S jarem cítí spousta lidí příval nové síly a chuti do života. Že to ale není váš případ? Jste apatičtí, podráždění, bez nálady i energie? To všechno jsou příznaky, které mohou signalizovat jarní únavu. Ta obvykle přichází v období mezi březnem a dubnem po několika dnech teplejšího počasí. Je to stav, který někteří lidé zažívají, když se přechází z chladné zimy do teplejšího jara a u každého člověka se projevuje různě. Některé běžné příznaky zahrnují větší únavu a ospalost i během dne, nedostatek energie, nespavost nebo problémy se spánkem, změny nálad jako podrážděnost nebo smutek, snížená koncentrace a paměť, změny chutě k jídlu (nechutenství nebo naopak sklony k přejídání), ale dokonce i fyzické příznaky jako bolesti hlavy, bolesti svalů nebo kloubů. Podle odhadů trápí jarní únava až tři čtvrtiny populace. 

Zdroj: Youtube

Proč trpíme jarní únavou? 

Ptáte se, proč se to děje zrovna vám a jak je možné, že se cítíte unavení, když přišlo jaro, na které jste se celou zimu tolik těšili? Je to jednoduché: může za to změna, na kterou vaše tělo reaguje po svém. Svoji roli může hrát ale i oslabení organismu po dlouhých měsících, kdy jsme možná měli nedostatek vitamínů a dávali jsme přednost spíše mastným, hutným a tučným jídlům. Tělo tak může být vyčerpané a bez potřebných živin. Chybět mu může především vitamín D, který tělo přijímá ze slunečního záření. Za únavou a leností může být ale i nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu, pokud jsme zimu trávili převážně zalezlí doma. Když si totiž v zimě vyčerpáme zásoby „hormonu štěstí“ serotoninu, může dojít k hormonální nerovnováze a přebytku „spacího hormonu“ melatoninu. 

Právě s prodlužováním denní doby se tělo snaží znovu nastolit správnou hladinu hormonů, což může způsobit pocit únavy. Podle vědeckých studií se zásobárny serotoninu přes zimu vlivem nedostatku přirozeného slunečního světla vyčerpávají, díky čemuž dostává větší prostor hormon melatonin, který je zodpovědný za regulaci spánkových cyklů.

Probuzení ze zimního spánku 

„S příchodem jara množství slunečního záření přibývá, začínáme trávit více času aktivněji venku a naše tělo na to reaguje tím, že začíná produkovat více hormonů, jako jsou endorfiny, serotonin, testosteron a estrogen, které naše tělo dokážou doslova oživit nejen fyzicky, ale i psychicky. Proto se na jaře často cítíme jako po probuzení ze zimního spánku, kdy jsme plni života. Zpočátku tato změna může být pro některé lidi vyčerpávající a cítí se paradoxně spíše unavení,“ vysvětluje vědecká specialistka v oblasti biochemie a výživy Mgr. Soňa Talacko, Ph.D., ze společnosti Chromozoom. 

Za jarní únavu může i ignorování biologických hodin 

Na jaře může být zesílen i tzv. sociální porucha biorytmu. Tento stav se objevuje u člověka v případě, kdy neposlouchá své biologické hodiny. S prvními jarními paprsky totiž získáváme větší množství podnětů, které nás svádějí k tomu trávit více času venku s přáteli, někdy až dlouho do noci. I tyto zdánlivě malé odchylky v našem denním rytmu přitom mohou narušit spánkový cyklus a vést ke snížené energii. 

Ztracenou energii získáme díky hořčíku i vitamínu D 

Ideální cesta, jak se vyrovnat se změnou ročního období, je doplnit vitamíny, které nám po zimě chybějí. „Nejvíce potřebujeme doplnit vitamín C, hořčík a vitamín D, ideálně ve spojení s vitamínem K2. Jde o hlavní tahouny v pomoci proti únavě a pro posílení imunity. Hořčík funguje téměř okamžitě, přispívá ke snížení únavy, podporuje tvorbu energie v těle a zároveň napomáhá ke zklidnění svalových křečí. Mnoho lidí nekonzumuje dostatek potravy bohaté na hořčík nebo mají zhoršenou vstřebatelnost, kterou lze zjistit z genetického testu,“ doporučuje Mgr. Soňa Talacko, Ph.D. 

