že jakmile se karantény zruší a hrozba covidu pomine, kolektivní duševní zdraví se začne zlepšovat. Jenže ouha. Získané údaje tvrdí opak. Jednou z mnoha věcí, která se podílí na snížení psychické pohody, je třeba práce na dálku, tedy home office. Ačkoliv může mít na první pohled samé výhody (možnost lépe si organizovat čas, vaření zdravých obědů, ranní cvičení místo dojíždění do kanceláře), skutečnost je taková, že pocit izolace a nedostatek komunikace a sdílení pocitů s okolním světem nám na dobré náladě zrovna nepřidá. A někdy může vyústit dokonce v depresi.

Jak se projevuje deprese

Depresivní porucha je psychický stav charakterizovaný dlouhodobým a výrazným pocitem smutku, pocity beznaděje, prázdnoty, ztrátou zájmu nebo radosti z aktivit, které je dříve poskytovaly, a nedostatkem energie. Jedná se o složitý psychický stav, který může ovlivnit myšlení, chování i zdraví (změny hmotnosti nebo chuti k jídlu, poruchy spánku). Podle Psychiatrické společnosti ČLS JEP činí výskyt této poruchy v různých zemích Evropy mezi 5 až 16 %. Ženy trpí depresivní poruchou přibližně dvakrát častěji než muži, kteří zase spíše podléhají závislosti na alkoholu. Častější výskyt deprese je také v období šestinedělí a menopauzy, v období dospívání a u seniorů.

Jste on-line a chodíte do „mekáče“? Pak máte předpoklady k depresi

Trend snížení duševní pohody je podle expertů patrný v každé zemi u lidí, kteří mají neomezený přístup k internetu. Jedním z faktorů je podle nich věk, ve kterém dítě dostane svůj první smartphone. Pro mladé ve věku 18–24 let, kteří jsou první generací narozenou do světa chytrých telefonů a sociálních sítí, platí, že čím mladší byli, když dostali svůj první smartphone, tím horší byly jejich výsledky v oblasti duševního zdraví v dospělosti. Rozmyslete si proto dobře, kdy potomkovi pořídíte první telefon a jaký vliv a dopad to na něj může mít.

Co je překvapivé – naši psychiku z velké části ovlivňují i zpracované potraviny, kterých je všude kolem nás plno. Obsahují spoustu cukru, soli i nezdravých tuků. Vědci zjistili, že častější konzumace ultra zpracovaných potravin (a tím pádem i časté návštěvy řetězců s fastfoodem) vede k podstatně horší duševní pohodě. Zjistili například, že více než polovina těch, kteří denně jedí ultra zpracované potraviny, má problémy se svou duševní pohodou, ve srovnání s pouhými 18 procenty těch, kteří ultra zpracované potraviny konzumují zřídka nebo vůbec.

Dobré vztahy jako klíč ke štěstí

Třetím faktorem, který se výrazně podepisuje na našem duševním rozpoložení, je zhoršení rodinných vztahů. Vědci zjistili, že deset procent 18–24letých nevycházelo s nikým ze své rodiny a raději tyto členy neviděli. Riziko problémů s duševním zdravím v dospělosti je přitom čtyřikrát nižší, pokud si udržujete hezké vztahy s blízkými rodinnými příslušníky. Za životní spokojeností přitom nestojí to, kolik vztahů udržujete, ale především, jak jsou kvalitní.

Zdroje:

https://mentalstateoftheworld.report/2023_read/

https://www.pruvodcepacienta.cz/ https://www.timeout.com/news/the-worlds-happiest-and-unhappiest-countries-have-been-revealed-030524

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/544896-zebricek-spokojenosti-ovladly-necekane-staty-zapad-se-propada-do-depresi-duvodu-je-vic?campaignsrc=tn_clipboard