Po dlouhé zimě trpí až 60 % populace nedostatkem vitamínu D. Ten přitom napomáhá střevní absorpci vápníku, hořčíku a fosfátu. Je to vitamín potřebný pro dobrou náladu, který zabraňuje depresi a posiluje imunitní systém, kosti a svaly. Vitamín D má v těle rozšířený vliv a chrání před řadou chronických onemocnění, včetně roztroušené sklerózy. Nedostatek vitamínu D se v současné době kvalifikuje jako celosvětová pandemie, protože postihuje více než 30 % západní populace. 

Na jaře zvyšte příjem luštěnin i vlákniny 

Pro boj s jarní únavou je důležité dodržovat zdravý životní styl, především vyváženou stravu. V prvních jarních měsících se zaměřte na větší množství luštěnin. Jsou totiž bohatým zdrojem bílkovin, vlákniny a minerálů, které pomáhají stabilizovat hladinu cukru v krvi, čímž zlepšují energetickou hladinu a snižují pocit únavy. Doporučuje se zvýšit také příjem vlákniny, která podporuje trávení a detoxikaci těla po zimních měsících, kdy může být strava těžší a méně pestrá. V jídelníčku by v těchto měsících nemělo chybět více zelených jarních bylinek, jako je kopřiva, medvědí česnek, špenát, ale i kořenová zelenina (červená řepa, mrkev), quinoa, dýňová semínka, mák, brokolice, ořechy a různé klíčky. 

Nepleťte si jarní únavu s chudokrevností 

Velmi podobné příznaky jako jarní únava může mít ale i chudokrevnost, ohroženi jsou hlavně vegetariáni, vegani, ženy se silnou menstruací, těhotné a kojící ženy. 

Doplňování vitamínů, minerálů a stopových prvků právě na jaře ale Češi podceňují a na počátku jara je nakupují výrazně méně než v období podzimu a zimy. Dospělý člověk přitom potřebuje 4 gramy železa v těle, toto minimální množství je ale pro jeho fungování zásadní – jeho nedostatek způsobuje mimo jiné únavu svalů, ospalost, apatii a nezájem, dušnost. „Při nedostatku železa se tvoří méně červeného krevního barviva a vzniká tzv. anémie – chudokrevnost. A právě na jaře si její příznaky můžeme snadno zaměnit s pocitem jarní únavy. Příznakem anémie jsou také časté závratě, zatmívání před očima při rychlém vstávání. Chudokrevní lidé trpí opakovanými infekcemi a špatným hojením ran,“ říká lékárnice PharmDr. Kamila Horníčková z Lékárna.cz. Pokud má člověk již stanovenou anémii, tedy vážnější pokles červených krvinek, je vhodné, aby se zaměřil na příjem nejen železa, ale také kyseliny listové, vitamínu B a vitamínu C, které vstřebávání železa a zužitkování tělem napomáhají. 

Dostatečně spěte 

Kromě dostatečného pohybu venku, kde doplníte vitamín D, a kvalitní stravy nepodceňujte ani odpočinek, a pokud jste unavení, jděte si večer o něco dříve lehnout. Dospělý jedinec by měl podle studií spát alespoň 7 hodin denně. Pokud si při zvýšené únavě prodloužíte dobu spánku, povede to ke snížení únavy během dne a pravděpodobně budete v práci i výkonnější, jak dokazuje například tento zahraniční výzkum. 

Zdroje: 

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6751071/ 

https://www.mojeambulance.cz/zatocte-s-jarni-unavou-proc-vznika-a-jak-ji-zvladnout/ 

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6508947/ 

Mgr. Soňa Talacko, Ph.D., vědecká specialistka v oblasti biochemie